Přinášíme vám Evropu
Ostravská Vysoká škola báňská otevřela pobočku v autonomní oblasti Iráckého Kurdistánu. Ve městech Dohuk a Erbíl chce vzdělávat místní studenty a pomoci i podnikatelům. O Kurdistánu se mluví jako o možném budoucím druhém Kuvajtu. A odborníci z Ostravy Kurdům pomohou tohoto cíle dosáhnout. O projektu informoval Český rozhlas Plus.
Ostravští odborníci chtějí v Kurdistánu pomoci s těžbou ropy, výstavbou obnovitelných zdrojů energie, s IT a průmyslem 4.0, ale i třeba ve stavebnictví. „Spolupráce se bude týkat mezi jinými i velkých projektů, jako je geologické mapování oblasti, případně vznik datacentra pro byznys v Erbílu. A celkový proces by vedl ke zřízení výukového centra, nebo chcete-li branch kampusu," říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a prostředník mezi českou a kurdskou stranou Jan Březina.
KLIDNÝ SEVER
Ale jen předáváním znalostí to podle Březiny určitě neskončí. „Ostravská univerzita má hornicko-geologickou fakultu, která je velmi tradiční. Mimo jiné je na Vysoké škole báňské i superpočítač. A spolupráci je pak možné rozšířit do všech možných oblastí, protože příležitostí pro společné projekty je v Kurdistánu obrovské množství," dodává.
Autonomní Kurdistán může ve srovnání se zbytkem jinak válkou a násilnostmi rozvráceného Iráku působit až překvapivě klidně. Třeba zmíněný Erbíl je zhruba milionové město, jehož některé části jsou přes sedm tisíc let staré. „Bohužel, o těch oblastech přemýšlíme jen z hlediska atentátů a podobně. Což není pravda, protože v kurdské oblasti dvacet let nikdo nikoho neunesl, nebyl tam spáchán atentát na žádného zahraničního studenta nebo podnikatele," uklidňuje Březina.
PROSTOR ČESKÝM FIRMÁM
Problémy ale, co se bezpečnosti týče, mohou způsobit snahy Kurdů o získání nezávislosti. Autonomní vláda vloni na podzim vyhlásila referendum, ve kterém třiadevadesát procent obyvatel této autonomní oblasti hlasovalo pro nezávislost na centrální vládě. Irák spolu s Tureckem pak uzavřel vzdušný prostor nad Kurdistánem a v následujících týdnech a měsících zemřelo několik lidí při demonstracích a nepokojích.
Podle Březiny má společný česko-kurdský projekt představit i způsob, jak v době migrační krize skutečně efektivně pomoci v rozvojových oblastech Blízkého východu. „Celkově se snažíme, aby mladí Kurdové nemuseli opouštět svou zem kvůli tomu, že chtějí získat kvalitní technické vzdělání. Naopak, budeme to my, kdo přijde za nimi," vysvětluje prostředník mezi českou a kurdskou stranou. Heslem spolupráce je: „Přinášíme vám Evropu."
Částečně ale za vybudováním univerzitní pobočky údajně stojí i to, že kurdská vláda nemá příliš dobré zkušenosti s vysíláním studentů do západních zemí. Na druhou stranu, i když je rozšíření ostravské univerzity do Kurdistánu organizačně náročnější než nechat vystudovat mladé Kurdy v Česku, otevře se díky tomu prostor i pro české firmy. O severoiráckém Kurdistánu se mluví jako o potenciálním druhém Kuvajtu. V oblasti jsou bohatá naleziště surovin, ale i potenciál pro rozvoj moderního průmyslu. A spolupráce mezi ostravskou univerzitou a kurdskou samosprávou tento trh Čechům snadněji přiblíží.
