Výlety s Vltavou po křížových cestách Moravy a Čech
Na mikulovskou horu Tanzberg, na Svatý Hostýn či do Kuksu pozvou od pondělí 7. září Výlety s Vltavou. Putovat se tentokrát bude po nejzajímavějších českých a moravských křížových cestách.
Historie křížových cest sahá až do 5. století k biskupu boloňskému, svatému Petroniovi. Snažil se nabídnout věřícím možnost putovat po stopách Kristových. Protože však pro nevolný lid byla pouť do Svaté Země nedosažitelná, dal vystavět Golgotu (Kalvárii) také v Boloni, aby se symbolicky, ale také osobně, účastnili na Kristově utrpení.
Kalvárie (Golgota, někdy také Golgata) se stala biblickým pojmem, metaforickým názvem pro křížovou cestu. Je povinnou součástí výtvarné výbavy katolických kostelů a v tomto kontextu především součástí liturgie. Velmi často je spojena i s fyzickým výkonem, kdy si lidé ve velikonočním čase připomínají Ježíšovo umučení, v němž cesta ke kříži na kopci hrála tu nejdůležitější roli.
Podle církevního soupisu najdeme v Čechách a na Moravě půldruhé stovky plenérových křížových cest (těch interiérových je nesrovnatelně více, určitě tolik, kolik je u nás římskokatolických kostelů). Tradičních, které sahají někam do období 18. a 19. století, najdeme požehnaně, ještě starších pak jen poskrovnu. K nejstarším u nás patří ta na hoře Tanzberg, dnes Svatém Kopečku nad Mikulovem. Datem svého vzniku leží mezi polovinami 17. a 18. století. U Krnova na vrchu Cvilín je křížová cesta z počátku 19. století a asi nejznámější je ta na Hostýně, architekta Dušana Jurkoviče a malíře Joži Uprky, která vznikala od počátku 20. století do druhé světové války.
Historie křížových cest sahá až do 5. století k biskupu boloňskému, svatému Petroniovi.
Zájem o toto téma ovšem neopouští výtvarníky a osvícené donátory ani v současnosti. U Kuksu, v inspiraci nedokončeným barokním projektem hraběte Šporka, inicioval vznik Křížové cesty pro 21. století sochař Vladimír Preclík a přizval k ní více než desítku současných výtvarníků tří generací se vztahem k práci s kamenem a k východočeskému kraji, mj. Václava Fialu, Jana Koblasu nebo Maria Kotrbu. U severomoravského Bílovce šli architekti Tereza Hozová a David Grabec jednodušší cestou ocelových siluet. V Bukovanech u Kyjova mezi lety 1999 a 2009 vytvořil autorskou křížovou cestu zlínský sochař Lubomír Jarcovják, monumentální dílo v betonu a železe, otesané na bazální geometrické tvary, které sugesci novozákonního příběhu intenzivně zesilují.
Neprojdeme v našich Výletech s Vltavou všechny, pokusíme se ukázat na ty, které jsou nějakým způsobem výjimečné, jak už koneckonců naznačil i náš text lákající k poslechu.
