Zneškodnit zombíky bývá fuška
Jeden z někdejších představitelů nezávislého amerického filmu Jim Jarmusch už dávno vplul do bezpečných vod hollywoodské produkce. Ve svém nejnovějším snímku Mrtví neumírají si pohrává s klišé hororů o zombících, oživlých mrtvolách, které roznášejí zkázu, zakusujíce se do svých obětí, dokud je někdo na padrť nerozstřílí nebo jim neutne hlavu.
Právě to se začne dít v jednom zapadlém americkém městečku, kde trojice občas „hláškujících“ policistů (Bill Murray, Adam Driver, Chloe Sevignyová) má co do činění právě s nimi. Kymácivě se pohybující zombie totiž vstávají nejen z hrobů, ale stávají se jimi i lidé nedávno zemřelí.
Spíše než parodii vytvořil Jarmusch komediální, přitom notně morbidní a zkrvavělý, herecky typizovaný horůrek (i když místo krve se oživlým stvůrám řinou odseknutým krkem oblaka zčernalého prachu), který se vydovádí s hrůzostrašnými atributy, aniž by se zatěžoval motivickou provázaností: některé postavy jednoduše z děje zmizí, jiné do něho bezdůvodně vplují, aniž by jejich osud jakkoli souvisel s hlavní vypravěčskou linií. Některé osamocené, podivně se chovající postavy však zůstávají mimo dosah vraždících stvůr, které zaplavily celé městečko - jednak svérázný „lesní muž“, jednak majitelka pohřebního ústavu, bravurně mávající japonským mečem, která v sloupu světla vstoupí na nebesa, tedy do znenadání se přichomýtnuvšího létajícího talíře.
Výrazným znakem Jarmuschova filmu jsou hrátky s popkulturními odkazy - počínaje průběžně znějící „country odrhovačkou“ Sturgilla Simpsona, která se nazývá stejně jako film (tedy The Dead Don't Die), a konče zcizovacími efekty, kdy zejména Adam Driver - proslavený i Hvězdnými válkami - prohlásí, že četl scénář k filmu, a tudíž ví, jak celý příběh nakonec skončí, byť ještě stihne zanadávat si na režiséra, že neprozradil veškeré zápletky. Jenže vyprávění plyne dosti monotónně, dokonce se tok dění jakoby zastaví, jak se ukáže ve zbytečně dlouhé scéně s uvízlým policejním autem, po němž ze všech stran lezou zombie. Jarmusch sice zařadil několikeré „antidivácké“ schválnosti, aby vyprávění ozvláštnil, avšak přesto výsledek budí dojem ledabylé práce.
