,,Racky a šplouchání vezmeme ze zvukové banky"

6. leden 2019
Hru o Gustávu Husákovi natočí Aleš Vrzák

Proud rozhlasových pořadů s číslovkou 2019 v letopočtu se už několik dní line éterem. Na prahu nového roku jsme se proto rozhlasových tvůrců zeptali: Na který z pořadů nebo projektů, jež budete v novém roce realizovat, se nejvíce těšíte?

Michal Bureš, režisér

Velmi se těším na práci na oblíbeném cyklu Osudové ženy, ve kterém představujeme ve vysílání Dvojky a Plusu výrazné femmes fatales naší i světové historie. V březnu budou mít na Vltavě premiéru Schůzky s literaturou věnované velšskému básníkovi a esejistovi Johnu Saundersi Lewisovi, které slovem provede Lewisův překladatel do češtiny, posrpnový emigrant Dalibor Suda. A rozhodně se těším na Prix Bohemia Radio 2019, kde společně se Sdružením pro rozhlasovou tvorbu, jemuž předsedám, organizujeme několik seminářů. Bude to opět pestrý a bohatý rok!

Petr Gojda, dramaturg ČRo Vltava

Příští rok toho bude ve vysílání hodně. Ve zvýšené míře bude Vltava uvádět umění moderny a avantgardy - v souvislosti s celoevropskými oslavami století umělecké školy Bauhaus. Čeká nás tematické vysílání ke třicátému výročí sametové revoluce. V létě se vydáme na cestu kolem světa po stopách mořeplaveckých expedic. Nejvíc se ale těším na květen. Jednak prvomájové vysílání věnujeme Šumavě Josefa Váchala, jednak bude v květnu hostem veletrhu Svět knihy Latinská Amerika, a tak i ve vysílání Vltavy přivítáme řadu opravdu hvězdných hostů.

David Hertl, redaktor ČRo Plus

Už teď se těším na práci na pětidílném cyklu, který má připomenout události března 1939 na severu Čech. Určitě to bude chtít hodně práce v archivech, hodně rozhovorů s historiky - a protože pamětníků těch dob je minimum a navíc většina z nich byla v té době v dětském věku, snad se dostane i na moje archivní nahrávky rozhovorů s Čechy a Němci, kteří ta léta zažili a které jsem pořizoval už koncem devadesátých let. Jinak „devítkový" rok není jen připomínkou roku 1989, i když už teď je jasné, že o tom se asi bude mluvit nejvíc. Zapomínat bychom neměli ani na další významné události: povstání v Tibetu v březnu 1959, vznik Spolkové republiky Německo v květnu 1949 nebo největší burzovní krach v dějinách na newyorské burze v říjnu 1929. I tomu bych se rád ve svých pořadech věnoval.

Alena Blažejovská dramaturgyně ČRo

Jako dramaturgyně jsem odevzdala scénáře mimořádné četby o 23 neobvykle dlouhých částech, kterou připravil Tomáš Sedláček. Je to četba z románu Milana Kundery Nesmrtelnost, již bude realizovat režisér Aleš Vrzák, výjimečně jako kompletní audioknihu. Ale těším se i na četby z nových knih redaktorů Respektu Jaroslava Spurného (Jací jsme dnes) a Ondřeje Kundry (Vendulka - útěk za svobodou), které zazní v Radioknize na Plusu. Mám na stole sbírky Víta Slívy Ultima Thúlé, nejzazší zem a Petra Hrbáče Na okraji topologické propasti. A dokončuji časosběrný dokument o „muži, který sází stromy", jímž je lesník, hudebník a básník Jiří Nohel z Velkobítešska, a o stavu našich lesů.

David Šťáhlavský, vedoucí Tvůrčí skupiny Publicistika ČRo

„Hlavní dílna" vědeckých pořadů v Českém rozhlase nabídne už třetím rokem prestižní sérii zahraničních a domácích reportáží - Vědecká dobrodružství. Za nevšedními příběhy se opět vydáme přímo do terénu. Tentokrát zamíříme mimo jiné do Indie, kde si posvítíme na to, zda je tamní fair trade skutečně fér. Daniel Mrázek, studovaný religionista a expert na ortodoxní křesťanství, vtáhne posluchače do neopakovatelné atmosféry a dějin pravoslavných chrámů.

Při příležitosti třicátého výročí sametové revoluce budeme ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR stopovat rozpad socialistického Československa, abychom nabídli i nečekané mezinárodní souvislosti. A s Vědeckými dobrodružstvími budete mít také možnost navštívit významné unijní instituce. V Evropském parlamentu se podíváme do zákulisí této významné kontinentální instituce a budeme se europoslanců ptát, jak myslí na podporu vědy a techniky. Na začátku roku se pak reportér Filip Rambousek pojede podívat do jedinečné genetické banky, kde pěstují původní odrůdy francouzských vinných rév. Proč rostou „hlavy" v písku? A jak pomáhá moderní věda v produkci vyhlášených odrůd vín? I na to odpovíme!

Jana Vašatová, redaktorka ČRo

Těším se na hudební přátele, kteří se rozhodli pozvat Český rozhlas D-dur Na návštěvu a budou v novém roce pro stejnojmenný pořad - vlastně dva čtyřhodinové pořady - vybírat hudbu, kterou mají rádi a chtěli by se o ni podělit s posluchači. Ať už je to skvělá klavíristka a členka Smetanova tria Jitka Čechová, která má veliký přehled nejen o klavírní literatuře, ale také o literatuře komorní, nebo legendární kytarista Lubomír Brabec, o němž vím, že má neskutečné množství krásných nahrávek -a to jak svých, tak dalších světových kytaristů. Co si společně -nebo každý za sebe - vyberou režisérka Magdalena Švecová a její manžel, dirigent David Švec, je pro mě zatím velkou neznámou: Magdalena se věnuje operní režii a vyrostla jako houslistka na folkloru se souborem Musica Bohemica, a David diriguje v Národním divadle v Praze a spolupracoval jako klavírista na četných recitálech třeba s Evou Urbanovou.

Václav Žmolík reportér a moderátor

V novém roce se těším zejména na dva projekty. Prvním je nová podoba sobotního odpoledne na Dvojce Českého rozhlasu, které budu připravovat a moderovat. Celé tři hodiny budou věnované mému projektu Po Česku. Posluchače čeká spousta reportáží, živých telefonátů, soutěžení, ale také velký rozhovor se zajímavým hostem o místech, která má rád. A v České televizi se bude vysílat cyklus Krajinou vína. Jedná se o deset půlhodinových, doslova filmových dokumentů z produkce brněnského studia, ve kterých putuji za jednotlivými odrůdami révy vinné. Režii měl Jan Těšitel, hlavním kameramanem byl Aleš Lněnička a moc jsme si natáčení s opravdu báječným štábem užili. Věřím, že to z pořadu bude znát.

S Václavem Žmolíkem po Česku i krajinou vína

Michaela Vetešková, vedoucí kulturního zpravodajství ČRo

Jako zástupkyně kulturního zpravodajství jsem zvědavá na to, jak se rozhlasoví reportéři zpravodajství chopí třicátého výročí 17. listopadu 1989. Když jsme zpracovávali projekt věnovaný vzniku samostatného Československa či připomínali srpnové události roku 1968, vnímala jsem, že jsme se pustili do pradávné rozhlasové historie a procházeli archivy. Třicet let ovšem není až tak vzdálený časový úsek a řada z nás se aktivně listopadových událostí v různých formách účastnila. Do jaké míry se redaktoři nezávislého média veřejné služby odváží vstoupit do tohoto tématu s vědomím nepodlehnout subjektivním vzpomínkám? I o tomhle s kolegy budeme debatovat. A jakým způsobem zprostředkovat nejmladší generaci tuto dobu plasticky a bez patosu? To je otázka, která následuje záhy po té první. Na obě odpovědi jsem zvědavá.

Hana Hložková, dramaturgyně ČRo

V roce 2019 se těším jako obvykle na natáčení původních rozhlasových her od Pavla Drábka, Žanety Caletkové a Silvie Divékyové a na Rozhlasové jeviště, kde budeme uvádět takřka neznámou hru Mír od čelného představitele české divadelní avantgardy Adolfa Hoffmeistera. Co mě ale už několik let velmi baví, je příprava původních pohádkových seriálů do „večerníčkovského“ cyklu Hajaja. Těším se tedy, že se opět setkám s humorem Daniely Zbytovské, který bude interpretován autorským Divadlem MALÉhRY, a na nejen jazykově vtipné příběhy Jiřího Nováka.

Robert Tamchyna, dramaturg Radiotéky a ředitel Divadla Viola

www.radioteka.cz

Jako dramaturg mluveného slova Radiotéky, e-shopu Českého rozhlasu, přemýšlím o tom, jaké tituly budou posluchačům k radosti a nově ke stažení. V nejbližší době to je například seriálová Turbína Karla Matěje Čapka-Choda s Milošem Kopeckým, kterého režisér Josef Melč obsadil do jedné z hlavních rolí. K vydání připravujeme i pětidílný Uloupený život Karla Josefa Beneše nebo rozsáhlé rozhlasové zpracování slavného Faraona Bolestawa Pruse. A s pražskou komorní Violou, divadelně poetickým sálkem s bohatou tradicí, se v tom příštím roce těším například na premiéru nové adaptace Vančurova Rozmarného léta nebo po letech opět na Lidský hlas Jeana Cocteaua. A jsem rád, že do Violy už opět patří také rozhlasové mikrofony k záznamům příležitostných kulturních večerů.

Olga Jeřábková, vedoucí Tvůrčí skupiny Regiony ČRo

Vyučil se kovomodelářem, neboť měl zakázáno studovat na jakékoli střední škole. Později absolvoval střední strojnickou školu, v roce 1968 mohl začít studovat brněnskou filozofickou fakultu. Od počátků Divadla Husa na provázku spoluvytvářel jeho dramaturgii, v roce 1989 spoluzakládal Občanské fórum; stal se poradcem Václava Havla, o několik let později ředitelem Centra experimentálního divadla v Brně. Dramaturg, herec, autor mnoha publikací o divadle a současný rektor JAMU to všechno je Petr Oslzlý. Těším se na setkání s touto výjimečnou osobností s neobyčejným životním příběhem, kterou představím posluchačům stanice Vltava v deseti půlhodinách v cyklu Osudy.

Edita Kudláčová, šéfproducentka, Kreativní HUB Českého rozhlasu

Pro mě je každý nový projekt vždy vyrovnaná směsice radosti a nadšení a strachu z toho, jak to dopadne. Totéž ve mně vyvolává i náš hlavní projekt na rok 2019, pro který máme nyní zatím spíše samé otazníky. K výročí třiceti let sametové revoluce se chceme podívat na to, jak se máme v České republice, jak se nám žije a jak se známe, jestli se nám daří si život užívat, a pokud ne, co nám k tomu chybí. Hlavní obsah bude venku na podzim, chceme ho uchopit inovativně, zacílit na všechny bez ohledu na to, čemu věří, koho volí, co je baví, a já doufám, že se nám podaří prolomit online sociální bubliny a snad i některé předsudky a zdi v reálných životech.

A ještě přidám, že v roli posluchačky se moc těším na audio zpracování knihy Miss Amerika od Miřenky Čechové, což je původně taneční představení o dívce Mckenzie Tomski, která se zamilovala do New Yorku, příběh vyšel ve své knižní podobě a nyní získá i audio verzi na stanici Vltava.

Zuzana Vojtíšková, dramaturgyně

Každý rok mám vrchovatě naplněný pohádkami a příběhy pro děti. Ten nadcházející nebude výjimkou. Těším se zejména na realizaci hry o jinakosti, o tom, jak (nedokážeme přijímat někoho, kdo vybočuje, a koho při tom za své neporozumění trestáme. Hra Můj bratr, má princezna autorky Catherine Zambon vzbudila ve Francii v době svého vzniku rozruch a rozpoutala diskuse, jaká témata je možné nabízet dětem, o čem se jim (ne)může vyprávět. Text nakonec zařadilo francouzské ministerstvo školství na oficiální seznam doporučené literatury pro žáky základních škol. Já osobně mám tuhle hru ráda, myslím, že je důležité ji dětem zprostředkovat, a jsem zvědavá, jak ji přijmou posluchači Českého rozhlasu.

Aleš Cibulka, moderátor

Možná to bude znít jako fráze, ale opravdu se těším na všechny rozhlasové Tobogany, které chystáme. Třeba hned na ten první. Je naší letitou tradicí, že nový rok u nás zahajuje pokaždé jiná dvojice. Po manželech Preissových, Hudečkových, po Janě Hlaváčové a Luďku Munzarovi, po Růženě Merunkové a Miloši Hlavicovi, po Magdě Vášáryové a Milanu Lasicovi to letos budou první lednovou sobotu Carmen Mayerová a Petr Kostka. Co nás čeká dál? Oslavíme sté narozeniny cestovatele Miroslava Zikmunda, zahájíme lázeňskou sezonu v Luhačovicích, potřetí se zajedeme podívat za Lucií Bílou do Otvovic, vyhlásíme další ročník ankety Neviditelný herec nebo odtajníme podrobnosti kolem české premiéry muzikálu Eltona Johna Billy Elliot. No a v září pak vstoupí Tobogan do třicátého roku své existence!

Tobogan vstoupí do třicátého roku své existence

Dimitrij Dudík, režisér ČRo

Netuším, co mě čeká, ale doufám, že to bude nějaká pořádná výzva a pěkný text.

Kateřina Rathouská vedoucí Tvůrčí skupiny Drama a literatura ČRo

Těším se především na dramaturgickou práci v oblasti rozhlasového dramatu pro tři různé stanice. U příležitosti výročí 17. listopadu připravujeme hru o Gustávu Husákovi v režii Aleše Vrzáka, kterou odvysílá Radiožurnál. Dvojka uvede další třídílný seriál Petra Vodičky, který si tentokrát vybral žánr krimi. Pro stejnou stanici chystáme s Dimitrijem Dudíkem také detektivku od Agathy Christie Žlutý iris. Vltava posluchačům nabídne inscenace textů dvou zahraničních autorek a režisérek - Němky Kathariny Schmitt a Rumunky Ilincy Stihi. V obou případech půjde o zvukové experimenty.

Daniel Moravec vedoucí Tvůrčí skupiny Dokument ČRo

Těším se na klasickou dramaturgii, na dokumenty ve stabilních dokumentárních řadách na stanicích Českého rozhlasu. Něco vyzdvihnout není úplně spravedlivé, ale zvědavý jsem na nový formát Dokuseriálu na Dvojce, kde se budeme pokoušet o trochu jiné vyprávění formou seriálu. Zajímají mě dva cykly Radia Wave Svatebky a Terapie, protože obě témata jsou zajímavá jako detail, na kterém je možné ukázat mnohem víc o stavu nás samých, ukázat, v čem žijeme. S tím souvisí i cyklus deseti dokumentů na Českém rozhlase Plus o rozdělené společnosti z různých pohledů a v různých aspektech. A pochopitelně se těším na uvedení prvního českého, mimochodem velmi povedeného audio krimiseriálu Matematika zločinu (TR 51/2018).

Vladimíra Lukařová spolupracovnice

ČRo Kantáty Johanna Sebastiana Bacha sledují průběh křesťanského roku neděli co neděli i o všech svátcích vždy od adventu až do konce listopadu. Na digitální stanici D-dur jsme loni 23. prosince začali vysílat volný cyklus čtyřhodinových pořadů věnovaných právě Bachovi. Víme, že si jej posluchači oblíbili, ale nechceme stanici D-dur „přebachovat“. Všechny autorovy duchovní skladby a „jejich“ varhanní předehry rozložíme na více než šest let. V roce 2019 plánujeme čtyři pořady - postní, velikonočně-svatodušní, letní a opět adventně-vánoční. To vše v prvotřídních interpretacích!

Jarmila Novotná, publicistka

Po odvysílání desetidílných Osudů Luboše Dobrovského (TR 46/2018) v listopadu loňského roku jsem byla velmi potěšena množstvím nadšených ohlasů. Často se v nich objevovala prosba, aby tento novinář, diplomat, politik a překladatel, jeden z prvních signatářů Charty 77, opět usedl k rozhlasovému mikrofonu, neboť - naši posluchači jsou o tom přesvědčeni - má jistě ještě mnoho co povědět. A v tomto roce se tak skutečně stane... Těším se rovněž na natáčení s řadou dalších mimořádných osobností. Průvodcem historií českých trubačů nám bude Josef Zámečník, skvělý muzikant, který vpravdě mistrovsky ovládá nejen hru na moderní trubku, ale také na původní barokní trubku (clarinu). A navíc je to úžasný vypravěč!

Alena Zemančíková dramaturgyně

Jsem opravdu šťastná, že se podařilo uvést do povědomí posluchačů programovou řadu Kontexty, kterou mi šéfredaktor Vltavy Petr Fischer v polovině roku 2017 svěřil. Těším se, že tato řada komponovaných pořadů bude na Vltavě pokračovat: hned v lednu desetidílným seriálem inspirovaným románem Marka Tomana Chvála oportunismu. Název je ironický - oním ješitným oportunistou je sám Černínský palác, který vždy, jak už vyplývá z jeho architektury, stojí na straně mocných. Oponuje mu Černý vůl, hospoda, kde se scházejí spíš ti, kteří moci oponují, a pražská Loreta. Pořad je mimo jiné také příběhem české zahraniční politiky.

Spolupracovníky Kontextů zůstávají Pavel Klusák, který chystá další své cykly o vážné i populární hudbě (kteréžto charakteristiky se mnohdy těžko odlisují), i Jiří Plocek, jehož pohled na hudbu je etnologický a lyričtější. V červnu si připomeneme Pražské Quadriennale, světovou scénografickou výstavu. Vladimír Hendrich nás bude dál provázet příběhem filmového umění, jeho objevů, skandálů a cenzurních zákazů, a vyprávěním o uměleckém exilu a jeho přínosu pro kulturu hostitelských zemí slíbil přispět rusista Tomáš Glanc. Průběžným tématem roku 2019 budou avantgardy v nejrůznějších souvislostech.

Tomáš Pilát redaktor ČRo Vltava

Vltavská Mozaika pravidelně nabízí zajímavé tematické cykly. Posluchačsky patří k velice oblíbeným - je na nich vidět a slyšet, že vznikají s láskou. Právě tak jsem před časem vytvářel sedmidílný rozhlasový seriál o historii, architektuře i současnosti malebné pražské čtvrti, nejkrásnějšího zahradního města hlavního města - Spořilova.

A s podobnou láskou budu natáčet jakési volné pokračování tohoto cyklu nazvané Spořilovská bohéma. Ze Spořilova totiž vzešla, žila či žije tu nebo se mihla obrovská řada významných osobností a mnohé tu zanechaly významné stopy. Namátkou: Jiří Suchý, Ivan Vyskočil, Vojtěch Preissig, Josef Abrhám a Libuše Šafránková, Anna Fárová, Karel Polívka, Nikolaj Paškovský, Adolf Branald, Luboš Fišer... Se zajímavými hosty a odborníky v jednotlivých oborech lidského konání připomeneme alespoň některé z nich a upozorníme na jejich spojení se čtvrtí, která nemá ve světě obdoby.

Pavel Krejčí, režisér

V roce 2019 se nejvíc těším na natáčení pásma o malíři, skvělém grafikovi a spisovateli Josefu Váchalovi (1884-1969), který dlouhá leta žil ve Studeňanech u Jičína. S Eliškou Pilařovou dále chystáme pořady o osobnostech české kultury spjatých s východočeským krajem, které mají v roce 2019 významná výročí. Jsou to kupříkladu Jiří Slitr, Václav Kliment Klicpera, Josef Skvorecký, František Vladislav Hek a Kilián Ignác Dientzenhofer. S Janou Davidovou pak chystáme pětidílnou četbu z knihy pardubického rodáka Jana Slabého Kluci ze Skřivánku, která svou poetikou a vzpomínkami na dětství připomíná legendární román jiného východočeského rodáka Karla Poláčka Bylo nás pět.

Lenka Veverková, dramaturgyně

Slyšeli jste o tom dojemném příběhu lásky odehrávajícím se na hladině severoněmeckého jezera Aasee? Černá labuť se zamilovala do obřího plastového šlapadla ve tvaru bílé příbuzné a dva roky ani na chvíli plastovou lodičku neopouštěla a všude ji následovala, třebaže se na ní projížděli turisté. Na motivy této skutečné události se pro Český rozhlas rozhodl napsat pohádku Tomáš Dianiška, známý herec, divadelní autor a režisér působící především v pražském Divadle pod Palmovkou. Těším se jak na originální, vtipný a svižný text, tak především na zvukovou stránku celé hry. „Racky a šplouchání snad najdeme ve zvukové bance,“ tvrdí Dianiška, který bude pohádku i režírovat. Koho asi obsadí do role černé labutě?

Koho Tomáš Dianiška obsadí do role černé labutě?

Jiří Kamen, redaktor ČRo Vltava

Na březen připravuji do vltavského vysílání exkluzivní záležitost: literární historik Petr Kotyk objevil neznámý deník reportéra Františka Kocourka (1901 až 1942), který psal v době, kdy musel odejít z rozhlasu. Kocourka koncem třicátých let prostřednictvím Československého rozhlasu znaly statisíce posluchačů. Do dějin české žurnalistiky vstoupil reportáží z vojenské přehlídky v březnu 1939: Hitlerovo Německo na Václavském náměstí demonstrovalo svou sílu, ale rozhlasový reportér František Kocourek místo toho informoval posluchače o černé vráně, která letí nad metropolí...

Spustit audio
autor: René Kočík