Život je jen náhoda... Ježek v kleci jako pocta geniálnímu skladateli
Prvního ledna uplyne osmdesát let od úmrtí Jaroslava Ježka. Stanice Vltava uvede na Nový rok v premiéře hudebnědramatickou revue nazvanou Ježek v kleci přibližující skladatelovy životní a umělecké osudy perspektivou jeho posledních dnů v americkém exilu.
Nemocnice v New Yorku, prosinec 1941. V kyslíkovém stanu leží Jaroslav Ježek v bezvědomí, přesto stále diriguje svůj neviditelný orchestr. Voskovec s Werichem opakovaně darují krev – nejen namísto platby za hospitalizaci svého přítele, ale i jako únik před tísnivou skutečností. Tuší, že tři nerozlučitelné strážníky osud zanedlouho nemilosrdně roztrhne.
Jejich společná cesta, ale i celý Ježkův pohnutý život se v ten okamžik náhle vrací ve vzpomínkách, písních a letmých obrazech. Na scéně se vedle slavných komiků objevuje také skladatelův přítel Václav Holzknecht, jeho múza Míla Ledererová či pozdější manželka Frances, hlavním hybatelem dění je ale Ježek sám – se svým hudebním darem, se svou jedinečnou uměleckou vnímavostí, humorem i hořkou sebeironií. Tak ho představuje v původní rozhlasové kompozici Miloš Orson Štědroň.
Jaroslav Ježek, skladatel, dirigent, hudební improvizátor, dramaturg a klavírista měl vyměřeno na tomto světě pouhých šestatřicet let. Přes zrakový i sluchový handicap a závažné chronické onemocnění dokázal přijímat inspiraci okolního světa jako málokdo. Mezi lety 1929 a 1939, která strávil společně s Voskovcem a Werichem v Osvobozeném divadle, jeho kariéra strmě stoupala a písničky, inscenace a humor V+W+J se staly ikonou doby a postupně také symbolem odporu proti stále hrozivějšímu stínu války. Nucená emigrace do Spojených států v roce 1939 znamenala pro křehkého Ježka totální vykořenění – přestože se v závěru života octnul pod křídly ochranitelské Frances, jeho podlomené zdraví změnu neuneslo…
Nucená emigrace do Spojených států v roce 1939 znamenala pro křehkého Ježka totální vykořenění.
Původní hudebnědramatická revue napsaná pro Český rozhlas je poctou geniálnímu skladateli a jeho hudbě, jejíž motivy zaznívají v nových, překvapivých aranžích. Miloš Orson Štědroň je pod ní podepsán jako autor scénáře a písňových textů, skladatel i režisér. Do hlavní role citlivého Ježka obsadil hudebně i herecky výborně disponovaného Miloslava Königa, jako průvodce příběhem Holzknecht se představí Miloslav Mejzlík, slavnou dvojici V+W si zahráli Ladislav Hampl a Petr Jeništa a Ježkovy osudové ženy ztvárnily Anežka Kubátová jako Míla a Jitka Čvančarová v roli Frances.
Související
-
Miloš Orson Štědroň: Důležitý je pro mě příběh
14. prosince bude mít na Nové scéně Národního divadla premiéru jeho nová opera Don Hrabal, ve které spisovatele nahlédl skrze optiku jeho „osudových žen“.
-
Ježkovy Tóny. Bez Jaroslava Ježka by nebylo české taneční hudby druhé půlky 20. století
Jaroslav Ježek patřil k nejvýznamnějším skladatelům 20. století, a ačkoli si sám nejvíce vážil svých pokusů v oblasti hudby vážné, dodnes si opakujeme jeho dílka populární.
-
Smutná zpráva z Ameriky. Na Nový rok 1942 zemřel Jaroslav Ježek
Počátkem roku 1942 přišla přes oceán z Ameriky neuvěřitelná zpráva: na Nový rok zemřel nejbližší spolupracovník dvojice V + W, hudebník Jaroslav Ježek.
