O muži, který stál v cestě

František Kriegel v roce 1963 po návratu z Kuby, kde na pozvání Che Guevary pomáhal budovat socialistické zdravotnictví.

Strhující příběh Františka Kriegla (1908-1979), který v srpnu 1968 jako jediný nepodepsal Moskevský protokol, přináší román Muž, který stál v cestě. Jeho autor, filmový režisér a scenárista Ivan Fíla, nyní připravuje jeho filmovou verzi. Té předchází verze rozhlasová - od neděle 11. srpna se z románu Muž, který stál v cestě bude číst v Radioknize na stanici Plus.

„Já jsem ten román napsal víceméně ze zoufalosti,“ svěřil se Ivan Fíla v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus Janě Klusákové. O knize Muž, který stál v cestě, jež po loňském vydání v nakladatelství Universum vyvolala vlnu čtenářského zájmu, říká: „Předtím jsem napsal scénář ke stejnojmennému filmu. A jelikož čekání na financování filmu trvá vždy velmi dlouho, a to téma bylo závažné, rozhodl jsem se napsat knihu.“

Odčinit omyl

Díky tomu předchází rozhlasová adaptace filmu, který se připravuje. Pro titulní roli Františka Kriegla si Ivan Fíla vybral herce Tomáše Topfera, do role Gustáva Husáka obsadil Miroslava Donutila. I další klíčové role už mají své představitele, ačkoliv shánění peněz na film stále pokračuje. Úspěšně, neboť nedávno přispěl podnikatel Jiří Marek částkou jeden a půl milionu korun.

V Radioknize bude knihu Muž, který stál v cestě číst Zdeněk Bureš. Stojí za zmínku, že brněnský herec ztvárnil Kriegla ve filmu režiséra Laca Halamy Dubček, který byl natočen loni na Slovensku. Rozhlasová verze představí knihu v úplnosti, tedy v jednadvaceti dílech, a to v režii Radima Nejedlého. Pro Fílu je František Kriegel tragickým hrdinou shakespearovských dimenzí. Až do smrti v roce 1979 se pokoušel odčinit svůj omyl z roku 1948, kdy se stal zástupcem velitele Lidových milicí. Jeho snaha o nápravu vyústila v srpnu 1968 v rozhodnutí nepodepsat Moskevský protokol. Následně byl vyhozen z nemocnice a už předtím zbaven všech politických funkcí. StB jej sledovala na každém kroku.

Lékař ve válce

V úvodu knihy vypráví autor o tom, že František Kriegel pocházel z Haliče z národnostně smíšené rodiny - jeho otec byl Rakušan, matka Polka. Otec, drobný stavitel, zemřel, když bylo Krieglovi jedenáct let. Na studia medicíny ve Lvově František nebyl přijat, platil zde numerus clausus pro židovské uchazeče, a proto se rozhodl odejít do Prahy. „Praha je v polovině dvacátých let liberální perlou střední Evropy, útočištěm mnoha intelektuálů z nejrůznějších zemí, a Kriegel se v ní rychle zabydlí,“ píše Fíla. Kriegel tedy vystudoval medicínu na německé fakultě Karlovy univerzity - avšak záhy byl konfrontován s radikalizujícími se německými studenty, sympatizanty Hitlera, kteří vyřvávali antisemitská hesla. Kriegel se proto přidal k mladým komunistům, kteří se jim postavili.

Jako lékař působil Kriegel i v interbrigádách ve španělské občanské válce, kde bojoval po boku republikánů proti jednotkám generála Franca podporovaného nacistickým Německem. Dalších šest let strávil na světových frontách v boji proti fašismu - přihlásil se na výzvu norského Červeného kříže na obranu obyvatel čínského Nankingu proti japonským útočníkům. Na podzim 1945 se vrátil do osvobozené Prahy. „Přijíždí do země, kde jsou lidé nadšeni Sovětským svazem, novým spojencem a ochráncem, který vyhnal ze země fašisty,“ vysvětluje spisovatel.

Nepodepsal

Ještě v roce 1968 věřil Kriegel podle Fíly ve vládu jedné strany, přestože byl perzekvován už počátkem padesátých let, kdy probíhaly antisemitské čistky. Tehdy odešel na pozvání Che Guevary na Kubu budovat socialistické zdravotnictví, které tam podle jeho modelu funguje prakticky dodnes. V srpnu 1968 již ale neměl iluze a byl smířený i se smrtí. Dokonce už seděl v letadle, které ho mělo transportovat na Sibiř... Přesto se vzepřel a nepodepsal. Fílův Muž, který stál v cestě není čistou literaturou faktu a už vůbec ne historiografickou knihou.

Jde o strhující románovou mozaiku, jejíž podoba nezapře, že Fíla je zkušeným scenáristou. Obecné dějiny vstupují do románu stejně tak jako dramatické osobní - intimní - příběhy řady postav, velmi plasticky vykreslených. Díky schopnosti rozhlasového média vyvolávat barvité představy poběží posluchačům před jejich vnitřním zrakem film o Františku Krieglovi už teď.