Olga Tokarczuková znovu vypráví. Vltavské reprízy i premiéry podle knih polské nobelistky

17. leden 2022

Olga Tokarczuková, jedna z nejvýraznějších osobností polské literatury, předloňská laureátka Nobelovy ceny za literaturu, oslaví na konci ledna 60. narozeniny. Stanice Vltava nabízí k této příležitosti několik repríz i premiér pořadů natočených podle spisovatelčiných děl.

Absolventka psychologie na Varšavské univerzitě debutovala jako prozaička románem Cesta lidí Knihy. Už v něm mohli čtenáři najít základní rysy autorčiny budoucí poetiky založené na vytříbeném jazyce, silné obrazivosti příběhů odkazujících k často vytěsňovaným hlubinným archetypům nebo mýtům. Podobně konzistentní je Tokarczuková i co se týče témat, opakovaně ve svých románech,  povídkách i esejích zpracovává problematiku konce civilizace, smrti a umírání, klade důraz na sounáležitost člověka s přírodou, nad kterou se nemá povyšovat, zastává se náboženských či sexuálních menšin nebo feministického hnutí.

V roce 2014 se Olga Tokarczuková na výzvu Českého rozhlasu zapojila do projektu Polský rok a pro Vltavu napsala svou dosud jedinou rozhlasovou hru Dočasná havárie. Sleduje v ní dva staré manžele, které uprostřed noci probudí hrozivý, neznámý zvuk... V působivé inscenaci režisérky Markéty Jahodové hlavní role ztvárnili Nina Divíšková a Ladislav Mrkvička, poslechem reprízy (v úterý 25. ledna) si můžeme připomenout skvělé rozhlasové herce, kteří nás v nedávné době opustili.

Polská spisovatelka Olga Tokarczuková

I když si Tokarczukovou většina čtenářů spojí s jejími romány jako Pravěk a jiné časy či Běguni, je také ceněnou povídkářkou. Dokazuje to i její poslední česky vydaný soubor krátkých próz Bizarní povídky. Dvě z nich Cestující a Zavařeniny napsané přesně v duchu francouzského „bizarre“ – tedy divné, zvláštní a zároveň překvapivé – byly natočeny k lednovému jubileu autorky a budou uvedeny v premiéře (sobota 29. ledna).

Morální thriller nebo eko-detektivka, to jsou podtituly, kterými se vydavatelé nebo recenzenti snaží postihnout poetiku jednoho z nejoblíbenějších románů Olgy Tokarczukové Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Autorka v něm spojuje hned několik žánrů – detektivní linku, horor, úvahy na téma ekologie, práv zvířat či astrologie, to vše proložené odkazy na tvorbu Williama Blakea, jehož cituje i v názvu knihy. Úběžníkem této mnohosti je hlavní hrdinka a vypravěčka románu, inženýrka Jana Dušejková toho času v důchodu. Bydlí na samotě v polsko-českém pomezí a přivydělává si jako učitelka angličtiny.

Olga Tokarczuková – Bizarní povídky

Amatérská astroložka a příležitostná překladatelka Blakea sleduje s čím dál větší nevolí krutost místních lidí, zejména myslivců, s jakou se chovají ke všemu živému. Pro Janu Dušejkovou zvíře nemá menší cenu než člověk, naopak. Lidstvo si podle jejího přesvědčení za genocidu, kterou páchá na zvířatech, zasluhuje trest. Když začnou v okolí postupně násilnou smrtí umírat členové mysliveckého sdružení, má okamžitě jasno. Zvířata se na nich konečně začala mstít.

Knihu, kterou do češtiny přeložil (tak jako většinu autorčiných próz) Petr Vidlák, dramatizovala do podoby třídílného seriálu (první díl Vltava vysílá v neděli 30. ledna) scenáristka Kristina Májová. Velkou hereckou příležitost v něm v režii Bely Schenkové dostává Jitka Smutná, která se nonkonformní vypravěčky zhostila s vervou i pochopením.

Spustit audio

Související

Více o tématu