Rozpad Belgického království je na spadnutí

Podobný plán se ještě nedávno zdál jako čirá fantazie, dnes je vše jinak. Grieken vybudoval politickou stranu, která je s 25procentní podporou ve Vlámsku už několik měsíců na čele volebních průzkumů. Společně s Novým vlámským svazem může v antverpském parlamentu získat absolutní většinu.

Není to tak, že by se Belgie rozpadala kvůli vlámskému nacionalismu. Naopak: nezávislé Vlámsko se rodí proto, že nefunguje Belgie.

Vlámský zájem podle Bieleckého čerpá sílu především z odporu Vlámů k narůstající vlně imigrace. Ale hlasy mu přidává také kritika zdražování a chabých perspektiv hospodářského růstu.

Ve státě o málo větším než Morava se ocitly národy, které spolu nemají nic moc společného.

Griekovo uskupení bylo doposud na politické scéně izolované. I Nový vlámský svaz, který také usiluje o nezávislost Vlámska, dával přednost koalicím s liberály a křesťanskými demokraty.   

Čtěte také

Pavel Novák: Vlámové a Valoni – když spolu dva nemluví

Jenže – pokud máme věřit předvolebním odhadům, tato trojka už po volbách většinu dohromady nedá. V tu chvíli bude stát předseda Nového vlámského svazu a starosta Antverp Bart De Wever před osudovým rozhodnutím, zda se stát Griekenovým spojencem.

Na to, že je o budoucnosti Belgie rozhodnuto, podle komentátora neukazuje jen volební aritmetika antverpského parlamentu.

Bez strany Vlámský zájem zřejmě nebude možné vytvořit ani federální vládu. V roce 2010 království čekalo na vytvoření vládního kabinetu dlouhých 500 dní. Tentokrát by se ho nemuselo dočkat vůbec.

Rozmáhá se i levicový radikalismus

Situaci ještě komplikuje to, že se na jihu země vzmáhá levicový radikalismus: až na druhé místo se v průzkumech probojovala valonská Belgická strana pracujících, což je uskupení s komunistickými, ne-li stalinistickými kořeny.

Čtěte také

Pivo drží Belgičany pohromadě, tvrdí rozhlasový redaktor a autor knihy Pivní království Belgie

Není to tak, že by se Belgie rozpadala kvůli vlámskému nacionalismu. Naopak: nezávislé Vlámsko se rodí proto, že nefunguje Belgie,“ cituje autor komentáře známého belgického politologa Ivana De Vaddera.

Dnešní situace se může jevit jako logický důsledek bezmála 200 let starého rozhodnutí. Belgie vznikla v roce 1830 doslova náhodou: jako kompromis s carským Ruskem, které odmítalo ustoupit třeba jen o píď z dohod Vídeňského kongresu.

Ve státě o málo větším než Morava se tak ocitly národy, které spolu nemají nic moc společného: Frankofonní Valoni jsou svým způsobem součástí jižní Evropy. Vlámové kulturně spadají do Evropy severní, germánské. Tento kulturní rozdíl ještě podtrhuje jazyková propast: na jihu země se mluví jen francouzsky, kdežto na severu jen vlámsky. Pouze Brusel je dvojjazyčný.

Čtěte také

Belgický premiér čelí hospodářské krizi a tendencím k rozbití Belgie

Právě Brusel představuje v dnešní situaci největší problém. Odchod Vlámska z království by pro zbylé části země znamenal hospodářskou katastrofu. Bez finanční podpory z Antverp by Valonsko stejně jako Brusel přišly na mizinu.

Stále častěji se ozývají hlasy, že v takovém případě by se Valonové pokusili připojit k Francii.

A k tomu se katolické Vlámsko nechce připojovat k protestantskému Holandsku. Grienken chce vybudovat silný samostatný stát, který se bude opírat především o Antverpy – druhý největší evropský přístav. Jako jeho hlavní město vidí Brusel, který je sice většinově frankofonní, ale z 80 procent leží na území Vlámska.  

A co by na to řekla Unie?

Zbývá otázka, jestli nezávislý Vlámský stát uznají další země Evropské unie. Mnozí jeho odpůrci argumentují neúspěšným pokusem o osamostatnění Katalánska.

Čtěte také

Belgie, skutečně evropská země

To je ale podle Bieleckého chybný pohled na věc. Katalánsko bylo donuceno vzdát se svých ambic pod tlakem mocného Španělska. V případě Vlámska ale není nikdo, kdo by se této role mohl ujmout: Belgie už totiž nebude existovat.

Zánik nefunkčního belgického státu by tak možná s úlevou přijala nejedna evropská země. Ovšem pod podmínkou, že se nestane „nakažlivým“ příkladem ostatním. To už by totiž už nemusela přežít, uzavírá analýzu Jędrzej Bielecki.  

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Jan Machonin a Tea Veseláková.