Dokud se sucho nezačne dotýkat výrazné části obyvatel, nevyvine společnost tlak, aby se něco zásadního dělalo, varuje bioklimatolog

Prof. Miroslav Trnka, odborník na klimatické změny|foto: Michaela Doubravová

Profesor Miroslav Trnka je bioklimatolog, který se intenzivně věnuje studiu sucha v minulosti a dopadům změny klimatu na 21. století. Působí na vedoucích postech v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně. Je vedoucím oceňovaného webu intersucho.cz, který detailně mapuje dostupnost vod v České republice. V rozhovoru pro Týdeník Rozhlas varuje před tím, abychom sucho vnímali jen jako problém zemědělců.

Jak se na podobě aktuálního sucha podepsaly minulé roky a kolik vody vlastně chybí?

Od roku 2015 do současnosti zažíváme už čtvrtý suchý rok z pěti. Průměrný celkový deficit vláhy je 200 až 300 milimetrů a prohlubuje se teď hlavně v Čechách. Tyto projevy dokumentují i kolegové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na povrchových tocích, které téměř všechny vykazují známky hydrologického sucha. Vůbec nejhorší situace je stále ve východních Čechách, kde za posledních pět let už chybí 500 milimetrů srážek.

Čtěte také

PLUS

Na jihu Moravy už nepoznáte, jestli jste v Česku nebo Jordánsku, tvrdí hydrochemik

To znamená, že na jeden metr čtvereční u nás průměrně chybí 200 až 300 litrů vody? Co jeden milimetr, to jeden litr vody?

Ano, dá se to takhle přepočíst. Tolik nám oproti obvyklým hodnotám nedopadlo na zem. Druhým problémem je, že zažíváme nezvykle teplé období, takže výpar je daleko větší než v minulosti.

Jaké jsou hlavní důvody současného sucha? Je to změna počasí, kdy sice naprší zhruba stejné množství, ale ve formě nárazových dešťů s následnými delšími periodami sucha? Nebo je to tím, že je vyšší teplota?

Základním důvodem, proč vnímáme častěji sucho, je probíhající změna klimatu, která se projevuje tím, že se zvyšuje teplota, prodlužuje se vegetační sezona, takže rostliny jak v lesích, tak na polích potřebují více vody, současně se vypaří větší množství vody, protože je déle tepleji. Méně často voda zůstává ve sněhu, i v zimě je daleko více srážek v podobě deště. Tohle všechno přispívá k tomu, že voda z krajiny rychleji odchází. Přitom vody dopadá průměrně stejně, i když je pravda, že v posledních pěti letech jí celkově dopadlo výrazně méně. Proto je narušená rovnováha.

Jak se na tom podílí člověk a jeho působení na krajinu?

Samozřejmě k tomu do jisté míry přispívá obdělávání krajiny. Paradoxně před sto lety bylo sucho spojeno spíš s vyššími výnosy, takže bylo v zájmu státu i hospodářů v 19. století půdu odvodňovat, protože bylo chladněji a srážek bylo stejně nebo i trochu více. Tím, že se mění klima, se ale výrazně změnila i vodní bilance. Naráz nám voda chybí, ale byli jsme to my, kdo jsme krajinu změnili, aby voda rychleji odtékala. To bylo dáno tím, že jsme potřebovali krajinu rychleji prohřát a odvést z ní nadbytek vody. Teď řešíme přesně opačný problém.

Čtěte také

RADIOžURNáL

Proč je sucho? Mění se distribuce vody na planetě, může za to i člověk, naznačuje hydrobiolog

Když mluvíme o současném suchu, porovnáváme ho se stavem, který u nás panoval v minulosti. Ale i tehdy přece bylo občas sucho. Čím je specifický aktuální stav?

Z Geografického ústavu Masarykovy univerzity máme velmi pečlivé prameny, které říkají, že v 17. i v 19. století, tedy v době, kdy rozhodně nemůžeme mluvit o průmyslovém zemědělství, se česká krajina potýkala se zásadními epizodami sucha, které paralyzovaly tehdejší hospodářství. Nejen že nebylo co jíst, ale nebyla ani píce pro tažná zvířata a dobytek a nebyla ani voda, která byla zásadním zdrojem energie. Tedy i beze změny klimatu jsme se se suchem setkávali, to je součástí přirozené variability klimatu. Pro druhou polovinu 20. století a poslední léta je specifické, že se k této přirozené variabilitě přidal setrvalý klimatický trend, který zvyšuje pravděpodobnost extrémů, jako jsou dlouhé suché epizody a extrémně teplé dny. To se v minulosti také stávalo, ale rozhodně ne tak často jako nyní.

Takže nejenom že je nyní větší sucho, ale projevuje se v poslední době i častěji?

Přesně tak. Podle našich dat je posledních sedm let suverénně nejsušších za celou dobu měření, které v Brně máme, to znamená od roku 1803.

Sucho, to nejsou jen menší průtoky v potocích a řekách, ale i nedostatek vody pod povrchem. Do jakých hloubek už se aktuální sucho podepsalo?

Čtěte také

PLUS

Klimatické změny prohlubují hospodářskou nerovnost ve světě

Kolegové z ČHMÚ ho registrují v hloubkách pod jeden metr, kde už pomalu začínají zdroje podzemních vod. Jednoznačně signalizují extrémně nízké hladiny. Nejhorší je situace ve východních a severozápadních Čechách, ale téměř celé území má teď podnormální nebo silně podnormální hladiny. To mimo jiné znamená to, že o to déle bude trvat návrat k normálnímu stavu, protože potřebujeme vodou nasytit nejen ornici, ale i vrstvy pod ní.

Jaký tohle všechno může mít dopad na lokální zdroje, například na studně?

V oblastech, které jsou aktuálně postižené suchem, očekáváme, že v příštích týdnech bude deficit povrchových vod dále trvat, a tím pádem se nemají podzemní zdroje z čeho doplnit. Každopádně v době vegetační sezony rostliny velmi účinně brání, aby se voda dostala do podzemních vod. Naopak nejdůležitějším obdobím pro dosycení podzemních vod jsou podzim a zima, a to je ještě příliš daleko pro předpovědní modely. Celkem přesně však můžeme odhadnout vývoj klimatických změn, které ukazuje web klimatickazmena.cz. Největší zhoršení sucha očekáváme v oblasti jihovýchodu území. Naopak na severu, včetně východních Čech sice také očekáváme zhoršení vodní bilance, ale z dlouhodobého hlediska ne tolik jako v případě jižní Moravy.

Pokud tedy dokážete odhadnout vývoj toho, jak se bude měnit počasí v následujících letech, jaká bude podle vás s ohledem na dostatek vody budoucnost?

Podle mě je zajímavé si uvědomit, kolik jsme toho o suchu slýchali před dvaceti lety. Také bylo občas sucho, ale suché roky se po sobě tolik neopakovaly. Změna klimatu způsobuje, že tenhle fenomén dlouhodobých výkyvů vodní bilance bude pravděpodobnější, na čemž se naše modely shodují, a to nezávisle na tom, který model zrovna použijeme.

Stav vod u nás monitorujete na webu intersucho.cz už několik let, takže se dá říct, že vás aktuální stav nepřekvapuje?

My jsme se suchem začali zabývat po roce 2000, kdy byly spouštěčem moravské povodně v roce 1997 a 2002, ale dlouhodobé odhady říkaly, že sucho bude problémem číslo jedna už tehdy. To, že se situace tak dramaticky zhorší, je ale překvapením pro celý náš tým. Když si spolu s kolegy z Masarykovy univerzity, z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd i z ČHMÚ zpětně analyzujeme minulé roky, neustále nás překvapuje, že překonáváme rekordy, které jsme si mysleli, že nepřekonáme. Na druhou stranu, když se podíváme na predikce z minulosti, je aktuální vývoj v souladu s tím, co systematicky říkaly a říkají modely středoevropské vodní bilance. Ve shodě informují, že nedostatek vláhy tady bude.

Jak se vlastně mění vnímání sucha u obyvatel i politiků a jaká opatření by proti suchu pomohla nebo už pomáhají?

Tím, že o suchu hodně mluvíme, lidé chtějí vidět, že se rychle něco změní. Na druhou stranu si naši předkové krajinu přizpůsobovali v řádech staletí, ale my teď zažíváme změnu klimatu v řádech desítek let a vlastně nevíme, kam až to může zajít a kde se to zastaví. Nestále přemýšlíme, co by bylo vhodné udělat v zemědělství a v posledních letech i v lesnictví, což jsou dva hlavní sektory, kde se sucho projevuje. Zatím ho většina populace nepociťuje jinak, než jestli bude dobrá úroda, zda usychají stromy v lesích, případně jestli budou houby.

Naše infrastruktura nás totiž zatím dokáže před suchem dobře ochránit, nicméně to, co se děje v zemědělství a lesnictví, by nás mělo varovat, že infrastruktura, která byla budována na klima první poloviny 20. století, pravděpodobně nebude stačit na klima 21. století, pokud ji nepřizpůsobíme, nebo nezměníme spotřebu. Možností je několik – můžeme zvýšit zásobní kapacity i recyklaci, ale bez snížení spotřeby, nebo zvýšení zdrojů vody dlouhodobě při změnách klimatu neobstojíme, nebo si nezachováme takovou míru vodního blahobytu, kterou máme.

Lze říci, že dokud se sucho nezačne dotýkat výrazné části obyvatel, nebude dostatečný tlak voličů a společnosti na to, aby se něco zásadně dělo. Zatím to totiž vnímáme tak, že je sucho problém zemědělců. Já si to nemyslím, sucho primárně nezpůsobili zemědělci, sice problém zhoršují odvodňováním a volbou plodin, ale nejsou příčinou. Odhaduji, že za současnou situaci mohou maximálně z jedné třetiny, ale naprostá většina jde za změnou klimatu, což je globální proces, ke kterému přispíváme všichni. To, že aktuálně sucho pociťují lesy a pole, by tedy pro nás mělo být varováním, že pokud budou změny klimatu pokračovat, dopady se začnou projevovat i jinde.