V šumavských hvozdech vznikají nové mytologie, říká Aleš Palán
Spisovatel a publicista Aleš Palán minulý rok vydal knihu Raději zešílet v divočině. Představuje v ní lidi, které různé životní příběhy zavedly do samoty šumavských hvozdů. Žijí v relativní izolaci, jsou materiálně i jinak soběstační. Kniha zaznamenala úspěch, který Aleš Palán sám vůbec nečekal, mnohde se o knize mluvilo jako o nejlepší české knize loňského roku.
A v Hergot!u jsme si nemohli nevšimnout, že důležitý motiv, který se ve všech příbězích vynořuje, je spiritualita těchto obyvatel lesních samot, od křesťanství po new age. Je to spiritualita bezprostřední a přirozená, spojená s životem v přírodě – jakkoli její podoby jsou velmi různé.
Co považujeme za mystické a nadpřirozené, je normální součástí života. Aleš Palán v této souvislosti mluví o nových mýtech a nových mýtotvůrcích. Podle autora knihy by to mnoho z toho, co tito obyvatelé Šumavy říkají, poškodilo, i kdybychom řekli, že je to pravda – mýtus je totiž silnější. Člověku z města to zní jako něco z jiného světa. A svým způsobem to tak je. Součástí tohoto světa jsou i bytosti lesa. A je to svět, v němž člověk sám odchází do hor, aby tam založil nový rod.
Aleš Palán zdůrazňuje, že lidé, se kterými se na Šumavě setkal, o své spiritualitě velmi rádi mluví. I tím se možná liší od většinové české společnosti, včetně velké části věřících.
Zajímá vás víc? Co Aleše Palána vyloženě překvapilo? Pusťte si celý pořad!
Související
-
Šumavští samotáři mě donutili víc přemýšlet o spodních patrech svého života, říká Aleš Palán
O knize rozhovorů se šumavskými poustevníky Raději zešílet v divočině se mluví už od března. Pokud jste o ní ještě neslyšeli, letní měsíce jsou pro její četbu ideální.
-
10 nejlepších knih 2018 podle Radia Wave. Nechybí šumavští samotáři, Sylvia Plath a Barbora Škrlová
Vánoce nám prezentují jako svátky štěstí a klidu, ale temnota nikdy nespí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.