Střídání stráží na Vlachovce. Dada dechovka Františka Skály
Král české dechovky, bezmála devadesátiletý Josef Zíma, přišel o svou korunu ve prospěch o generaci mladšího zpěváka. K zemětřesení na dlouhodobě stabilní scéně české dechové hudby, jež měla v dobách své největší slávy vlastní televizní pořad Sejdeme se na Vlachovce, došlo po vydání alba Pojď se mnou děvče mé, pod nímž je podepsán František Skála a Provodovjané.
Shoda jmen zpěváka se známým výtvarníkem, jehož práce zrovna vystavuje Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu, není náhodná. Zakladatel výtvarné skupiny Tvrdohlaví je totiž znám už řadu let coby člen příležitostných hudebních těles Finský Barok a Tros Sketos a také jako tanečník z M.T.O. Universal Praha. Ale teprve letos v pětašedesáti letech debutoval vlastním albem, vlastně hned dvěma. Obě vydala Guerilla Records na přelomu dubna a května.
Zatímco na prvním z nich, pojmenovaném věcně Debut, se Skála představuje ve vícero hudebních polohách (rock’n’roll, folk) se skupinou přátel z výtvarné scény, pro nahrávku Pojď se mnou děvče mé sáhl po zkušeném souboru dechovky z moravské obce Provodov, jenž zarámoval Skálovy černohumorné texty do klasických aranží žánru.
Hned úvodní dvanáctiminutová skladba Husserlova přednáška přivodí posluchači upřímné veselí, neboť spory filozofů v kombinaci s dechovkou působí ryze dadaisticky. Drtivá většina písní se ale točí kolem stáří a hřbitova (Na krchově vrzly dvéře, Pochod devadesátníků), a sice v ironickém duchu. Skála dokáže úžasně měnit hlasy, velice dobře mu jde napodobování Josefa Beka například v Laj-la-laj. Dojde i na adaptaci několik lidovek, například Na Pangráci, známé i z tvorby Hrabalova harmonikáře Pepíčka Čečila, či na indiánské Rudé oko.
Úspěch alba je evidentní, skladba Pojď se mnou děvče mé (na obalu alba však uvedená jako Urnový háj) vystřelila „funerální dechovku“ až na první příčku Rádia 1. Jen pro ni asi nehlasovali důchodci. Skála tak vlastně inovoval uvadající žánr dechovky a přivedl k němu mladé posluchače.
Související
-
Všecko je vždycky tady. František Skála a jiné práce
V roce 2004 vyprodal Rudolfinum, o třináct let později Valdštejnskou jízdárnu – a teď, do třetice, bere František Skála útokem dvě patra Domu U Kamenného zvonu.
-
František Skála, dechovkář. Výtvarníkův počin ústí v megamix pozitivní absurdity
Osobnosti české hudební scény vybírají a komentují hudbu svého srdce.
-
František Skála: Když se k dechovce dají správné texty, dojde k surrealistickému třesku
Dechovka a ilustrace – dvě klíčová slova spojená v současnosti s výtvarníkem, hudebníkem a performerem Františkem Skálou.
