Belgický premiér čelí hospodářské krizi a tendencím k rozbití Belgie

Na vzpomínkové slavnosti v Ypres na paměť vlámských vojáků padlých za První světové války pronesl hlaví řečník řeč, v níž řekl: "z demokratických důvodů nemůžeme považovat tuto vládu za naši", a plédoval za "sociální a solidární Vlámsko", což je cíl, jehož lze podle něj dosáhnout pouze pomocí nezávislosti. Shromáždění bylo sice prořídlé a většinou postarší, ale splnilo svůj účel: dostavili se na něj představitelé téměř všech formací, a mezi nimi regionální premiér, křesťanský demokrat a stranický kolega premiéra Van Rompuye. Ten na přímou otázku, zda Van Rompuy řídí nelegitimní vládu, odpověděl vyhýbavě: "Nepřísluší mi hovořit o ostatních vládách".

Nynější belgický premiér Herman van Rompuy nechtěl být premiérem, a přesto se jím v prosinci loňského roku stal. A stojí před ním nyní úkol nejméně stejně těžký, jako měl v devadesátých letech jeden z jeho předchůdců, Jean-Luc Dehaene. Musí nyní v co nejkratší době vyvést Belgii z rozpočtové šlamastyky a vyřešit bolestný konflikt mezi Vlámy a francouzsky mluvícími Valony. Hospodářská krize postihla belgické království zvláště těžce. A po dvou letech střetů na institucionální půdě je napětí mezi belgickými regiony velmi silné a poprvé od zavedení federace jsou v Belgii odlišné politické většiny na všech úrovních státní moci. Tento bod Hermana von Rompuy zvláště znepokojuje. V jednom rozhovoru prohlásil: "Problémem není ani tolik rozpor mezi severním Vlámskem a jižním Valonskem, ale roztříštěnost politické scény. A navíc, mezi stranami je nyní taková rivalita, že dospět ke stabilní státní správě prostě není možné."

V království, kde nelze ani pomyslet na jiný volební systém, než je nynější tak zvaně "celkově proporční", řídí Van Rompuy různorodou koalici složenou z pěti navzájem neladících stran, tří frankofonních (socialistické, centristické a liberální) a dvou vlámských (křesťansko demokratické a liberální). Ve frankofonních regionech, Valonsku a v Bruselu, vznikly po červnových volbách tak zvané "olivovníkové" koalice levého středu, v nichž jsou socialisté, centristé a zelení. Ve Vlámsku se zase dostala k moci koalice pravého středu, složená z křesťanských demokratů, socialistů a stoupenců nezávislosti z Nové vlámské aliance, usilujících o konec Belgie. Tato vlámská regionální vláda oficiálně požaduje jednání o novém přenášení moci na regiony. Hodlá vytvořit vlámský systém rodinných přídavků, přikázat všem obyvatelům regionu nemocenské pojištění a vytvořit nezávislý energetický systém. Vlámská předměstí Bruselu, která jsou většinově frankofonní, dala pod vedení ultranacionalistického ministra ze strany Nová vlámská aliance. A stále se staví proti jmenování tří tamních frankofonních starostů, zvolených v roce 2006. Další její strategie vypadá dost jasně, a pod rouškou anonymity ji vyjádřil jeden kádr strany Nová vlámská aliance: vysát federální stát a tak přimět frankofonní Belgičany, aby se stali žadateli o peníze, které jim dáme za nové pravomoci pro Vlámsko a lepší zastoupení Vlámů v Bruselu". Z Bruselu se ale postupně stal třetí region belgického království, mající přibližně stejné pravomoci, jako Vlámsko a Valonsko. V tomto většinově frankofonním městě, hrajícím roli internacionální metropole, žije asi 10% Vlámů, kteří mají tendenci od Vámů z Vlámska se distancovat. Podle některých vlámských vůdců by tedy bylo lépe, chtějí-li Vlámové dosáhnout nezávislosti, Brusel oželet, protože je pro Vlámy ztracený, a frankofonní Belgičané by jím pouze pořád vydírali.

První střet s federální vládou se očekává již v září, když se Van Rompuy pustí do veřejných deficitů. Bude se muset zodpovídat Evropské komisi, která považuje jeho program rozpočtové stability za "nereálný". V letošním roce by měl státní schodek dosáhnout čísla dvaceti miliard euro, tedy asi 6,5% HDP. Deficit v sociální bezpečnosti se za poslední rok navýšil o 5 miliard euro. Liberální ministr financí již předem varuje, že nastane veliké šetření. Na vyřešení těchto problémů chce Van Rompuy požádat o spolupráci regiony, do nichž jde čtvrtina veřejných výdajů. Vlámsko ale asi jeho prosby odmítne a potvrdí scénář vypracovaný stranou NVA. Premiér Van Rompuy doufá, že ostatní vlámské vládní strany rozpočtové škrty odsouhlasí a přistoupí pak na nový dialog o státním uspořádání. Statut bruselských předměstí chce vyřešit nejdéle do konce roku 2010.

Vlámská vláda ovšem již dnes varovala: ratifikace evropské konvence o ochraně národnostních menšin, o niž žádají frankofonní Belgičané, nepřipadá v úvahu. "Francie ji také neratifikovala", vysvětlil prezident vlámského regionu Kris Peeters. Úloha nynějšího belgického premiéra je vskutku nezáviděníhodná.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .