Trump není nic jiného než diktátor. Navíc klidně řekne, že Hitler „udělal pár dobrých věcí“, varuje komentátor Hastings

Demokracie churaví. Zdá se, že v celém světě jsou v módě autoritářští politici. Čínský Si Ťin-pching, ruský Vladimir Putin, maďarský Viktor Orbán, indický Naréndra Módí, řada latinskoamerických vůdců. I vzestup pravice v západní Evropě svědčí o sílící ochotě lidí podporovat bezohledné a prolhané politiky, kteří podle nich dokážou prosadit, co chtějí, i odstranit své nepřátele, píše komentátor agentury Bloomberg Max Hastings.

Mnozí komentátoři i ve Spojených státech v tom spatřují vzkříšení fašismu. Místo obětních beránků, kterými byli dříve Židé, dnes zaujímají přistěhovalci, muslimové a cizinci.

V průměru 59 procent respondentů 24 zemí je „nespokojeno s fungováním demokracie“.

Daří se konspiračním teoriím. V meziválečném období podporovala menšina a levicové elity komunismus, ale populárnější byl fašismus se svými výzvami k likvidaci „protispolečenských živlů“ a vlasteneckou bombastičností. Moc byla vnímána jako ctnost a zákon jako nástroj, kterým jde manipulovat.

Zhoubná přitažlivost silných vůdců spočívá v tom, že nabízejí údajně kouzelná řešení.

Také Donald Trump slibuje, že bude „diktátorem“, když mu voliči uvěří vše, co nabízí. O Hitlerovi se Trump vyjadřuje pochvalně. Podle autorky knihy Autoritáři: Od Mussoliniho až po současnost Ruth Ben-Ghiatové je cílem Trumpovy kampaně přesvědčit Američany, že autoritářská vláda je lepší než demokracie.

Konec demokracie?

Loňský průzkum Pewova výzkumného střediska ve 24 zemích ukázal, že nadšení pro svobodně zvolené politiky slábne a v průměru 59 procent respondentů je „nespokojeno s fungováním demokracie“ ve svých zemích.

Čtěte také

Tři čtvrtiny dotázaných se domnívají, že „volené představitele nezajímá“, co si myslí „obyčejní lidé“, zatímco autoritářské politiky ano.

Pro ty, kteří mají hluboké povědomí o minulosti, zejména té evropské, je děsivé, kolik lidí zapomíná na hrůzy, které spáchali diktátoři 30. let, píše komentátor Hastings. A stejně děsivé je sledovat, jak se historie opakuje v ochotě mnoha světových boháčů podporovat tyrany.

Kdyby byl Churchill neprotěžoval svou vlastní společenskou třídu, byli by nejméně čtyři britští vévodové – Westminster), Wellington, Buccleuch a Bedford – za války internováni kvůli vazbám na nacismus. Proč se jim zamlouval? Protože je stejně jako řadu evropských boháčů a velkou část londýnské City děsila představa „bolševického převratu“, který by je připravil o majetek. A tak podporovali fašisty jako nepřátele komunismu.

Čtěte také

S nacismem sympatizoval i lord Rothermere , majitel britského deníku Daily Mail. Historik a Hitlerův životopisec Ian Kershaw zase navštívil Mount Stewart, někdejší severoirské sídlo lorda Londonderryho, který byl ministrem v několika konzervativních vládách 30. let.

V jeho pracovně našel sošku esesáka s nacistickou vlajkou. Londonderrymu ji v roce 1936 daroval Hitlerův velvyslanec v Londýně Joachim von Ribbentrop.

Trumpismus je jen špičkou ledovce

Deníky britského poslance Henryho Channona zas dokládají jeho odhodlání přijímat ústupky za každou cenu. Diktátoři nabízeli to jediné, co tyto lidi zajímalo – bezpečnost pro ně a jim podobné. Zdá se, že ani dnes se toho moc nezměnilo. Je strašné vidět ve Spojených státech tolik vzdělaných lidí, kteří jásají nad vyhlídkou vlády tvrdé ruky.

Čtěte také

Historik Timothy Snyder nedávno napsal pozoruhodný esej, kde tuto pošetilost i zlo, který by tento vývoj napáchal, odsoudil. Napsal, že podstatou mýtu o tvrdém a neústupném vládci je „představa, že bude takový ve váš prospěch. Jenže nebude.“

Redaktor časopisu National Interest a autor knihy Amerika na posledním místě: Sto let trvající románek pravice se zahraničními diktátory Jacob Heilbrunn tvrdí, že trumpismus, tedy nadšení voličů republikánské strany pro lidi jako Putin nebo Orbán, je „jen špičkou ledovce v dlouhých dějinách obdivu americké pravice vůči demagogům a despotům jinde“. Autor zdůrazňuje, že „Trump prezentuje odporné doktríny minulosti jako něco nového, krásného a přitažlivého“.

Největší volební slabinou prezidenta Joea Bidena je, že působí jako slabý. Nedávný průzkum Pewovy agentury ukázal, že polovinu respondentů láká představa formy vlády, ve které „může silný politik přijímat rozhodnutí bez zásahu parlamentu nebo soudů“.

Čtěte také

Zhoubná přitažlivost silných vůdců spočívá v tom, že nabízejí údajně kouzelná řešení. Většina z nás se však celý život učí, že nic takového neexistuje a že naše vlády se mohou nanejvýš snažit neřešitelné potíže všem nějak usnadnit, a ne je odstranit.

Takzvaná řešení, která nabízí Donald Trump, jsou zjednodušená. Ve skutečnosti je jen slaboch, který se vydává za silného. V Bílém domě by nedokázal dosáhnout slibovaných výsledků, protože jde o pouhé fantazie.

Je děsivé, že americké demokracii hrozí, že bude prezidentem znovu zvolen samozvaný rádoby diktátor, který si myslí, že Adolf Hitler „udělal pár dobrých věcí“, varuje komentátor Max Hastings v analýze pro agenturu Bloomberg.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková. 

Spustit audio

Související