Vltava je výzva i zodpovědnost

10. únor 2019
Podle Jaroslavy Haladové je málo vltavských pořadů ke slyšení i na podcastu. To by chtěla změnit.

Od začátku února vede Český rozhlas Vltava Jaroslava Haladová, která nahradila ve funkci Petra Fischera, jemuž vedení rozhlasu neprodloužilo smlouvu. S jakou koncepcí Vltavy zvítězila v nedávném interním výběrovém řízení a kam by podle ní tato stanice měla dál směřovat?

V rozhlase působíte od roku 2000, přičemž na Vltavě od roku 2005. Začínala jste úspěšnou Čajovnou, nyní jste připravovala ArtCafé. Co vás vedlo k tomu, kandidovat na post šéfredaktorky Vltavy?

Právě to, že jsem v rozhlase dlouho a měla jsem možnost poznat rozhlasovou práci z mnoha úhlů pohledu. Mám zkušenosti, které mohu ve vedení Vltavy zúročit a ráda budu potenciál této stanice dál rozvíjet.

Jaké jsou vaše představy, kam by Vltava měla směřovat?

Vltava, podobně jako ostatní stanice Českého rozhlasu, bude fungovat v budoucnu dvojím způsobem. Jedna věc je lineární vysílání, jehož vysílací schéma by mělo být uspořádané tak, aby posluchače provedlo celým dnem, a druhá věc je, že si zpětně prostřednictvím webu a podcastů najde posluchač své oblíbené pořady a vytvoří si tak své „vlastní rádio“. Na obou těchto polích má Vltava co dohánět. Aktuální vysílací schéma je sice nabité a zajímavé, ale načasování některých pořadů úplně nelícuje s tím, co aktivní posluchač během dne dělá. Prezentace Vltavy na webu se v posledních letech hodně zlepšila, jen málo pořadů je ale například ke slyšení i prostřednictvím podcastů.

Mohla byste přiblížit svou koncepci Vltavy, s níž jste zvítězila v interním výběrovém řízení?

Všichni kandidáti na post šéfredaktora Vltavy dostali za úkol předložit vizi Vltavy na tři roky dopředu, do roku 2021. Kromě toho, co už jsem tu zmínila, jsem ve své koncepci kladla důraz na posílení živého vysílání, mimo jiné proto, že si myslím, že pomocí kvalitního a kultivovaného živého vysílání můžeme lépe reagovat na aktuální dění. Zejména u předtáčených pořadů bych ráda posílila „rozhlasové řemeslo“ - samozřejmostí by měly být dobře znějící hlasy, fungující poměr slova a hudby, rytmus, stavba pořadů. Dále navrhuji třeba kvalitní kamery do studia Vltavy, abychom mohli náš obsah pomocí záznamů šířit i přes YouTube kanál, jako to dělají všechny ostatní stanice Českého rozhlasu. Celkově mám radost, že jsem v čele Vltavy, ale jsem si plně vědoma velké zodpovědnosti. Někdo může mít pocit, že když jsem dělala léta Čajovnu a ArtCafé, tak se teď budu snažit z celé Vltavy udělat totéž. To rozhodně ne. Vltava má jiné zaměření. Vždy tu zůstanou v rovnováze tři hlavní složky: publicistika, klasická hudba a slovesná tvorba.

Zmínila jste klasickou hudbu. Bude těžiště hudební dramaturgie Vltavy nadále spočívat v klasice, nebo půjde o směs dalších žánrů?

Klasická hudba je na Vltavě základ. Ale máme tu i řadu jazzových pořadů a třeba v ArtCafé se objevuje i spousta dalších žánrů. Tento poměr bych ráda zachovala. Aktuálně nemáme na Vltavě šéfa hudební redakce, mám za úkol někoho najít. Pak bude záležet také na něm a naší společné domluvě, jak hudbu na Vltavě uchopíme.

Nastupujete na Vltavu v nelehké situaci po odchodu Petra Fischera, na jehož podporu řada lidí z širší kulturní veřejnosti podepsala petici Za otevřenou Vltavu. Jak plánujete zklidnit klima na stanici?

Zpočátku jsem se obávala, jaké to bude, nastoupit po Petru Fischerovi. Ale zatím jsem mile překvapená z převládajících pozitivních ohlasů. Lidé z rozhlasu mě znají a vědí, že mám Vltavu hodně ráda. A lidé zvenčí mě mají spojenou s pořady jako Čajovna nebo ArtCafé. Stabilizovat situaci mohu jen tak, že budeme v poklidu pokračovat v práci.

Petr Fischer se snažil organizovat pro vltavské posluchače i akce na veřejnosti, například společný poslech v pražském planetáriu. Chcete v tom pokračovat?

Určitě. Vltava by neměla letos chybět na výrazných kulturních akcích, kde se pokusíme coby mediální partneři do veřejného prostoru vstupovat. Líbilo by se mi, kdyby Vltava iniciovala nějaký projekt, v němž se spojí další rozhlasové subjekty: máme tady skvělé dataře z iRozhlasu, dokumentaristy, rešeršisty. Mohlo by jít zároveň o vysílání, on-line platformu i o zapojení veřejnosti.

Právě zažíváme velké změny na stanici Dvojka. Čekají Vltavu také nějaké změny, nebo bude pokračovat v programovém schématu, které nastavil Petr Fischer?

Mým prvním úkolem je projít si změny za poslední dva roky a zjistit, co u posluchačů zafungovalo a co ne. Udělat takovou rozvahu a od příštího roku představit lehce modifikované vysílací schéma. Rádi bychom některé věci lépe načasovali a uvidíme, jak určité formáty fungují, jestli je nezrušit či nemodifikovat. Mluvím v množném čísle, protože bych ráda realizovala vše v týmu, který nyní sestavuji. V rozhlase se plánuje dlouho dopředu. Rozpočet na tento rok už je daný pro jednotlivé programové řady a dá se s ním hýbat jen málo. Výraznější změny mohou přijít až od ledna 2020.

Dostala jste od generálního ředitele ČRo Reného Zavorala coby šéfredaktorka nějaké zadání?

Ano, a to velmi konkrétní. Od ledna 2020 mám představit modifikované schéma Vltavy a mám rok na to, aby se zjistilo, zda funguje. V únoru 2021 se bude řešit, nakolik se splnila očekávání. Ta jsou taková, aby narostl podíl Vltavy na trhu. Nemám stanovena žádná čísla, ale má to být stoupající tendence. Sama s tím problém nemám, protože i když aktuálně poslechovost stoupla, což je dobře, ani 61 tisíc posluchačů denně není moc a vyrábět tak nákladný program pro ještě menší skupinu by byl luxus. Chci udělat z Vltavy úspěšnou stanici: kvalitní, dobrou, a zároveň takovou, kterou budou lidé poslouchat. Nemyslím si, že to, co je dobré, má poslouchat deset lidí.

Spustit audio
autor: Kamila Boháčková