Muž, co v Brazílii stavěl „malé Zlíny“. Dvanáct večerů s Baťou v džungli

2. srpen 2020

Zatímco v jeho rodné zemi komunisté budovali diktaturu, on stavěl v brazilské džungli nové Zlíny. Složitosti života Jana Antonína Bati, nevlastního bratra zakladatele obuvnického impéria, přibližuje román Markéty Pilátové S Baťou v džungli. Napsala ho podle dopisů, fotografií a deníkových záznamů. Číst se z něj bude od 11. srpna po dvanáct večerů v Radioknize na stanici Plus.

V srpnu uplyne pětapadesát let od chvíle, co v brazilském Sao Paulu zemřel Jan Antonín Baťa. Jeho životní příběh pomalu upadal v zapomnění, ovšem jen do chvíle, kdy ho v roce 2017 k životu znovu přivedla spisovatelka Markéta Pilátová prostřednictvím románu S Baťou v džungli. Jedná se o autentickou výpověď o životě velkého Čecha, který v Jižní Americe zvládl vybudovat spoustu „malých Zlínů“.

Logo

Jan Antonín Baťa se narodil v roce 1898 z druhého manželství Antonína Bati. Do deseti let vyrůstal v rodném Uherském Hradišti, pak byl starším nevlastním bratrem Tomášem, stejně jako další sourozenci, povolán do Zlína. Tam vychodil základní školu a poté se seznamoval s různými povoláními, od toho obuvnického až po logistiku a stavbu plavebních kanálů. Po smrti Tomáše se Jan Antonín ujímá rodinné firmy a vede ji až do okupace v roce 1939, v tomto období podniká třeba obchodní cestu kolem světa nebo staví Baťův kanál. Kvůli válce odjíždí Baťa do Ameriky, nakonec se usazuje v Brazílii, kde začíná budovat nejenom síť obuvnických firem, ale rovnou celých průmyslových měst (Batatuba, Bataguassu, Bataypora a další). Za uskutečněné návrhy je dokonce navržen na Nobelovu cenu míru, zatímco v rodné zemi ho soud během zinscenovaného procesu prohlašuje za kolaboranta a zrádce. Umírá roku 1965 na srdeční záchvat.

Dolores Bata Arambašič, vnučka Jana Antonína Bati

Příběh Jana Antonína Bati sepisuje Markéta Pilátová při mnoha setkáních s Baťovou vnučkou Dolores. Vytváří tak mozaiku z vyprávění řady lidí, kteří se s Janem Antonínem Baťou skutečně setkali a teď o tom zprostředkovaně, právě skrze Dolores a mnohé dochované deníky a zápisníky, podávají svědectví. Hlavním tématem románu je hledání spravedlnosti „až za hrob“ – Jan Antonín Baťa a jeho blízcí se dočkali očištění jména a navrácení cti (nikoliv však ukradeného majetku) teprve v roce 2007.

Kromě Jana Antonína Bati v próze vystupují jeho dcery Ludmila a Edita, jeho zeť Ljubodrag a již zmíněná vnučka Dolores – každý z nich vypráví historii společného údělu z vlastního úhlu pohledu. Pilátová jako by každému z nás v tomto románu umožnila promlouvat s postavami, jsme svědky velmi osobních a osobitých zpovědí, menších i větších příběhů, rodinných střetů. Vyprávění je z velké části také o vděčnosti. Vděčnosti těch, kterým Baťa svým podnikáním doslova zachránil život...

autor: Barbora Petrovická
Spustit audio

Související