Unikátní mapa z Madaby

Madabská mapa je naprostý unikát. Ve své době byla velmi důležitá pro poutníky, pomáhala jim v orientaci při cestách do Svaté země. Znovuobjevena byla na konci 19. století a využívala se pro lokalizaci a verifikaci biblických míst „Tohle je Mr tvé moře se dvěma čluny a řeka Jordán. Tady vidíte Jeruzalém, který je zobrazen nejpodrobněji a je ve středu mapy. Dále je tu Nil a také hora Sinaj v Egyptě,“ líčí průvodce Málik, se kterým stojím u informační tabule před kostelem sv. Jiří v Madabě, v jehož útrobách se slavná mapa nachází. „Z vědeckého hlediska je madabská mapa velice důležitá, kdysi měřila snad 21x7 metrů, dnes je ale mnohem menší, kromě jiného ji poškodilo zemětřesení. Původně vznikla asi ze dvou milionů kousíčků kamene a sestavil ji neznámý umělec,“ doplňuje Málik.

Pohled na podlahu

Pomalu vcházím dovnitř. V každém jiném svatostánku bych upírala zraky k oltáři, tady se ale dívám na podlahu. Jakkoli se na uměleckém díle podepsal zub času, stále nad ním stojí člověk v údivu. „Madabská mapa je velice důležitá - jednoduše proto, že je nejstarší na světě. Ostatní mozaiky, které v Madabě můžete vidět, zachycují zvířata, lidi nebo stromy, ale tohle je něco úplně jiného. Všimněte si detailního zobrazení Jeruzaléma včetně jednotlivých bran v opevnění města a křesťanských chrámů,“ vypráví mi o něco později Makram, který madabskou mapu v kostele sv. Jiří střeží. Když ji znovuobjevili, byla hodně poničená. „Našla se v byzantském kostele, který na tomto místě kdysi stál, a pokrývaly ji trosky,“ dodává. Zachovalé části mozaiky byly opraveny a staly se součástí nového menšího pravoslavného kostela svatého Jiří.

Na mozaiky narazíte všude

O tom, že mají mozaiky v Madabě velkou tradici, se přesvědčuji i při procházce městem. Míjím školu, kde se umění mozaiky učí, a zamířím do místního workshopu. Tady se dozvídám, jak se mozaiky vyrábějí. „Starší způsob spočívá v tom, že na dřevo položíme kus hadříku a nakreslíme na něj obrázek, který chceme vytvořit. Poté si ruční řezačkou vyrobíme drobné kamínky. Jsou z přírodního vápence, který se v Jordánsku vyskytuje ve více než dvaceti osmi odstínech. A pak už jen pomocí lepidla vytvořeného z vody a mouky nalepujeme jeden kamínek vedle druhého. Na závěr mozaiku otočíme naruby a můžeme ji kamkoliv přenést. Právě tímto tradičním způsobem se v minulosti vytvářely mozaiky v celé Madabě,“ zasvěcuje mě v rychlosti do výrobního procesu dívka jménem Safa a prozrazuje, že dnes lze mozaiky vyrábět i novější technikou. Při té se používají větší kamínky. „Nová metoda je rychlejší, efektivnější a pro zákazníka levnější. Třeba vyrobit tenhle velký obraz novou technikou trvalo asi měsíc, ale starou klidně tři měsíce,“ doplňuje.

Pohled na zemi zaslíbenou

Ne náhodou se jordánské Madabě říká město mozaiky - nějakou mozaiku byste našli snad v každé domácnosti. Na mozaiky narážíme i později na posvátné hoře Nebo, která je kousek od Madaby. Právě tady zemřel podle bible prorok Mojžíš. Dnes sem proudí zástupy poutníků. „Je tu komplex tří kostelů, všechny mají mozaikové podlahy. Je na nich znázorněný všední život, pravděpodobně z roku 531 pochází mozaika se zvířaty a lovci. Hora Nebo je nesmírně důležité místo. Právě tady prorok Mojžíš stál, když ukazoval svému lidu Zaslíbenou zemi,“ vypráví mi Málik. Událost připomíná vysoký kovový kříž, obtočený hadem. Z vyhlídky je vidět na všechny strany - v dálce tušíme Jericho, Jeruzalém, ale i část Mrtvého moře.