Osobní šifra Alana Turinga

Kód Enigmy

Do historie se zapsal jako vynikající matematik a zakladatel moderní informatiky, jehož práce na prolomení německých kódů rozhodujícím způsobem ovlivnila průběh druhé světové války. Ještě před válkou přišel s konceptem univerzálního stroje, jenž se v roce 1945 zhmotnil do prvního návrhu programovatelného počítače. Jeho životní příběh vylíčil už v roce 1983 Andrew Hodges v knize Alan Turing: Enigma. Číst se z ní bude od 9. ledna v Radioknize na Plusu.

Kdoví zda autorem následujícího bonmotu nebyl sám přeskromný Winston Churchill. Zní totiž: „Druhou světovou válku vyhráli ruská krev, americké peníze a Winston Churchill..." Každopádně právě Churchill nejlíp věděl, kolik britských jmen v tomto konstatování chybí.
Jedno z nich dokonce sám přikázal naprosto utajit, stejně jako jeho činnost. Ve svých válečných zápiscích pouze píše, že tento specialista a jeho oddělení „nám snášejí zlatá vejce". Takže teprve 25. května 2011 mohl americký prezident Barack Obama říct v projevu k členům britského parlamentu: „Isaac Newton, Charles Darwin a Alan Turing jsou největším britským přínosem světové vědě."
V té době už ovšem bylo jméno Alana Turinga známé nejen matematikům a informatikům, ale i širší veřejnosti. Velkou zásluhu na tom má i kniha Andrewa Hodgese Alan Turing: Enigma, která poprvé vyšla už v roce 1983 - a dočkala se nejen desítek překladů, ale inspirovala i divadelní hru a slavný film.
Autor v předmluvě k vydání z roku 2014 píše: „Možná by se Turing Obamových slov ještě dožil, kdyby svůj život sám neukončil již v roce 1954. Zemřel v docela jiném světě, v němž bylo naprosto nemyslitelné, aby na parlamentní půdě padlo jeho jméno. Avšak v tajném podsvětí zpravodajských služeb zaujímal Alan Turing nezastupitelné místo. Sehrál ve světových dějinách ústřední roli. Byl mužem v pozadí, plnil důležité poslání vědce ve službách války."
Alan Turing byl geniální britský matematik, který za války použil své rovnice a nápady ze třicátých let k rozluštění německých válečných kódů, čímž urychlil vítězství Spojenců. Ke vzniku britských i amerických luštících strojů použil svou revoluční myšlenku univerzálního stroje, kterou po válce rozvinul až do ideje myslících strojů, které by byly schopny se samy učit. Jako první použil pro takový stroj, schopný zastat práci tisíců jiných specializovaných strojů (i lidí), název computer. Celá digitální současnost začíná jeho nápady.
Dnes už o Turingovi existuje tolik materiálů, že by je nepobrala ani paměť jeho prvních počítačů. Nicméně Hodgesova kniha je nadále výjimečná - nejen díky tomu, že autor sám je špičkový matematik, ale také proto, že se už před pětatřiceti lety nevyhnul ani náhledům do Turingova intimního života. Turing byl totiž homosexuál, který za svou jinakost, v Británii i po válce trestnou, draze zaplatil: po soudním procesu si musel vybrat mezi vězením a takzvanou chemickou kastrací. Zvolil to druhé, protože ve vězení by nemohl vědecky pracovat.
A o dva roky později, 7. června 1954, spáchal sebevraždu.
Jak napsal v závěru své knihy Hodges: „Pokud šlo o Turingovu osobní šifru, ta zůstala neprolomena: jeho neviditelná mysl po sobě zanechala příliš málo zpráv.“ To však už je přílišná autorská skromnost, protože právě Andrew Hodges shromáždil - a často i interpretoval - informací z Turingova života snad nejvíc ze všech jeho životopisců.