Srdce, které bije pro tuzemská vína
Před šestnácti lety si absolvent ČVUT Petr Marek se svým kolegou Petrem Vohankou vymysleli soutěž vín Vinař roku České republiky. V roce 2003 se konal její první ročník. V čem je podle jejího zakladatele tato soutěž výjimečná? Je otevřená všem výrobcům vín z České republiky, neplýtvá cenami a nehodnotí kvalitu jednoho vína, ale rovnou celé kolekce. Hodnotiteli navíc nejsou jen odborníci, ale úroveň soutěže svými jmény a znalostmi zaštiťují nejzkušenější světoví degustátoři.
Slavnostní vyhlášení výsledků letošní soutěže se uskuteční 23. srpna na pražském Žofíně v rámci Gala večera Vinař roku České republiky 2018.
„Účelem soutěže je seznámit veřejnost se špičkovými českými i moravskými víny a šířit dobré jméno českého a moravského vinařství,“ říká Petr Marek, majitel sítě obchodů a vinoték Český archiv vín.
Na počátku všeho byly povodně v roce 2002 a blízký vztah k Dobřichovicím, městečku nedaleko Prahy. Tehdy utrpěl velkou újmu tamější zámek a Petr Marek se rozhodl, že kvůli jeho obnově uspořádá Dobřichovické vinařské slavnosti. A protože nechtěl, aby šlo jen o slavení vínem, napadla ho a jeho kolegu soutěž o nejlepšího vinaře, vinařství. „Podstatou soutěže byla myšlenka, že chceme dát šanci úplně všem. Šanci prosadit se v ní má každý vinař, který svá vína přihlásí, bez ohledu na velikost produkce,“ vysvětluje Petr Marek.
Soutěž pro všechny
Vinař roku je národní soutěž, kam mohou být přihlášena původem pouze česká nebo moravská vína, přihlásit se může kdokoli, kdo je registrovaný jako výrobce vína a kdo vyrobí minimálně pět set lahví vína ročně.
Soutěž je dvoukolová. Nejprve zasedají primární odborné komise, které posuzují vzorky v jednotlivých kategoriích, například v kategorii suchá bílá vína. Poté - těsně před vyhlášením Vinaře roku - se uskuteční kolo finálové, kde je třeba zhodnotit vzorků více v ucelené kolekci. „Podmínkou přihlášení do soutěže je kolekce pěti vín, které musí obsadit tři soutěžní kategorie: například suché bílé, suché červené nebo suché růžové. Chceme, aby vinař ukázal um v celém portfoliu vyráběných vín, tedy i v tom, jaké umí vyrobit polosuché či sladké víno,“ připomíná Petr Marek.
Přísní hodnotitelé
Hodnocení a složení odborné poroty prošlo vývojem. Ze začátku to byli domácí degustátoři, ale posléze Petru Markovi došlo, že v naší kotlině existují různé zvyky a návyky, a chtěl posuzování zdejších vín rozšířit o pohled mezinárodní. A jaké že to byly „zvyky a návyky“? „Nerad bych se k tomu vyjadřoval šíře, obecně jde o preference. Abychom tyto preference vyloučili, museli jsme přizvat degustátory ze zahraničí. Pokud chcete mít hodnocení nezávislé a kvalitní, musíte pokusy o preference vyloučit,“ upozorňuje organizátor soutěže Vinař roku.
Organizátoři se snažili získat mezinárodní pohled na naše vína. Pozvali tedy zahraniční degustátory, aby přijeli hodnotit česká a moravská vína. Jedním z prvních - a hned tím z nejuznávanějších světových degustátorů - byl John Umberto Salvi, rodák z Bordeaux, který v průběhu další let přizval do Prahy výborné světové degustátory. Například Elsie Pells z Jihoafrické republiky, Cédrica Picota z Francie, Francoise Cotého z Kanady či Francouzku Christine Collins, která je zakladatelkou Les Grands Concours du Monde - sdružené světové mistrovské soutěže ryzlinků, tramínů a rulandských vín. Vedle nich zasedají v porotě i čeští degustátoři zvučných jmen. Namátkou Ivo Dvořák, Michal Šetka, Pavel Chrást, František Koudela, Josef Valihrach st. a další.
Jasná kritéria
Liší se nějak chuťové preference dejme tomu degustátora z Česka, Francie nebo z Jižní Afriky? „Tuto otázku nemohu ani připustit!“ ohrazuje se Petr Marek. „Degustátor nesmí mít preference. Může hodnotit jen na základě dlouhodobě získaných zkušeností a na základě svého vzdělání. Je ovšem pravda, že zahraniční degustátoři mají jiné zkušenosti než většina našich domácích. Proto je jejich pohled hodně důležitý.“
Soutěž Vinař roku se opírá o systém hodnocení, který vydává Mezinárodní organizace zabývající se vínem OIV, jíž je Česká republika členem. Hodnotí se naslepo, stobodovou stupnicí podle několika kritérií. Senzorické hodnocení se opírá o základní parametry vín - barvu, vůni a chuť. Každé kritérium má svou váhu, ale nejdůležitější je chuť - její kvalita a délka dochuti. Během tří dnů vzorky posuzují tři komise, celkem patnáct degustátorů.
Význam soutěže je jednoznačně spojený s vytvářením dobré pověsti a kvalitní značky. „Na rozdíl od jiných soutěží nedostávají medaile všichni účastníci. Ze vzorků asi šesti set vín obdrží medaile asi čtyřicet vín, která uspěla v jednotlivých soutěžních kategoriích. Ten, kdo u nás medaili získá, si jí opravdu cení a mezi zákazníky má velkou váhu,“ uzavírá Petr Marek.
Rodinné zlato
Jakému vínu dávají přednost čeští konzumenti? Ze šedesáti procent vede bílé víno, módní trend představuje Prosecco. Lze říci, že u Čechů a Moravanů převažuje zájem o vína domácí provenience. To jistě naše vinaře těší.
„Moje srdce bije pro česká a moravská vína, i proto pořádám tuto soutěž. Ovšem Česká republika je schopná uspokojit třicet procent poptávky po víně, proto bych byl špatný obchodník, kdybych víno nedovážel. Začali jsme před deseti lety francouzským. Dnes dovážíme z mnoha zemí světa, ale i venku dáváme přednost rodinným vinařstvím. Rodinná vinařství totiž mají poslání nejen produkční, ale i sociální - předávat živnost, půdu, vinice z pokolení na pokolení. To je velmi důležité pro budoucnost. Soukromí vinaři nevytěží svou vinici do mrtě, ale připraví ji i pro další generace, aby na ní mohli i jejich potomci hospodařit,“ uzavírá Petr Marek.
