Tři tisíce let do hrobky nikdo nevstoupil... Epyptolog Howard Carter u zlaté rakve Tutanchamona

14. listopad 2021

Tři tisíce let leželo tělo mladého faraona ve zlaté rakvi. Tělo obalené pruhem látky v několika vrstvách, obličej a hruď zakryté zlatou maskou. Tisíciletý klid hrobky narušili neúnavný anglický archeolog a egyptolog Howard Carter a jeho mecenáš lord Herbert z Carnarvonu.

Rozhodujícím dnem objevu byl 4. listopad 1922. Dělníci narazili na schod, později na celé schodiště. Odkryli jej a spatřili zazděný vchod s patrnou pečetí do té doby méně známého faraona Tutanchamona, který vládl přibližně v letech 1333–1323 př. n. l., na trůn nastoupil jako osmiletý a zemřel v osmnácti či devatenácti letech. Příčiny jeho předčasného úmrtí jsou předmětem mnoha spekulací, od infekčního onemocnění až po násilnou smrt.

Železná dýka faraona Tutanchamona

Poprvé vstoupili společně Carter a jeho mecenáš do hrobky 26. listopadu 1922, ale vrchol pomalého odkrývání hrobky nastal až 16. února 1923 otevřením komory s Tutanchamonovým sarkofágem. Následných osm let archeologové vyzvedávali okolo tří tisíc pěti set cenností z dalších komor. Třeba kanopy s faraonovými vnitřnostmi, modely lodí určených k přeplutí do záhrobí, pozlacené truhly s předměty pro život na onom světě – šperky, léky, psací potřeby, zbraně, olejové lampy. Většina těchto cenností byla umístěna v Egyptském muzeu v Káhiře.

Carterův objev tehdy odstartoval vlnu archeologické horečky. Šlo nejen o posedlost dalšími objevy v Údolí králů, ale i o šíření Tutanchamonova jména nejroztodivnějšími účely, třeba v Londýně si pohrávali s myšlenkou pojmenovat po něm úsek metra.

Paradoxem zůstává, že díky tomu, že Tutanchamonovu hrobku neodhalili zloději a nevyplenili její nesmírné bohatství, dostalo se jméno jinak nevýznamného faraona do všeobecného povědomí každého člověka současnosti.

autor: Anna Novotná
Spustit audio

Související