Utajené dobro, zjevné zlo. Matka noc Kurta Vonneguta jako Četba s hvězdičkou

8. únor 2021

O osm let předchází román Matka noc slavným Jatkám č. 5. Nejčernější grotesku o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru, představí od 21. února vltavská Četba s hvězdičkou.

„Moje jméno je Howard W. Campbell, jr. Narodil jsem se jako Američan, mám pověst nacisty a sám se pokládám za osobu bez národnosti. Tuto knihu píšu v roce 1961. Sedím v pěkném novém vězení ve starém Jeruzalémě. A čekám na to, až mě Republika Izrael za mé válečné zločiny postaví před spravedlivý soud.“ Tak začíná kniha, která může v první chvíli evokovat třeba paměti Adolfa Eichmanna. Ale napsal ji Kurt Vonnegut, a je to fikce. Ale pozor: není to science fiction! Jediný Vonnegutův román, který je takzvaně realistický – pokud přistoupíme na to, že i grotesky jsou realistické. A tato groteska je černá jako ta nejčernější noc; odsud i název: Matka noc.

Kniha z roku 1961 o osm let předchází mnohem slavnějším Jatkám č. 5, v nichž se rovněž zrcadlí autorova válečná zkušenost. Bylo by zajímavé vědět, jakým autorským vývojem by Vonnegut asi prošel, kdyby se prosadil už touto knihou: byl by ve skriptech vedle Josepha Hellera a Johna Irvinga? Ta kniha je totiž nejen ojedinělá, ale hlavně jedinečná – a na okraj zájmu ji paradoxně odsunul sám Vonnegut, přesněji mimořádné úspěchy jeho knih žánru sci-fi.

Kurt Vonnegut: Matka noc

Tragikomický příběh druhořadého dramatika, který kvůli zamaskování své špionážní činnosti pro Spojence za války sugestivně káže v německém rozhlase o nádherách třetí říše, často hořce rozesměje, často zamrazí, a často také – a to je u Vonneguta opravdu vzácné – i dojme. Zvláště pak v milostných pasážích, které věru že nemíří k happy endu.

Vonnegut naznačuje hlavní námět knihy i v posměšném věnování: „Tato kniha je připsána Howardu W. Campbellovi, jr., člověku, který sloužil zlu příliš zjevně a dobru příliš utajeně – v zločinném duchu své doby.“ A už mnohem varovněji v předmluvě dodává: „Kdybych se byl narodil v Německu, předpokládám, že bych asi v té době taky byl nacista a likvidoval Židy a Cikány a Poláky, nechával jejich boty trčet ze závějí a zahříval se svým tajně ctnostným nitrem. Tak už to na světě chodí.“

Tato slova jsou o to mrazivější, že je napsal aktivní bojovník proti nacismu, autor vyznamenávaný nejen za literární kvality svých knih, ale i za jejich nezpochybnitelný humanismus. Jak píše v jiné knize: „Přeberte si to sami.“

Román Matka noc z překladu Miroslava Jindry pro rozhlas upravil autor článku a natočil režisér Lukáš Kopecký s hercem Michalem Bumbálkem.

Spustit audio

Související