Splněný sen pana hraběte

28. květen 2018

Oblíbeným výletním cílem Pražanů je Průhonický park, rozkládající se na jihovýchod od hlavního města. Právě na jaře láká nejprve na množství rozkvetlých rododendronů a poté na stovky růžových keřů. Může ovšem nabídnout i nespočet pohádkových scenerií, kterým vévodí pohledy na pohádkový zámek v neorenesančním slohu. 

„Zámek do této podoby nechal přestavět Arnošt Emanuel, hrabě Silva-Tarouca, který toto panství vyženil sňatkem s Marií Antonií, hraběnkou Nostic-Rienek," vypráví správce parku Jiří Šmída. „A byl to rovněž on, kdo v roce 1885 založil zdejší park. Hrabě byl sice vzděláním právník a věnoval se politice (byl dokonce ministrem orby - dnes bychom řekli zemědělství - Předlitavska), ale zálibu měl v botanice a zejména v dendrologii."

HRABĚ DENDROLOG

Ačkoli neměl Arnošt Emanuel v tomto směru žádné vzdělání, dosáhl takových znalostí, že psal i odborné publikace. Dokonce byl prezidentem Dendrologické společnosti Rakouska-Uherska. Park kolem svého zámku koncipoval ve stylu přírodně krajinářského slohu a jeho celková rozloha dosáhla úctyhodné plochy dvou set padesáti hektarů. Zdaleka ne všechny pozemky v členitém údolí potoka Botiče a jeho přítoků - Dobřejovického a Zdiměřického potoka - byly ovšem v jeho majetku, a tak je musel vykupovat.
Své úctyhodné dílo nakonec prodal v roce 1927 za symbolickou jednu korunu Československé republice. Vyřešil tak své nemalé dluhy. A v jeho zámku dnes symbolicky sídlí Botanický ústav Akademie věd.


Hned na vstupním Velkém nádvoří obdivuji nádherně rozkvetlé rododendrony různých barev. „Máme jich tu na osm tisíc ve sto druzích a kultivarech," doplňuje Jiří Šmída. „Hned co odkvetou, začnou kvést naše růže, které jsou další chloubou parku. Jen v růžové zahrádce pod zámkem jsme vloni vysadili dalších devět set růžových keřů. Jsou tu růže půdopokryvné, růže na kmínku i růže pnoucí."


Naše další zastavení je na Podzámeckém alpinu, které bylo v posledních letech nově obnoveno. „Myšlenkou bylo vrátit jej do podoby, jakou mělo za hraběte Silva-Taroucy. Otevírali jsme ho po dvouleté rekonstrukci minulý rok v dubnu," říká průvodce.
Obnovili tu chodníčky a cestičky i různé prvky zahradní architektury jako kamenná schodiště a opěrné zdi, treláže, zábradlí či lavičky. Ty přímo vybízejí k posezení. Zejména zamilované páry. Očima pak mohou spočinout na četných skalničkách či trvalkách. Celkem tu bylo vysazeno na třicet tři tisíc rostlin. Podzámecké alpinum se rozkládá na ploše jednoho a půl hektaru a je jen částí celého průhonického alpina, které má úctyhodnou plochu osmi hektarů.

JAKO Z POHÁDKY

Sestupujeme k Podzámeckému rybníku, odkud je nádherný pohled na zámek. „Ony průhledy jsou pro park typické a jsou základem výjimečné parkové kompozice," říká správce. Hrabě se svými zahradníky dokázal porosty dřevin, skupiny stromů a keřů mistrně střídat s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny tak, že celkový ráz parku působí velmi harmonicky.


Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. Vysazoval zde dřeviny domácí, které doplňoval dovezenými cizokrajnými. Park je proto cenný i dendrologicky, jako rozsáhlá sbírka domácích a cizokrajných dřevin. Napočítali bychom tu na šestnáct set druhů. A stromů je tu na sto tisíc! Mezi nejcennější patří například davidie listenová, liliovník tulipánokvětý, obrovské borovice těžké, mohutný dub sametový anebo stromová průhonická magnolie.


Průhonický park je opravdu jedinečné dílo zahradní architektury 19. století a má mimořádnou historickou hodnotu. Je to vskutku přírodně krajinářský park světového významu. Proto byl v roce 2010 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Spustit audio

Více o tématu