Továrna na umění Sutnarka

1. září 2019

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara - zvaná Sutnarka - je součástí Západočeské univerzity v Plzni. Sídlí v moderní průmyslové hale a ve svém názvu nese jméno světově proslulého designéra. Jak to žije ve škole, jež připravuje studenty, kteří budou modelovat vizuální podobu poloviny 21. století, se dozvíme ve Víkendové příloze stanice Vltava s datem 14. září.

Děkanem fakulty je akademický malíř Josef Mištera. Ten Sutnarku vymyslel. Její budovu koncipovanou jako jedno pracoviště vyprojektovali podle Mišterových představ architekt Jan Štípek se synem. Vytvořili originální koncept stavby jako velké továrny na umění. Stěny jsou posuvné nebo skleněné, je to jeden spojitý prostor. Ten podporuje interdisciplinaritu a vytváří flexibilní platformu pro setkávání nejen různých oborů výtvarného umění, především volného a užitého designu, ale také hudby a umění dramatického. Poskytuje možnosti k uvádění multimediálních představení, pořádají se zde koncerty Plzeňské filharmonie. Sutnarka je umělecká fakulta pro 21. století.

Umění hořáku

V autentickém prostředí budovy Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara natáčel autor tohoto článku rozhovory s děkanem Josefem Mišterou, pedagogy Janem Korabečným, Dušanem Brozmanem, projektovou manažerkou Barborou Freund, technickými pracovníky Mohamadem Said Ismailem, Miroslavou Veselou a Markétou Kalivodovou. Zvuky dílny potvrzují, že jsme skutečně v továrně na umění. Slyšíme například brusku, vrtačku, plynový hořák, zvuk broušení litografického kamene, hlučnou pískovačku, řezání lupénkovou pilou. Připravuje se materiál, z něhož studenti vytvářejí artefakty, kupříkladu šperky. Markéta Kalivodová, vedoucí dílen, vysvětluje: „Studenti keramického ateliéru připravují sádrové formy. Nalévají je porcelánem. Jsou tu samozřejmě i pece na vypálení. Opravdu továrna na umění." Nacházíme souvislost s Bauhausem, proces sepětí umění s činností praktickou, s technickými a průmyslovými obory.

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni je moderní umělecká škola, která vznikla v září 2013

Z dílen Sutnarky se přesuneme do archivu, pracoviště Barbory Freund, která udělá malou přednášku o uložených exponátech. „Jsou zde předměty trojí kategorie. Obrazy známých Venuší, získané darem od Sutnarova syna Radoslava. Sutnar dělal tradičními technikami a na Venuších je zřetelně vidět, že byl grafik. Druhou část sbírek tvoří porcelán, čajový servis, nápojové servisy, krásné moka servisy v pěti provedeních. Nadčasový moderní design. Můžeme vidět, co Sutnar dělal v poválečném období v Americe. Třetí částí je pak listinný materiál a knihy. Dřevěný kufr, s nímž Sutnar přijel do Ameriky, patří do kategorie takzvaných dotýkaných předmětů. Další věci z kategorie dotýkaných předmětů jsou kružítka, pravítka, s nimiž Sutnar pracoval," vysvětluje Barbora Freund.

Stopy Bauhausu

Rozhovor s Dušanem Brozmanem, historikem umění, objasní, co Bauhaus znamenal pro historii a co pro Ladislava Sutnara. Zakladatel Bauhausu Walter Gropius byl se Sutnarem v kontaktu. Dozvíme se, že Ladislav Sutnar je také „apoštolem infověd", uspořádání informací tak, aby byly rychle přístupné a pomáhaly lidem orientovat se ve světě. Dušan Brozman uvádí vysvětlující příklad: „Sutnar hovořil o palubní desce tryskáče z hlediska grafického uspořádání. Pilot tryskového letadla musí být schopný číst údaje tak rychle, aby mohl včas reagovat a nezabil se. Bez vhodného designu palubní desky by to nebylo možné. Grafik nám může pomoci poznat, co je v záplavě informací důležité."

S děkanem Josefem Mišterou hovoříme o provázanosti principů Bauhausu s fakultou, v jejímž čele stojí. „Většina pedagogů jsou absolventi UMPRUM. Bauhaus nesou v sobě. Také Sutnar se inspiroval postupy Bauhausu. Práce studentů školy je orientovaná na konkrétní zakázku. U nás bych nehovořil jenom o řemesle, ale o těsném vztahu umění k technologiím tradičním i současným. Technologie jsou součástí výuky." Inspirace principy Bauhusu na této škole je zřejmá. „Sutnarka je nová mladá fakulta Západočeské univerzity. Stopy Bauhausu zde naleznete a není to vůbec formální. Od začátku je student veden k výstupu modelem praxe," dodává Mištera a pokračuje: „Do Plzně přijíždějí lidé ze světa a chválí. Říkají, takhle má vypadat budova umělecké fakulty 21. století."

autor: Miroslav Buriánek
Spustit audio

Více o tématu