Radiokniha na Plusu: Pavel Kosatík o slovenském století
Oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 1918–1998, sleduje ve své nové knize spisovatel Pavel Kosatík. Ta právě vychází a četbu z ní si můžete od 10. prosince poslechnout na stanici Plus.
Za rok, přesně řečeno k 31. prosinci 2022, tomu bude třicet let od rozdělení Československa, jehož nástupnickými státy se staly Česká republika a Slovenská republika. Československo sice už jednou v dějinách existovat přestalo – a to následkem okupace Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem. Po skončení druhé světové války však byl československý stát obnoven s plnou právní kontinuitou, i když už bez Podkarpatské Rusi.
Cesta, kterou ušli Slováci
Okolnosti a dopad rozdělení Československa v roce 1992 budou nepochybně znovu analyzovány a komentovány za rok touto dobou. Připojí se i Radiokniha na Českém rozhlase Plus, s níž Pavel Kosatík spolupracuje na audio zpracování své nové knihy Slovenské století. Ta vychází právě v těchto dnech a v rozhlase bude od 10. prosince číst herec Jiří Valůšek v režii Lukáše Kopeckého z první poloviny Kosatíkovy knihy. Tu druhou polovinu, tedy novější historii Slovenska, si necháme právě na bilancování koncem příštího roku.
Proč se začal Pavel Kosatík zabývat dějinami Slovenska? „Tahle knížka se vlastně zrodila z jedné besedy se čtenáři, kde padla otázka, v čem byl smysl první československé republiky, když z jejích ideálů skoro nic nezůstalo po roce 1938, 1945, ale ani 1989,“ píše v úvodu své knihy. „Z debaty se tehdy zrodila několikerá odpověď; pro mě nejzajímavější část zněla tak, že první československá republika dala vzniknout pozdějšímu a dnešnímu, samostatnému a demokratickému Slovensku.“
Podle Pavla Kosatíka dokázali Slováci 20. století využít a urazit v něm obrovský kus cesty.
Podle Pavla Kosatíka dokázali Slováci 20. století využít a urazit v něm obrovský kus cesty. „Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž,“ dodává. Od samého začátku, tj. od roku 1918, usilovali slovenští reprezentanti o to, aby bylo dosaženo česko-slovenského soužití podle zásady „rovný s rovným“. Autor knihy také konstatuje: „Že je velká část nás Čechů celou dobu nechtěla nebo nebyla schopna slyšet, je jedna z největších záhad našeho společného vývoje.“
Šrobárův neklid
Někdy kolem 24. října 1918 prý ružomberský lékař Vavro Šrobár pocítil záchvat „nevysvětlitelného a nepochopitelného neklidu“, který mu poručil nasednout do vlaku a rozjet se do Prahy. Tak začíná vyprávění o dějích, jejichž hlavní postavy známe, ale většinou jen povšechně. V Kosatíkově knize vyvstávají velmi plasticky nejen klíčové figury slovenské historie, ale i místa jako třeba Martin, sídlo Slovenské národní strany. Také rozvoj tohoto města byl limitován Maďary. Ještě koncem 19. století tu platilo, že „kdo například udělal u železniční pokladny tu chybu, že požádal o jízdenku ve slovenštině, zůstal za trest sedět doma“.
Související
-
Spisovatel Pavel Kosatík: Česko-slovenské vztahy by mohly zůstat co nejtěsnější
Česko-slovenské vztahy jsou stále vřelé. „Mohli jsme být konfederací,“ míní spisovatel Pavel Kosatík a v pořadu Jak to vidí. Moderuje Zita Senková.
-
Pavel Kosatík: Seifert unesl roli terapeuta národa. Škoda, že si jeho výročí lidé nepřipomínají
Uplynulo 120 let od narození Jaroslava Seiferta. Výbor Nobelovy ceny u něj ocenil, že „podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Proč se už nečte?
-
Pavel Kosatík: Jako společnost jsme přestali držet pohromadě
To, že nemůžeme Den boje za svobodu a demokracii oslavit společně, v doslovné míře vypovídá o tom, že nedržíme pohromadě. Myslí si to spisovatel a publicista Pavel Kosatík.