Psaní jako skandál. Před devadesáti lety se narodil rakouský fenomén Thomas Bernhard

31. leden 2021

Polarizující provokatér, virtuos ve spílání, klasik světové literatury, světoznámý dramatik, rakouský fenomén: Thomas Bernhard se narodil před devadesáti lety, 9. února 1931. Ve vysílání rozhlasové Vltavy se jeho jméno – a tvorba – objeví v těchto dnech hned několikrát.

Ve svém testamentu Bernhard, který zemřel v roce 1989, zakázal uvádění svých divadelních her, vydávání knih a veřejná čtení ze svého díla na území Rakouska po dobu sedmdesáti let. Jednoznačně se tak distancoval od státu, který nenáviděl a jehož představiteli hluboce pohrdal. A přesto nedokázal odejít za hranice, jak to učinili jiní, například básnířka Ingeborg Bachmannová nebo pozdější nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke. Bernhard si místo toho zvolil vnitřní emigraci, z níž metal do tváře svých spoluobčanů urážky a předhazoval jim jejich nacistickou minulost, licoměrnost, zabedněnost.

Rakouský spisovatel Thimas bernhard

Bernhardovy tirády nenávisti, manické opakování a variování již řečeného, bezdeché kroužení kolem tématu až do absurdní a směšné krajnosti nemají ve světové literatuře obdoby. Jako málokterý autor dělí své čtenáře na naprosté odmítače, nebo fanatické obdivovatele. Za dílo, které čítá deset románových próz, čtyři svazky povídek, osmnáct divadelních her a svazek básní, sice získal mnoho cen, ale sklízel také negativní reakce. Jeho texty fungovaly jako rozbuška a vyvolávaly skandály: novela Mýcení byla úředně zabavena a zakázána z důvodu nactiutrhání, divadelní hra Náměstí Hrdinů, napsaná k sedmdesátému výročí vzniku Rakouské republiky, nepřinesla oslavnou ódu na zemi a její obyvatele, ale ťala do živého a vyvolala celonárodní pozdvižení. Autor byl vystaven mediální a politické kampani, která neměla v dějinách poválečného Rakouska obdoby.

Čeština je první jazyk, ve kterém je k dispozici kompletní za autorova života vydané dílo.

V centru všech jeho textů stojí tragická i komická postava „duchovního člověka“, intelektuála či pseudoumělce, fanatika pravdy, který posedle sleduje svůj cíl až po nejzazší mez, až na konec vlastního života. Zároveň je to psaní proti smrti, šílenství, nemoci. Mezi nejlepší texty patří Staří mistři o síle i bezmoci starého umění nebo román Ztroskotanec o fatálním setkání hlavního hrdiny s pianistou Glennem Gouldem…

Tuzemští čtenáři objevili jeho dílo poměrně pozdě, v roce 1984 byla do češtiny převedena krátká autobiografická novela Dech: Jedno rozhodnutí. Přesto, čeština je první jazyk, ve kterém je k dispozici kompletní za autorova života vydané dílo. A možná to je potvrzení, že v Rakousku žije „šest a půl milionu opuštěných, debilních a smyslů zbavených statistů, kteří volají po režisérovi“. 

autor: Tomáš Dimter
Spustit audio

Související