Příběh opravdového komunistického špiona
Překvapivě dlouhá léta ležel nepovšimnut příběh komunistického špiona Karla Köchera (1934), muže atletické postavy, který svojí vizáží připomíná Václava Klause. Köcherův podivuhodný a v čemsi i napínavý příběh dokázal vyzvednout a zachytit novinář Vladimír Ševela v knize Český krtek v CIA s podtitulem Cesta Karla Köchera z StB přes americké tajné služby do Prognostického ústavu.
Číst se z ní bude od neděle 1. září v Radioknize na stanici Plus.
Ševela bezmála pět let dojížděl za ambiciózním Karlem Kocherem, který žije nedaleko Prahy, natáčel s ním rozhovory, a ty pak konfrontoval s odtajněnými spisy, názory expertů a vyprávěním desítek svědků.
Za pět Sčaranských
„Příběh nočního hlídače se znalostí čtyř jazyků a diplomem z matfyzu, který podepsal smlouvu s čertem a myslel si, že ho přechytračí, mě fascinoval," píše v úvodu své knihy Vladimír Ševela a pokračuje: „Rešerše příspěvků v českých médiích, které o Kocherovi vyšly, vyznívaly jednoznačně negativně: Má na svědomí lidské životy. Tajné informace získával díky sexuálním orgiím. Před odchodem do zahraničí udával své známé... Výběr z amerického tisku dopadl lépe: Přestože ho odsoudili na doživotí (ale za týden pustili), za oceánem ho uznávají jako jednoho z nejúspěšnějších špionů 20. století. Od prvního telefonátu Kocherovi jsem myslel na něco většího než časopisecký rozhovor."
Kocher, který měl mimo jiná krycí jméno Rino, byl vysazen do USA v roce 1965 se zdánlivě nesplnitelným úkolem infiltrovat se do amerických zpravodajských služeb. Doprovázen svou krásnou ženou Hanou získal v Americe pověst antikomunisty, pracoval u Zbigniewa Brzezinského a roku 1973 mu CIA skutečně nabídla místo v jednom ze svých nejtajnějších oddělení. Mise byla splněna. V roce 1984 manžele Kocherovy zatkla FBI. Jeho přátelé žasli: Jak tenhle výstřední chlapík, který se vždycky choval přesně opačně, než by se nenápadný agent měl chovat, mohl být komunistický špion?
Kocher dostal doživotní trest, v roce 1986 byl ale vyměněn za sovětského disidenta Anatolije Ščaranského. „Za Kochera bychom vyměnili ne tři, ale pět Ščaranských," prohlásil později šéf KGB Vladimir Krjučkov. Dodnes není znám žádný Rus či jiný sovětský občan, kterému by se do CIA coby agentovi podařilo proniknout. Svérázný špion z Československa měl tehdy pro KGB zásadní význam. Kocher po návratu do Československa působil v Prognostickém ústavu a spolupracoval s Václavem Klausem, se kterým si ho ve dnech revoluce v listopadu 1989 pletli američtí novináři.
Služebník Kremlu
Český krtek není však osobní zpovědí jednoho z nejúspěšnějších vyzvědačů 20. století, je to barvitá reportáž. Po špionových stopách autor vyrazil i do USA a v Rusku navázal kontakt s důstojníkem KGB, který ho měl na starosti. Ševela zachytil životní příběh talentovaného a ambiciózního muže, nad nímž v dětství visel kvůli židovskému původu Damoklův meč transportu a jenž za komunismu po studiu dvou vysokých škol skončil jako noční hlídač.
Jak si všiml historik Petr Zídek, „sám Kocher se dnes stylizuje do role člověka, který usiloval o zmírnění mezinárodního napětí a snažil se vytvořit komunikační kanál mezi Američany a reformně naladěnou částí KGB. Ševelova kniha tuto sebeprezentaci bourá: ukazuje, že mu šlo zejména o osobní prospěch a uznání. Na své cestě se štítil máločeho."
Mezi českými exulanty v Americe byl Kocher považován za přepjatého antikomunistu, zatímco svým řídícím důstojníkům vyprávěl, jak Ameriku nesnáší, a obhajoval sovětskou invazi v roce 1968 a vedoucí úlohu strany. Ševelova kniha je napínavým špionským příběhem, zachycením osudu kremelského služebníka i analýzou komunistické rozvědky.
