Doma v NOLA aneb Jak objevit Čechům New Orleans

16. únor 2020

Do New Orleansu se Julie Urbišová přestěhovala z rodného Slezska v roce 2007, protože prý propadla kouzlu tohoto jižanského města. V NOLA, jak se mekce jazzmanů přezdívá, se také provdala, vychovává zde své děti a připravuje pro Český rozhlas reportáže. Z těch nejzajímavějších vloni sestavila knihu Doma v NOLA, kterou vydal Radioservis a jež se nyní dostala do užší nominace na knižní Cestopis roku v Cenách Hanzelky a Zikmunda.

Jaký vztah máte k cestovatelům Hanzelkovi a Zikmundovi, podle nichž se jmenuje cena, na kterou jste byla letos nominovaná?

Na dvojici H+Z velmi obdivuji, jak ve své době zdolávali dálky a jak čtivě o svých cestách dokázali psát. Také vždy přemýšlím nad tím, jak se nám dnes se všemi online daty cestuje jednoduše, a co měli oni? Mapu. Dnes je to už skoro neuvěřitelné. Já jsem sice neobjevila a nepopsala žádný neznámý kmen, ale snad jsem podobně objevila pro české čtenáře a posluchače „neznámý New Orleans".

Už třináct let žijete v New Orleansu. Proč právě tam?

Do New Orleansu jsem přijela jako studentka etnologie na výměnný pobyt. Mělo to být jen několik měsíců studia, ale už tehdy jsem se do města a zdejší atmosféry, hudby a kultury zamilovala. Vznikl nápad napsat na téma neworleanského karnevalu Mardi Gras diplomovou práci, a tak jsem se vrátila na další terénní výzkumy a posléze jsem tu začala žít a spolupracovat s Českým rozhlasem.

Proč jste se rozhodla o NOLA vydat knihu, složenou z vašich reportáží pro Český rozhlas?

Hlavním důvodem bylo, že na trhu podobná kniha chyběla. Přitom je New Orleans naprosto fascinující místo, které spoustu Čechů z různých důvodů miluje, ať už je to kvůli jazzu, skvělé jižanské kuchyni, anebo karnevalu. Navíc za několik let natáčení rozhovorů a reportáží jsem si uvědomila, že už mám v šuplíku pěknou dávku stránek, které by dohromady mohly dávat smysl.

Co všechno čtenář v knize najde?

Kniha je rozdělená tematicky do větších celků a myslím, že popisuje vše zásadní týkající se New Orleansu a amerického Jihu v minulosti i přítomnosti. Chtěla jsem, aby se český čtenář zorientoval v souvislostech, takže začínám historií města, proč jej založili Francouzi a jaké to má následky dodnes, vysvětluji vše okolo Mardi Gras včetně neuvěřitelných souvislostí s bývalým Československem, zahrnula jsem několik kapitol o největších kulinářských zážitcích, jako jsou vaření raci, věnuji se jazzu a do knihy jsem zahrnula i rozhovor s jednou z největších jazzových legend New Orleansu, s pianistou Ellisem Marsalisem. V Doma v NOLA však nechybí ani aktuální problémy, jako jsou hurikány, záplavy či rasismus, které zkrátka k New Orleansu patří.

Julie Urbišová



Zmínila jste Mardi Gras, proslulý karneval, který právě probíhá. Jak ho s rodinou prožíváte?

Karneval milujeme a slavíme jej, jak nejvíc to jde. Letos jsem byla poprvé s dcerou součástí jedné přehlídky. Chodí do skautu, a tak jsme byly ve skautském průvodu. Znamená to ujít asi tři kilometry v uzavřené čtvrti, kde podél ulic stojí rodiny s dětmi, nadšeně pokřikují a my táhneme malé vozíčky plné korálků a hraček, které pak dcera a její kamarádky házejí přihlížejícím. Takto v mnohem větším měřítku probíhá i opravdové Mardi Gras na hlavních neworleanských avenue, kde přihlížejí velkým alegorickým vozům statisíce lidí. Každá přehlídka trvá třeba čtyři hodiny a celé veselí pak dva týdny, každý den. My máme s rodinou asi tak pět oblíbených přehlídek, na kterých nechybíme.

Knihu představíte zanedlouho i v Českém centru v New Yorku. Je česká komunita v New Orleansu početná a soudržná?

Těším se, až si navzájem s krajany sdělíme své dojmy ze života v Americe, protože i když je cesta každého z nás jiná, ve výsledku máme stejné starosti, například jak udržet češtinu u svých dětí. Česká komunita v New Orleansu není moc početná, je nás tu okolo padesáti a snažíme se scházet, co to jde. Měli jsme třeba skvělou oslavu stého výročí Československa nebo třiceti let sametové revoluce a loni o Vánocích jsme poprvé u nás doma pekli společně cukroví.

Co nyní chystáte?

Pro pořad Jazz na druhou: Stop Time na stanici Jazz připravuji reportážní dokument o skvělém místě v New Orleansu, jež se jmenuje Music Box. Je to obrovský prostor ohraničený vysokým plechovým plotem hned vedle jednoho z kanálů řeky Mississippi. Uvnitř je mnoho dřevěných domečků, z nichž každý vydává jiné zvuky. Natáčela jsem tam rozhovor s multiinstrumentalistou a držitelem několika Grammy Nicholasem Paytonem i s kapelou Tank and The Bangas, která byla letos na Grammy nominovaná.

Spustit audio

Související

Více o tématu