Macron je na cestě stát se vůdcem Evropy. Na summitu G7 ukázal, že je výborný diplomat

1. září 2019

Francouzský prezident Emmanuel Macron zaznamenal na zasedání nejvyspělejších zemí světa v Biarritzu velké vítězství.

Ve svém ohlédnutí za uplynulým summitem G7 na jihozápadě Francie to alespoň tvrdí komentátorka německé stanice Deutsche Welle Barbara Weselová.

Podle ní Macron do příprav schůzky investoval spoustu času i politického kapitálu, aby neskončila totálním debaklem. Kromě nejvyšších politiků sedmi nejbohatších zemí světa pozval i další hosty a položil na stůl neobvyklá témata, aby narušil nepružný formát tradičního setkání.

Čtěte také

Čtěte také

Šéf Elysejského paláce však především nechtěl vypadat jako neúspěšný politik – a to se mu podařilo. V podstatě vyzrál na zatvrzelého Donalda Trumpa v otázce Íránu, myslí si Weselová.

To přitom nebylo vůbec jednoduché vzhledem k tomu, že americký prezident byl opět špatným hostem, který s gustem pronášel zavádějící výroky zejména o obchodní politice a stěžoval si, že média píší o napjaté atmosféře summitu. Choval se zkrátka jako vždycky.

Macron pozval na schůzku překvapivě také íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa a přímo Trumpovi pod nosem spustil diplomatickou iniciativu. Americký prezident reagoval rozhněvaně a zdůraznil, že jedinou správnou strategií vůči Teheránu je nesmlouvavý postoj Spojených států.

Francouzský lídr se však nedal a osobně se se Zarífem sešel, aby zjistil, jestli existuje diplomatický prostor pro nová řešení.

Naděje nejsou velké, ale v situaci, kdy může každou chvíli vypuknout vojenský konflikt, je vítána jakákoli snaha o mírovou cestu. To platí i pro evropské signatáře mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu z roku 2015, od které Trump s velkým humbukem vloni odstoupil.

Cukr a bič

V pohledu komentátorky prezident Macron rovněž zaujal správný přístup k požárům v amazonském deštném pralese. Pohrozil svému brazilskému protějšku Jairu Bolsonarovi, že odmítne ratifikovat obchodní dohodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur, jestli Bolsonaro požáry nezastaví a nepřijme opatření, která by zabránila ve vzniku dalších.

Čtěte také

Macron také přiměl ostatní účastníky summitu ke slibu, že poskytnou Brazílii a sousedním zemím finanční i praktickou pomoc při hašení požárů a následném zalesňování zničeného pralesa.

Současná hlava Francie předvedla, že umí jednat s populisty i antidemokraty, píše Barbara Weselová.

Prezident se všemi hovoří, ale zároveň stanoví nejzazší meze. Bolsonaro je ukázkou, že přístup cukru a biče funguje, protože brazilský prezident se tlaku podvolil a vyslal do Amazonie armádu k hašení požárů.

K tomu, aby ho svět přinutil přijmout odpovědnější politiku ochrany přírody, však zřejmě bude zapotřebí mnohem většího tlaku. A v tom by měli hrát roli Evropská unie, ekologické organizace a nakonec i spotřebitelé, pokud by například bylo nutné bojkotovat brazilské zboží.

Soumrak Merkelové

Spojené státy rozhněvalo, že Macron téma klimatických změn a amazonských požárů na program jednání vůbec zařadil. Američané měli pocit, že je zahnal do kouta, uvedli zúčastnění diplomaté. A Washington podle Weselové zase jednou předvedl, že si v otázce klimatické politiky počíná zcela nezodpovědně.

Čtěte také

Zato Emmanuel Macron ukázal, že je obratným politikem s ambicí stát se vedoucí osobností Evropy. Ostatně všechny významné iniciativy, od digitální daně až po klimatickou politiku, dnes přicházejí právě z Paříže.

Přitom Německo působí čím dál hůř, stěžuje si názorový text. Zdá se, že politický „soumrak bohů“ v Berlíně ochromil i zkušenou kancléřku Angelu Merkelovou a její přání stát v čele Evropy. Její oslabení má v Evropské unii za následek předávání štafety.

Macron tahal za nitky už při výběru nového předsedy Evropské komise. Nyní směřuje k tomu, aby se stal novým a silným vůdcem Evropy; jen musí dávat pozor, aby to nepřehnal a neztratil půdu po nohama. Po náročném summitu G7 se však zdá, že jsme u Macrona v dobrých rukou, myslí si komentátorka Barbara Weselová na stránkách Deutsche Welle.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.