Letošek plný Plusových témat

Podle Petra Šabaty je letošní rok nabitý tématy ideálními pro stanici Plus.

Český rozhlas Plus, analyticko-zpravodajská stanice Českého rozhlasu, oslavila 1. března šest let v éteru. Zároveň v březnu uplynul rok, co se vedení Plusu ujal Petr Šabata, který má bohaté zkušenosti s tištěnými médii v Česku i na Slovensku a byl i vedoucím programu Radiožurnálu. Jak hodnotí svůj rok ve vedení Plusu a jaké má plány pro další období?

V březnu uplynul rok, co jste v čele stanice ČRo Plus. Jak byste toto období zhodnotil?

Byl to velmi pěkný rok. Stanice je dobře nastavená díky Ondřeji Nováčkovi, pracují na ní skvělí lidé a má velký potenciál. Obsah Plusu je mezi posluchači stále oblíbenější. Od roku 2012 běží v Českém rozhlase mapping vývoje preferencí pořadů mluveného slova. Když se podíváte na výsledky, tak v části věnované publicistice mají všechny typy pořadů, které Plus vysílá, vzrůstající tendenci. Například se zvyšuje poptávka po analýzách a komentářích i rozhovorech s politiky a lidmi v rozhodovacích funkcích. To jsou přesně ty obsahy, které přísluší Plusu. Náš potenciál ve veřejném prostoru je proto veliký.

K březnovým šestým narozeninám jste si v Plusu nadělili nové víkendové vysílací schéma. V čem spočívá?

Víme, že naši posluchači začínají věnovat větší pozornost víkendovému vysílání v neděli odpoledne, kdy se vracejí třeba z chalup a potřebují získat představu o tom, co se chystá v příštím týdnu. V neděli od 15.00 do 18.00 jsme proto zavedli proudové vysílání a po prvním víkendu se zdá, že jsme se trefili. Přidali jsme také v neděli od 11.00 do 12.00 souhrn nejlepších názorů a argumentů z celého týdne.

Od 15. února slyší řidiči vysílání Českého rozhlasu Plus i během jízdy v pražských tunelech Mrázovka, Strahovský tunel a Blanka. Proč jste se zaměřili právě na pražské tunely?

Původně byl takto v tunelech k poslechu jen Radiožurnál, ale protože se rozšířily technické možnosti, tak jsme té možnosti využili. Ohlasy máme výborné. Totéž by si samozřejmě přáli i posluchači, kteří jedou v tunelu v Brně či v jiných městech, ale není to technicky snadno proveditelné.

Podle nedávného šetření Radioprojekt vzrostla denní poslechovost ČRo Plus o 14 tisíc na 92 tisíc a týdenní o 20 tisíc na hodnotu 144 tisíc. Čím si tento úspěch vysvětlujete?

Jde o velký nárůst, ale pořád je u denní poslechovosti statistická chyba právě těch 14 tisíc a u týdenní 18 tisíc. Takže se držíme při zemi, i když jsou to nejlepší čísla v historii Plusu. Vysvětluji si to dvěma důvody: za prvé jsme vylepšili obsah i schéma vysílání, vloni na podzim jsme například přidali do odpoledního vysílání druhé Názory a argumenty a z Osobnosti Plus jsme udělali denní dopolední pořad, což evidentně zafungovalo. Druhá věc je, že jsme výrazněji komunikovali. Problém Plusu totiž je, že poměr jeho týdenní poslechovosti a znalosti značky je šedesát procent, což je velmi nezdravé číslo. Na rádiovém trhu je normálních třicet jedna procent. To znamená, že dvě třetiny lidí, kteří znají Plus, tuto stanici také poslouchají. Takže cesta k vyšší poslechovosti vede přes lepší komunikaci, aby značka byla více v povědomí.

Jak konkrétně chcete zvyšovat povědomí o stanici Plus?

Právě běží marketingová kampaň na Plus a věřím, že by další mohla být na podzim, její koncept už máme. Nespoléháme se však jen na marketingové nástroje. Pořádáme například sérii veřejných debat, jezdíme po krajských městech a debatujeme s místními lidmi o aktuálních tématech a moderátor Michael Rozsypal si k tomu zve zajímavé hosty. Nyní se třeba chystáme do Brna, kde budeme 28. března debatovat o brexitu den před tím, než k němu dojde. Mezi hosty budou eurokomisařka Věra Jourová, expremiér Mirek Topolánek, ekonom Pavel Kohout či právník Jiří Přibáň. Takových debat máme na letošek naplánováno osm. Na podzim rozjedeme druhou sérii debat - tentokrát regionálních. Třeba pro Mladou Boleslav chystáme debatu pod názvem Skoda ničí město, kam pozveme člena vlády, šéfa Škody Auto či ekonoma Pavla Kysilku.

Co chystáte k letošnímu výročí třiceti let od sametové revoluce?

Spolu s Radiožurnálem pracujeme na velkém projektu Rozdělená společnost, který má mnoho podob. Skládáme spolu s Akademií věd podrobný obraz české společnosti, připravujeme rozsáhlou anketu s občany. V Národním muzeu, přímo v budově Federálního shromáždění, chystáme 11. listopadu mezinárodní konferenci. Rádi bychom, aby ji otevřel někdo z aktérů listopadu 1989 ze zahraničí, například Michail Gorbačov nebo Lech Watesa. Zveme takové osobnosti, jako jsou Madeleine Albrightová, Timothy Snyder, Timothy Garton Ash, Anne Applebaumová nebo Jacques Rupnik.

Letošní rok je bohatý na velká výročí a události. Jaká témata budou tento rok Plus nejvíce zajímat?

Letošek je skutečně nabitý tématy vhodnými pro stanici Plus. Čekají nás obsahové příležitosti typu květnových evropských voleb, před nimi budou slovenské prezidentské volby, dále série voleb v Evropě, například v Polsku. Brexit bude myslím tématem celého letošního roku. Na podzim rozjedeme projekt v rámci mezinárodního networku Solution Journalism - zkusíme nabídnout i řešení u problémů, které mapujeme a rozebíráme. Ostatně to je i přístup, který se chystáme využít u Rozdělené společnosti.