Boj o vrchol sopky Mauna Kea. K posvátné hoře domorodých Havajců

25. červenec 2021

Vrchol nečinné havajské sopky Mauna Kea má ideální podmínky pro pozorování vesmíru – přes tři sta jasných nocí v roce, minimální světelné znečištění a podprůměrnou vlhkost vzduchu. Nízká zeměpisná šířka navíc umožňuje pozorovat severní i jižní hvězdnou oblohu. I proto na ní sedí už třináct teleskopů. A měl by tu stát čtrnáctý, tak zvaný TMT neboli třicetimetrový teleskop. Domorodým Havajcům se však tento záměr nelíbí…

S vrcholem tyčícím se do výšky 4205 metrů nad hladinu moře je Mauna Kea – společně s o něco nižší sopkou Mauna Loa – nejvýraznější dominantou nejmladšího a největšího havajského ostrova Big Island. Pohled z letadla na její špičku vystupující z mraků bere doslova dech. Má dokonce světové prvenství – svou výškou předčí i Mount Everest, měřeno ovšem od báze na dně moře.

I proto si na ní podle havajských mýtů vybrali sídlo bohové. Ještě asi před čtyřiceti tisíci až třinácti tisíci lety byla sopka napojena na studnici rozžhavené lávy v zemském plášti. Pohyb oceánských desek ji ale posunul a posvátná hora posledních 4500 let spí. Na jejích svazích se dnes vyskytuje spousta endemických druhů. Přírodní prostředí hory narušil člověk, když s sebou přivezl divoká prasata, skot a ovce. A od šedesátých let 20. století začal na samém vrcholu stavět astronomická pracoviště.

Vulkán je jednou z mála čtyřtisícovek, kterou můžete pokořit během jediného dne de facto od hladiny moře. Podařilo se to i mně. Ráno jsem vyjela z města na pobřeží Kailua-Kona a už okolo deváté hodiny jsem se aklimatizovala v návštěvnickém centru pod vrcholem. Dál lze pokračovat jen po dostatečně dlouhé přestávce, aby si lidský organismus zvykl na podmínky vysoké nadmořské výšky.

Keckovy dalekohledy na vrcholu Mauna Kea na Havaji

Dovnitř teleskopu

Lidé s horší fyzičkou nebo v časové tísni ocení, že nahoru můžou vyjet autem. Je ale potřeba náhon na všechny čtyři kola a zvláště cesta dolů dává pořádně zabrat brzdám. Výhledy po cestě na jednotlivé sopečné kužele jsou ale nádherné. Ve zdejší měsíční krajině trénovali astronauti z Apolla lunární vozítko, než jej použili naostro na povrchu Měsíce. Na konci čtrnáctikilometrové silnice, která je místy štěrková, vítá návštěvníky sníh, vítr a kupole observatoří rozesetých okolo.

Uvnitř lze nakouknout do Keckových dalekohledů, takzvaných dvojčat. V době svého zprovoznění v devadesátých letech byly největšími optickými a infračervenými dalekohledy na světě. Dnes se mimo organizovanou prohlídku dostane zvědavec na plošinu kupole Keck I, která je obehnaná plexisklem a z níž může sledovat provoz jednoho z dvojčat.

Pozorování ze zdejších teleskopů umožňují pohlédnout daleko do minulosti, kdy byl vesmír teprve v dvacetině svého nynějšího věku.

Mám štěstí a u dalekohledu NASA potkávám pracovníka, který právě přiváží zásobu tekutého dusíku. „Chcete se podívat dovnitř?“ mrká na mě. Neváhám. Omlouvá se mi, že není odborníkem, takže mi může poskytnout jen velmi stručný výklad, ale adrenalin z toho, že stojím přímo pod pohybujícím se teleskopem, vše přebíjí.

Pozorování ze zdejších teleskopů umožňují pohlédnout daleko do minulosti, kdy byl vesmír teprve v dvacetině svého nynějšího věku. Pomáhají včas detekovat asteroidy, jež se řítí do potenciálně nebezpečné blízkosti Země. Tři američtí astrofyzikové Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riess získali Nobelovu cenu za fyziku v roce 2011 za objevy, které poukazují na zrychlování rozpínání vesmíru. Při svém bádání využívali právě data z Keckových teleskopů. Andrea Ghezová získala Nobelovu cenu v roce 2020 za studium černých děr, jež realizuje právě v havajských observatořích. Hvězdy nad hlavou ale v dopoledních hodinách nesleduji. Z vrcholu se dívám do dálky po celém ostrově i na protější ostrov Mauí.

Zpátky nespěchám. Nechávám auto podél silnice a zvědavě se vydávám do stanového městečka, které mě zaujalo už ráno, když jsem kolem něj projížděla.

Spící sopka Mauna Kea dominuje ostrovu Havaj

Odpůrci blokují přístup

Pu’u Huluhulu je sopečný kužel v centru ostrova. Z dálnice z něj odbočuje přístupová cesta na vrchol sopky. Už několik měsíců je právě tato klíčová křižovatka obsypaná stany, transparenty a také lidmi. Stojí tu protestní tábor. Několik desítek lidí je tu nashromážděných také dnes. Zapadá slunce, je čas večerního rituálu. Domorodí Havajci tančí čelem ke své posvátné hoře a děkují.

„Mauna je nejsvětější ze všech věcí v Pacifiku. Je to nejvyšší hora světa ode dna moře, je to křehký ekosystém, je to zdroj naší vody, je to domov našich bohů, spojení s našimi předky. Když ne pro to nejposvátnější, tak pro co? A když ne teď, tak kdy?“ ptá se řečnicky Pua Caseová, která je jedním z lídrů protestu proti plánovanému, dosud největšímu teleskopu.

V největším stanu je jídelna a v ní jídlo zdarma pro každého, kdo přijde. Vaří a přinášejí jej dobrovolníci a podporovatelé. Žena za hrnci nabízí s úsměvem kávu a občerstvení také mně. S talířkem naplněným haupiou, pudinkem z kokosového mléka, usedám u plachty, schovaná před prudkým větrem.

Síly tu čerpá také Henry Lee Loy. „V polovině roku 2019 jsme zablokovali přístupovou cestu na vrchol, abychom odvrátili začátek výstavby teleskopu. Podporuji tu jiné ochránce jako dobrovolný lékař, abychom zajistili všem v táboře bezpečnost. Snažím se tu být tak často, jak to jde. Jsem v důchodu a mám na to čas. Někteří protestující tu jsou ve stanech nonstop.“

Mauna Kea - protestující

Tradice, nebo věda?

Protestující se třikrát denně scházejí k rituálu, jehož součástí jsou zpěvy, tance i troubení na lasturu. A vítají každého, kdo se chce něco dozvědět o tradiční havajské kultuře. „Máme Pu’u Huluhulu univerzitu, která zdarma nabízí lekce o jazyku, historii nebo interpretaci zákonů, abychom pomohli zvýšit povědomí o našich hodnotách a cílech. Podílí se na nich kulturologové a vyučující z univerzit,“ doplňuje Loy a já si domýšlím, že jsem přijela do stanového městečka právě s končící výukou, kdy se mladé Havajanky na závěr fotily s transparenty Protect Mauna s vrcholkem hory v pozadí.

Další z protestujících Hooleia Kaeo pochází ze sousedního ostrova Mauí. Jak jsem se sama přesvědčila, z vrcholku Mauna Key lze vidět vrchol sopky Haleakala, pod kterou vyrůstala a jež měřením od báze stejně jako Mauna Kea překoná himálajské vrcholy. „Není pravda, že nepodporujeme vědu. Naši předci byli vědci! Procestovali zeměkouli, vždyť to je věda! Označovat nás za odpůrce vědy je absurdní stejně jako myslet si, že můžou takto jednat bez souhlasu našeho lidu,“ odráží jednu z nejčastějších výtek směrem k protestujícím.

Teleskop podle jeho zastánců pomůže upevnit reputaci Havaje jako předního místa pro světovou astronomii a přinést nové možnosti výzkumu.

Nastíněné názory ale nesdílejí domorodí Havajci stoprocentně. Pokrok astronomie podporuje například Kalepa Baybayan. Je vyučujícím na univerzitě a navigátorem tradiční havajské kánoe jménem Hokulea, na níž Havajci obepluli velkou část Pacifiku. Postojům protestujících rozumí, ale neztotožňuje se s nimi a nepovažuje je v tuto chvíli ani za férové. Kritizuje je za to, že se obrátili na soudy, ale jejich rozhodnutí neuznávají.

„Soudci Nejvyššího soudu rozhodli, že povolení ke konstrukci je platné a projekt má právo pokračovat. Nemůžete se zapojit do procesu, a když prohrajete, nerespektovat výsledek. Jsme země zákona, participativní demokracie. Necítím, že by protestující respektovali zákonná rozhodnutí,“ stěžuje si. 

Všechna potřebná povolení získal projekt teleskopu v roce 2019. Mluvčí teleskopu Scott Ishikawa proto věří v dobrý konec: „Výzkum veřejného mínění z počátku roku ukázal, že devadesát dva procent lidí žijících na Havaji věří, že by měla fungovat cesta pro koexistenci vědy a tradiční havajské kultury na Mauna Kee.“

Teleskop podle něj pomůže upevnit reputaci Havaje jako předního místa pro světovou astronomii a přinést nové možnosti výzkumu. „Nabídne dětem spoustu vzdělávacích příležitostí v technických oborech,“ slibuje.

Dokreslují to oficiálně dostupná čísla. TMT neboli třicetimetrový teleskop by měl při stavbě přinést havajským společnostem několik stovek milionů dolarů včetně tří set pracovních míst ve stavebnictví. Po dokončení bude každoročně vynakládat přibližně 50 milionů dolarů na provoz observatoře a zaměstnávat 140 zaměstnanců. Jeden milion dolarů ročně bude platit jako nájem pozemku – z toho většina půjde na podporu správy sopky a pětina poputuje do Úřadu pro havajské záležitosti. Doteď poskytl projekt TMT pět milionů dolarů na podporu vzdělání havajských dětí.

Mauna Kea - protestující

Užitek i pro Havajce

Prosperitu by přál svému národu také domorodý Havajec James Stone přezdívaný Kimo. Sám byl v sedmdesátých letech součástí hnutí proti cvičnému bombardování jednoho z neobydlených havajských ostrovu Kaho’olawe. Havaj podle něj žije z turismu, který kvůli pandemii ustal. Nepodpořit teleskop je podle něj jako podřezávat si pod sebou větev. Blížící se ekonomická krize totiž pravděpodobně nejdrtivěji dopadne právě na domorodé obyvatele.

Kimo poukazuje na to, že etničtí Havajci trpí sociálními problémy, jako jsou chronické nemoci, problémy s dostupným bydlením, nedostatečným vzděláním, a alarmují mírou pobytů ve vězení. V havajských věznicích sedí až čtyřicet procent domorodců, ačkoliv tvoří jen pětinu populace státu. „Vždyť v době, když se Evropané báli ztratit z dohledu pevninu, používali Havajci sebevědomě k navigaci hvězdy a založili díky tomu prosperující společnost na Havaji. A znovu to mohou být hvězdy a příležitosti, které poskytuje TMT, co přinese lepší budoucnost pro domorodé Havajce,“ dodává Stone. Teleskop proto považuje za zástupný problém.

Nejde jen o teleskop

To, že je boj součástí něčeho daleko většího, přiznává i Kaeo: „Spousta Havajců bojuje za nezávislost, kontrolu nad naší půdou a nad našimi posvátnými místy. I o tom to je,“ navazuje na slova aktivistky Hooleiy Kaeo.

Od sedmdesátých let minulého století totiž Havajci procházejí svou kulturní renesancí, a to zejména od okamžiku, kdy zmíněná Hokulea – tradiční polynéské velké plavidlo typu katamaránu – doplula na více než čtyři tisíce kilometrů vzdálené Tahiti. Byl to důkaz, že Polynésané byli schopni plavit se na dlouhé vzdálenosti bez moderních evropských navigačních přístrojů. Znalosti starých Polynésanů byly založeny na pozorování oblohy a přírodních cyklů. Po úspěšné demonstraci plavby se dostavila velká vlna hrdosti v naše tradiční porozumění navigaci a astronomii. Došlo ke vzkříšení havajského umění a řemesel, víc lidí začalo mluvit havajsky a povstal také zájem o tradiční víru.

Observatoře na Mauna Kea

A právě to kritizuje další rodilý Havajec Cole Santos: „Všude na Havaji je to posvátné. Teleskopy jsou posvátné. Všechna dřívější místa uctívání byla zároveň prostorem pro pozorování hvězd. Havajské království prosazovalo nové technologie – mělo první elektrifikovaný palác na světě. Jde jen o perspektivu. Perspektivou protestujících je bolest nad nespravedlností minulosti. Teleskop je cílem ventilace jejich frustrací. Velmi špatným cílem.“

Protestující se ale zdají být v případě TMT nezlomní. „Nahoře je už třináct teleskopů! Vědci si myslí, že je to nejlepší místo k pozorování, mimo jiné pro hledání místa pro mimozemský život. To považuji za tragické – nejsme schopni postarat se o vlastní planetu, tak se poohlížíme po jiné,“ uvažuje nahlas Pua Case. Dodává, že je přesvědčená, že vědci teleskop na jejich hoře nikdy nepostaví. „Pokud je nezastavíme my, udělá to Mauna.“

Tábor protestujících jsem navštívila počátkem roku 2020. Zástupci TMT tehdy slíbili, že do konce února stavět nezačnou. Pak ale přišla globální pandemie a stavební práce přímo v místě dosud nezačaly, konstrukce teleskopu na jiných pracovištích ale postupuje.   

Spustit audio

Související