Emil Zátopek poběží za Evropu. Češi to Unii zase osladí
Koncert světoznámého českého klavíristy romského původu, výtvarná instalace v botanické zahradě nebo přehlídka současného českého filmu. To jsou některé z mnoha akcí, kterými se Česko chystá doprovodit své druhé předsednictví v EU a představit se tak Evropě. Začít chce netradičně – během.
Stalo se to v roce 1954 na stadionu Trois Tilleuls v belgické metropoli. Emil Zátopek tam jako první člověk planety dokázal zaběhnout desetikilometrovou trať pod 29 minut a zapsal si tak další světový rekord. Československý atlet v Belgii nezávodil poprvé, tentokrát však na ovál nastupoval už jako žijící legenda s pěti olympijskými medailemi na kontě, a to včetně slavného maratonského zlata z Helsinek z roku 1952. Svou pověst funící mašiny v Bruselu potvrdil a Belgičany svým výkonem nadchnul.
Ovál Trois Tilleuls v pečlivě upravené rezidenční čtvrti Watermael na jihu Bruselu stojí dodnes a už brzy se na něj symbolicky Emil Zátopek i pozornost Evropy vrátí. Česká republika si toto místo vybrala k převzetí svého předsednictví v Radě Evropské unie. Zatímco jiné unijní státy tento ceremoniální akt vždy pojímaly symbolicky, Češi se rozhodli po štafetovém kolíku sáhnout doslova.
Když nemůžeš, tak přidej
„Od štafety je to k běhu už jenom krok, a proto jsme se rozhodli využít téma Zátopka. Nejprve se ceremoniálně předá štafeta mezi francouzským a českým předsednictvím a pak už bude následovat běh. Půjde o závod v párech, otevřený bude pro širokou veřejnost, ale pozvánku od nás obdrží diplomaté všech zemí Evropské unie,“ vysvětluje Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra v Bruselu, která množství kulturních akcí k předsednictví v sídle institucí EU organizuje, a to včetně Zátopkova běhu.
Na nápadu využít letošního stého výročí narození manželů Dany a Emila Zátopkových a v rámci slavnostního zahájení historicky druhého českého předsednictví jim složit poctu se podílelo také Stálé zastoupení ČR v Bruselu – diplomatický úřad, jenž Česko uvnitř EU reprezentuje a který se spíš než během zabývá zápolením za české zájmy. „Mým celoživotním sportem je lyžování a asi poslední významnější dávky běhu jsem absolvovala v rámci lyžařských tréninků na vysoké škole. Můj osobní vztah k Emilu Zátopkovi je ale založen na něčem jiném. Mám kořeny v Želechovicích u Zlína, v kraji, kde Emila Zátopka vždycky brali za svého a hlásili se k němu i tehdy, když měl být spíš zapomenut. Proto mne velmi potěšilo, kolik lidí se k jeho odkazu hlásí v Bruselu,“ říká šéfka Stálého zastoupení, velvyslankyně při EU Edita Hrdá.
Spoluorganizátorem běhu je vlivný frankofonní sportovní časopis. Jmenuje se Zatopek.
Spoluorganizátorem běhu je vlivný frankofonní sportovní časopis, který kromě Belgie vychází také ve Francii a Švýcarsku a který si jméno slavného československého běžce při svém vzniku před dvanácti lety vetkl rovnou do názvu – jmenuje se Zatopek. Pojí se k tomu i milá historka, kterou mi před časem pověděl spoluzakladatel magazínu a bývalý olympijský běžec Jean-Paul Bruwier: „Museli jsme samozřejmě nejprve požádat o svolení Danu Zátopkovou. Poslali jsme proto do Prahy dopis a o pár týdnů později dorazila příznivá odpověď. Pobavilo nás, že byla uložená v obálce, na které byla přilepená známka s Emilem Zátopkem. Dodnes si ji proto schováváme.“
Kromě běhu na bruselském stadionu Trois Tilleuls připomene manžele Zátopkovy u příležitosti zahájení českého předsednictví také stejnojmenný český film z roku 2021. „To, že v rámci vzpomínky na Emila Zátopka budeme moci promítnout skvělý film Davida Ondříčka o něm, je už jen štěstí, které přeje připraveným. A v neposlední řadě si také myslím, že jeho výrok ‚Když nemůžeš, tak přidej!‘ má současné Evropě také co říct,“ dodává Hrdá.
Zrození i Modlitba pro Martu
České předsednictví však nabídne výrazně širší a rozmanitější program, který bude zahrnovat desítky akcí v zahraničí i v České republice. Hlavní hvězdou zahajovacího koncertu 8. července v pražském Rudolfinu bude Tomáš Kačo – fenomenální klavírní virtuos, jehož příběh zaujal i ve světě. Kačo totiž vyrůstal s jedenácti sourozenci v chudé romské rodině v Novém Jičíně a na klavír se začal učit jako samouk. Teď jako profesionální umělec vystupuje na nejslavnějších světových scénách včetně newyorské Carnegie Hall.
Kačo na zahajovacím koncertu zahraje skladbu, kterou složil pouze pro tuto příležitost. V Rudolfinu ho doprovodí komorní orchestr PKF – Prague Philharmonia. V rámci večera zazní také skladba Zrození od Jana Kučery, Óda na radost z Beethovenovy 9. symfonie i česká hymna. Slavnostní akci zakončí Modlitba pro Martu – píseň Marty Kubišové, která Československo provázela zlomovými roky 1968 a 1989.
Podobný koncert se pak odehraje v září v Bruselu, a to na patrně nejvýznamnější belgické kulturní scéně, v paláci krásného umění Bozar v historickém centru města. Právě Bozar se stane jedním z hlavních dějišť doprovodných aktivit předsednictví. „Jde o nejprestižnější místo v Bruselu. Je to instituce, která patří pod belgickou federální vládu a přímo ve své misi má kulturní styky s jinými zeměmi. Je dobrou praxí, že tam každá předsedající země uspořádá nějakou aktivitu,“ upřesňuje Jitka Pánek Jurková. Krom jiného proto vzniká pro Bozar ve spolupráci s Národní galerií v Praze výtvarná instalace fotografky, sochařky a konceptuální umělkyně Mileny Dopitové. K vidění bude přímo v centrální hale paláce, kterou procházejí všichni návštěvníci této instituce. Instalaci české autorky tak budou mít možnost vidět tisíce lidí.
Čtěte také
Tatáž budova z dílny architekta Victora Horty bude dějištěm přehlídky současného českého filmu. „Každý měsíc tam představíme jeden nový český snímek, to je skutečně bezprecedentní přítomnost českého filmu na belgické půdě,“ vyzdvihuje záměr Pánek Jurková. V neposlední řadě se pak čeští umělci do Bozaru v prosinci vrátí na zakončovací koncert, který bude podle Pánek Jurkové rovněž výjimečný: „Vystoupí na něm vynikající čeští hudebníci, kteří jsou zároveň důležitými mentory nové umělecké generace, a proto na scénu předstoupí spolu se svými žáky. My tím chceme i v rámci Evropského roku mládeže předat na závěr předsednictví symbolicky žezlo nové generaci.“
Orchidejová horečka
V Bruselu sídlí nejvýznamnější evropské mezinárodní instituce, je to město diplomatů, byznysmenů i politiků. Belgie má přitom s Českem kromě své velikosti a lásky k pivu mnoho společného a České centrum toho hodlá využít. Uspořádá například společnou módní přehlídku mladých belgických a českých módních návrhářů ve spolupráci s kurátorem Lukášem Spilkou, který vystudoval Fashion Design na Antverpské královské akademii.
Originální česko-belgický průnik pak nabídne výtvarná intervence mladého českého vizuálního umělce a sochaře působícího v Belgii Rudolfa Samohejla, který se rozhodl oživit odkaz polozapomenutého českého botanika a cestovatele Benedikta Roezla. Tento rodák z Horoměřic u Prahy se v druhé polovině 19. století stal nejvýznamnějším světovým sběratelem orchidejí a dalších exotických rostlin, za kterými cestoval na dobrodružných výpravách do Střední a Jižní Ameriky, řadu z nich objevil pro světovou vědu, a tak na jeho počest nesou jeho jméno. Dlouhodobě však působil také v Belgii, mimo jiné v Gentu. Samohejl pro svou intervenci využije prostor v Botanické zahradě v Meise nedaleko Bruselu.
„V tamním zámečku Bouchou budu prezentovat komplexní instalaci z fotogramů prostředí, ve kterém se přirozeně orchideje nacházejí. Tyto přeexponované obrazy vytvořené bez použití černé komory přímo v pozůstatku pralesa, kde Roezl orchideje sbíral, jsou zároveň záznamem procesu, stejně jako selháním dokumentace měnící se krajiny,“ upřesňuje Samohejl svůj záměr, na kterém pracoval šest let.
Umělec, který se kvůli projektu vypravil hledat v Kolumbii pozůstatky pralesa, do něhož zavítal i Benedikt Roezl.
Na námět přišel umělec vlastně náhodou. Dlouhodobě se totiž zabývá prací s již existujícími pomníky ve veřejném prostoru a na pražském Karlově náměstí narazil na sochu botanika a cestovatele, kterého do té doby neznal. „S pomníky a jejich novou konceptualizací jsem už měl zkušenost, například s doplněním pomníku Josefa Mánesa nebo návrhem na Ticho pro Jiráska. V případě Roezlova pomníku jsem se zaměřil na orchidejovou horečku, díky které dosáhl evropského uznání za objevené druhy rostlin, které odesílal do Belgie,“ vysvětluje umělec, který se kvůli tomuto projektu vypravil hledat v Kolumbii pozůstatky pralesa, do něhož zavítal i Roezl.
Umění vyjednávat
Kulturní program nicméně není hlavní náplní předsednictví. Každá členská země EU se ho na půl roku na rotačním principu ujímá především kvůli práci na společné evropské legislativě. Česko bude mít v druhé polovině roku příležitost ukázat své vyjednavačské schopnosti a um nalézání kompromisů. Pohnout bude moci především s těmi návrhy, které považuje za prioritní, jako je řešení dopadů války na Ukrajině na zbytek Evropy. Oči celého světa tudíž budou upřené na Česko a to může země svým kulturním programem využít.
„Dnes se nacházíme v jiné situaci, než v jaké jsme byli při prvním předsednictví v roce 2009. Plnohodnotnými členy Unie jsme již bezmála dvacet let, a tak nemusíme nikomu sdělovat, že máme krásnou zemi a vyspělou kulturu. To je samozřejmostí. Doprovodný program by proto měl vést především k zamyšlení nad současnou situací, nad naší budoucností, ale také dělat radost a potěšení zúčastněným,“ vypočítává hlavní úkoly doprovodného programu velvyslankyně Hrdá.
Hlavním motivem pro šéfku Českého centra v Bruselu tak bylo vymyslet takovou skladbu programu, která bude logická a účelná. „Chceme se dostat k širokému publiku, které je pro nás důležité, a bude jen dobře, když získá o České republice povědomí,“ upřesňuje Pánek Jurková.
A co na to rozhlas
Pozadu nezůstane ani Český rozhlas. Spolu s Českou televizí bude po technické stránce zajišťovat audiovizuální přístup pro ostatní média z celého světa. Na všech důležitých akcích českého předsednictví nebudou chybět také reportéři Českého rozhlasu, aby to podstatné posluchačům zprostředkovali. I kvůli tomu rozhlas na pokrývání aktivit předsednictví vyhradí vedle stálého zpravodaje v Bruselu také novou zvláštní zpravodajku Zdeňku Trachtovou, která v rozhlase dosud působila jako politická reportérka. Společně s ní připravujeme seriál o Češích, kteří předsednictví chystají v zákulisí, a rádi bychom využili také nové oblíbené formáty, jako je podcast. „Nadstandardní pokrytí českého předsednictví zapadá do plnění veřejnoprávní funkce Českého rozhlasu. Umožní aktuálně a zasvěceně informovat naše posluchače o všech událostech a jednáních spojených s předsednictvím, a zároveň tak přiblížit fungování Evropské unie, kterou mnoho Čechů stále vnímá jako něco složitého a cizího,“ zdůvodňuje vedoucí zahraniční redakce ČRo Filip Nerad.
Související
-
Eva Hrnčířová: České předsednictví příští rok nemusí vyhrát, úspěch bude i průměrně dobrý výkon
Česko může příští rok zazářit, pohořet nebo aspoň zvládnout solidní průměr. V Evropské unii se mu nabídne možnost, která nepřichází tak často, ani ne jednou za deset let.
-
Mikuláš Bek: Střetl se se Zemanem, teď míří na ministerstvo. Jaké bude české předsednictví EU?
Za prezidentem Milošem Zemanem zamířil do Lán také kandidát na ministra pro evropské záležitosti – senátor za hnutí STAN Mikuláš Bek.
-
Kateřina Šafaříková: Nejtěžší témata z klimatické dohody vyjdou na české předsednictví v Radě EU
Za necelý rok převezme po Francii předsednictví v Radě Evropské unie Česká republika. A podle redaktorky časopisu Respekt Kateřiny Šafaříkové ji čekají nelehká témata.
