Biolog Jaroslav Petr: Věda píše úžasné příběhy

25. červenec 2021

Biologa Jaroslava Petra netřeba rozhlasovým posluchačům představovat. Patří k nejpopulárnějším hostům Meteoru, stálice Českého rozhlasu Dvojka. Jeho nová kniha Desatero smyslů získala nedávno Magnesii Literu za naučnou literaturu. V rozhovoru prozradil, jak moc ho Meteor v životě ovlivnil.

Dlouhodobě se věnujete popularizaci biologie, i jako častý host rozhlasového pořadu Meteor. Co vás k tomu přivedlo?

Víte, věda píše úžasné příběhy. To by si žádný spisovatel nebo scenárista nevymyslel. A vědec má tyhle příběhy z první ruky – z vědeckých publikací, knih, konferencí. Vždycky mi bylo líto, že si to s námi vědci neužívají také lidé z jiných profesí. Popularizace je takový „překlad“ z vědeckého jazyka, kterému rozumějí jen experti, do řeči, kterou běžně mluvíme mezi sebou. Abych se mohl podělit o fantastické příběhy z vědy, zkusil jsem „překládat“.

Je takové „překládání“ pro vás snadné?

Vůbec to pro mě není jednoduché. Ale mám štěstí na redaktory, kteří mi pomáhají. Jsou to profesionálové ve svém oboru. Perfektně vědí, jak má výsledek „překladu“ odborné studie z vědecké řeči nakonec vypadat. V začátcích popularizace pro rozhlas mi hodně pomáhal tehdejší redaktor Meteoru Ivo Budil.

Jaroslav Petr

Proč jste se rozhodl věnovat svou novou knihu právě smyslům v říši lidí a zvířat?

Protože všechno, co se dozvíme, k nám proudí prostřednictvím smyslů. A občas propadáme mylnému dojmu, že podobně vnímají svět i zvířata. Že se jim líbí to, co nám, a že jim vadí stejné věci. A to je hluboký omyl. My žijeme ve světě obrazů, pes ve světě pachů, netopýr ve světě zvuků a paúhoř ve světě elektrických výbojů. Tohle jsem chtěl čtenářům přiblížit.

Úvod knihy působí trochu pesimisticky. Píšete: „Neměl by nás čich varovat před stavem znečištěného ovzduší místo toho, aby se oddával deliriu nejrůznějších osvěžovačů vzduchu?“ Myslíte, že má naše civilizace ještě šanci tváří v tvář environmentální krizi?

Jsem optimista a pevně věřím, že se lidstvo nakonec zdárně prokouše kaší, kterou světu navařilo. Věda na tom bude mít významný podíl. Znalosti přírody a říše zvířat nám zcela jistě pomůžou, protože právě tam najdeme nové léky, inspiraci k novým čistým technologiím a novým ekologicky šetrným materiálům. A uvědomíme si, že o tohle bohatství nesmíme přijít a musíme ho chránit.

Knihy Desatero smyslů Jaroslava Petra a Řeč zvířat od Carla Safiny nás učí, jak je důležité navázat vztah se svým okolím i jiným smyslem než zrakem

V knize píšete, že smyslů zdaleka nemáme jen pět a že ani tuto „velkou pětku“ dostatečně nevyužíváme. Jakými smysly bychom se podle vás měli víc řídit?

Já mám pocit, že to se zaměstnáváním smyslů přeháníme. Že hledáme stále nové způsoby, jak je důkladněji podráždit. Vyvinuli jsme k tomu celý „zábavní průmysl“. Snad bychom měli méně zaměstnávat smysly a o to víc používat rozum. Rozhodovat se nikoli na základě emocí nabuzených jednoduchými smyslovými vjemy, ale na základě znalostí. Je to namáhavější, ale výsledek zcela jistě stojí za to.

Jaký máte vztah k rozhlasu?

Já jsem na rozhlasu vyrůstal. Poslouchal jsem nedělní pohádky, v sobotu po poledni dobrodružné hry a po večerech četbu na pokračování. Takže rozhlas mám moc rád. Při volbě profese mě ovlivnil poslech Meteoru. Na gymplu jsem měl v sobotu na osmou ráno nařízený budík, abych Meteor náhodou nezaspal.

Spustit audio

Související