Ruská válka s kritiky. Novičok nebo kulka v Radioknize

V polovině dubna tohoto roku zažila česká veřejnost překvapení. Na mimořádné tiskové konferenci vrcholných představitelů státu náhle ožila šest a půl roku stará kauza výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Pátrání dovedlo vyšetřovatele až k propojení této události s ruskými tajnými službami, případ se vyvinul v rusko-českou diplomatickou roztržku a malá země uprostřed Evropy se ocitla na seznamu dvou nepřátel Ruska vedle světové velmoci č. 1, Spojených států amerických. Novičok nebo kulka, kniha investigativního novináře Ondřeje Kundry, již přinese Český rozhlas Plus v Radioknize od 25. června, reflektuje mimo jiné i toto dění.

Týden s kauzou Vrbětice

Dovolte malý průhled do kuchyně. V nakladatelství jsme týden s Vrběticemi prožili v ještě větším vzrušení, než jak jej prožívala okolní společnost. V sobotu po mimořádné tiskové konferenci Andreje Babiše se vynořila první zpráva a od té chvíle až do pátku, kdy kniha musela být odeslána k tisku, mi jako redaktorovi knihy od autora pravidelně přicházela nová zjištění.

Kauza výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích dovedla vyšetřovatele až k propojení této události s ruskými tajnými službami|foto:Profimedia

Texty určené pro knihu vyskakovaly mezi e-maily vždy o něco dřív, než byly příslušné události zpracovány a publikovány online, takže ve chvíli, kdy se takto organicky rodily další odstavce, šířily se tytéž informace „veřejným prostorem“, jako by naši knihu čtenáři již virtuálně četli, aniž byla dosud vytištěna. Během týdne se situace kolem vyhošťování ruských a českých diplomatů víceméně usadila, takže Ondřej Kundra mohl popsat ještě vyrovnání personálního stavu na obou ambasádách. Nestihl jediné – typicky podvratnou reakci prezidenta Zemana, která přišla v neděli. Nestává se často, aby knihu takto bezprostředně formovaly probíhající události, jako je to běžné na zpravodajských webech.

Stále otevřenější střet

Z knihy Novičok nebo kulka se na Plusu bude číst od 25. června|foto:Nakladatelství Paseka

Události roku 2014, při nichž zemřeli dva lidé, nejsou ale jediným tématem Novičoku. Smysl knihy spočívá v předivu souvislostí utkaných z událostí posledních dvou desetiletí a ze zjištění týkajících se ruských tajných služeb, jichž dosáhla zejména takzvaná občanská žurnalistika, reprezentovaná investigativní skupinou Bellingcat. Její práce stojí za odhalením organizace tajné služby FSB s názvem Vympel nebo tajné jednotky ruské vojenské rozvědky GRU s označením 29155. Brutalita útoků, jichž se dopouštějí ruští agenti na evropské půdě, je až překvapivá, stejně jako jejich lhostejnost k obecnému ohrožení. V roce 2006 sledovali vyšetřovatelé stopu radioaktivního polonia 210, jímž byl zavražděn Alexandr Litviněnko, ve veřejné dopravě a jeho zbytek dokonce nalezli v sifonu hotelového umyvadla. Roku 2018 měla otrava Sergeje Skripala a jeho dcery novičokem dokonce jednu vedlejší oběť a s následky setkání s nervovým jedem se dodnes vyrovnává několik lidí.

Obětí putinovského režimu však nejsou jen bývalí agenti jako Litviněnko nebo Skripal, ale také odpůrci jako Alexej Navalnyj a ruské tajné služby stojí i za pokusem o puč v Černé Hoře. Válka Ruska s jeho kritiky je stále otevřenější a je otázka, zda jde o projev síly, nebo naopak slabosti.