Když psal „Lanďák“ rozhlasové hry

9. listopad 2020

Bylo překvapením, když jednou herec Pavel Landovský přišel s tím, že píše také divadelní a rozhlasové hry. Jednu z nich – Objížďku – nabídne na svátek 17. listopadu Dvojka Českého rozhlasu.

Nejzábavnější portrét Pavla Landovského, jaký se dá číst, zanechal Václav Havel v nedlouhé stati Pavel z Teplic. Popisuje v ní nejen hercovy fanfarónské kousky, ale zároveň si všímá jeho přírodního hereckého talentu, zejména nevšedního daru spontánnosti a přirozenosti, který později prokázal nejen na jevišti, ale i ve filmu.

Pavel Landovský (1936–2014) byl typem zemitého herce a do takových rolí byl i obsazován. Už na sklonku života vzpomínal, jak mu kamarád Havel říkával, že jeho herectví je „jednoduché“ a nehodí se do repertoáru absurdní či lyrické dramatiky. A přece Landovský později exceloval ve hře absurdní komiky Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho či v Čechovově Strýčkovi Váňovi. Přes všechnu svoji vnější rozložitost měl totiž nevšední cit pro vnitřní svět svých rolí a dokázal ho herecky zprostředkovat. Proto mu bylo tak blízké herecké divadlo Činoherního klubu a nezajímaly ho módní vlny, které kdysi pohrdlivě označil slovem „režisérismus“ a dodal: „Zabýval jsem se podstatou člověka, proč vůbec někdo něco řekne nebo má potřebu říct na jevišti.“

Václav Malý Pavel Landovský a Václav Havel před Čínským velvyslanectvím v Praze v roce 2010

Byl svým založením rváč – nebál se ostatně porvat s estébáky – a i o to, aby se vůbec stal hercem, se musel porvat. Jeho cestě k divadlu překážely kádrové materiály, kvůli nimž nebyl několikrát přijat na DAMU. Po posledním neúspěšném pokusu mu prý důvěrně sdělila herečka Fabianová, která seděla ve výběrové komisi, že se svým kádrovým profilem nemá šanci se na studium dostat, ať je rád, že má angažmá v Šumperku a raději na sebe neupozorňuje.

Cestu do pražského angažmá mu pomáhal vyšlapat Václav Havel, který stál za jeho hostováním v Divadle Na zábradlí. Angažmá v Činoherním klubu, kde setrval od roku 1966 po celých jedenáct let, odstartovalo jeho rychlou kariéru. Začal se objevovat ve filmu i v televizi, stal se hvězdou.

Rozhlasovou hru Objížďka napsal v roce 1978, ale tu by svým přátelům v normalizačním rozhlase ani nenabídl.

Byl bohém, výtržník a provokatér, o jeho eskapádách v osobním i veřejném životě se vyprávěly bohatýrské historky, proto překvapil, když přišel s tím, že píše divadelní hry. Hodinový hoteliér měl premiéru v roce 1969 na jevišti jeho domovského divadla a byl to veliký úspěch, k němuž nemalou měrou přispěl i Oldřich Nový v jedné z rolí. Hry nepřestal psát, ani když byl komunisty odstaven od jakékoliv oficiální umělecké činnosti. Dokonce se mu povedl husarský kousek a traduje se, že byl autorem několika dílů normalizačního rozhlasového seriálu Jak se máte, Vondrovi?. Psal přirozeně pod cizími jmény, ale i tak to prasklo a podle pamětníků režisér Vladimír Gromov zažil horké chvilky na výslechu v Bartolomějské ulici.

Čtěte také

Rozhlasovou hru Objížďka napsal v roce 1978, ale tu by svým přátelům v normalizačním rozhlase ani nenabídl. V hořké komedii o zpackaném transportu politického vězně do vyšetřovací vazby využil vlastní zážitky z komunistického kriminálu. Hra tak měla světovou premiéru v produkci západoněmeckých stanic RIAS Berlin/Saarländischer Rundfunk v roce 1984 a ta česká musela počkat až do roku 1994. Ve hře, v níž Landovský tematizoval svoje  krédo: „Ve vězení máš takový zacházení, jaký si vytvoříš“, vystupuje v roli zkušeného mukla se švejkovskými rysy Ladislav Mrkvička.

autor: Hynek Pekárek
Spustit audio

Související