Moderátor Jan Rosák: Nerad beru věci se zvířecí vážností
Moderátora Jana Rosáka netřeba příliš představovat. Kromě práce pro rozhlas a pro televizi se stal i spoluautorem knihy Slovo nad zlato. S jazykovědcem Karlem Olivou v ní uvažují o zajímavostech a nástrahách češtiny. Vycházeli přitom ze stejnojmenného pořadu na stanici Dvojka. To, jak celá kniha, kterou v říjnu vydal Radioservis, vznikala, prozrazuje Jan Rosák v následujícím rozhovoru.
Kdo před lety s nápadem na pořad Slovo nad zlato přišel?
Ten nápad jsem dostal já, když jsem už poněkolikáté četl různé stesky posluchačů na prohřešky, ba zločiny proti češtině, a tak jsem si řekl, že by to zasluhovalo zvláštní relaci. A je třeba říct, že první rozhovory, které se vysílaly od března 2015 do června 2016, jsme připravovali a natáčeli s vedoucí oddělení jazykové kultury a Jazykové poradny Ústavu pro jazyk český Markétou Pravdovou. Ta pak kvůli pracovnímu vytížení další pokračování vzdala a já jsem byl moc rád, že se toho ujal docent Karel Oliva. Charakter Slova se tím výrazně změnil. Markéta Pravdová byla taková, řekl bych, vážnější a já, protože nerad beru, jak říkal můj otec, věci se „zvířecí vážností“, jsem docela uvítal trochu rozvernější styl Karla Olivy.
Zmiňujete rozvernější styl Karla Olivy. Stylizovali jste se tedy do dvojice „vtipný moderátor“ a „sucharský vědec“ záměrně?
Ten charakter, který jste trefně definovala jako „vtipný moderátor“ a „sucharský vědec“, nám tak nějak vyplynul už z úplně prvního společného Slova, jehož tématem byl výraz „nový“. Přivítal jsem v našem pořadu Karla Olivu jako předního lingvistu, na což zareagoval slovy: „Zdravím vás, pane Rosáku, a zejména samozřejmě zdravím naše posluchače. I když si nejsem jist, nakolik je to oprávněné, potěšilo mne, kam jste mě laskavě umístil mezi českými lingvisty. Přece jen být zadní jazykovědec by nebylo nic povznášejícího. Ale nechme komplimentů, protože naše publikum se zajímá o jiná témata. A protože jste ve svých úvodních větách několikrát použil slovo ‚nový‘, tak bych se chopil příležitosti...“ A chopil se jí velmi zdatně – dohromady jsme spolu napsali a natočili skoro čtyři stovky pořadů!
Právě vydaná kniha je souborem vašich společných rozhlasových rozhovorů. Jak vznikala? A liší se od původního pořadu?
Nápad na knihu vzešel z vydavatelství Radioservis, ale my jsme se mu pochopitelně nebránili, vždyť je potěšující ten pocit, že naše povídání nezapadne s dozněním na vlnách rozhlasu, ale může dál sloužit. A neskromně řeknu, že snad i těšit čtenáře. Rozhovory jsme pro knihu nijak výrazně neupravovali, původní znění jim, myslím, dává pocit autentičnosti. Moc se mi hned od počátku zalíbil nápad, že knihu budou ilustrovat žáci ZUŠ Nad Alejí, a jsem rád, že to dopadlo tak dobře.
Pořad Slovo nad zlato vloni v rozhlase skončil. Nechystáte do budoucna něco podobného?
Když natáčení a vysílání Slova nad zlato skončilo, bylo mi to docela líto. Ne, že bych neměl dost jiné práce, ale tahle mě vyloženě těšila. Chápal jsem ale, že Karel Oliva má své osobní důvody, pro něž s pořadem skončil. A proto jsem doslova s nadšením přivítal jeho nedávné rozhodnutí, že by se nebránil pokračování naší tak dobře rozjeté spolupráce. Doufám, že i v Českém rozhlase najdeme podmínky, za nichž bychom mohli začít opět „zachraňovat češtinu“!
Zmiňujete záchranu češtiny. Jak moc si při své práci všímáte jejího správného či nesprávného používání?
Dobrá a správná čeština je pro mne jako pro člověka, který s ní dennodenně zachází, zcela zásadní. Docela trpím, když slyším a čtu, jak dostává chudinka „na frak“. A to bohužel i na mé domácí půdě, tedy v rozhlase. Prohřešky jako nesprávné užívání přídavných jmen, záměna „ji“ a „jí“, běžné používání tvaru „aby jsme“ namísto správného „abychom“ jsou jen malou ukázkou. Chci-li třeba sdělit, že někde byla vysoká návštěvnost, neřeknu přece, že tam bylo „necelých“ tisíc lidí, nýbrž „skoro“ tisíc. Necelých vyvolává dojem nějaké nedostatečnosti, že? A to slýcháme hodně často. Moc mě taky zlobí, když slyším, a bohužel hodně často, že se omezení týká silnic „druhých a třetích tříd“. To mě můžou vzít všichni čerti! To přece nejsou žádné třídy ve škole, ale silnice druhé a třetí třídy! A tohle všechno a mnoho dalších nesmyslů jsme s Karlem Olivou v našem pořadu i v nové knížce Slovo nad zlato přímo pranýřovali!
Související
-
Jan Rosák jazykovým normotvůrcem! Pořad Slovo nad zlato odvysílá 100. díl
Snowboard, piercing, newsroom… Napadají vás vtipné české ekvivalenty? Zapojte se spolu s ostatními posluchači do oblíbené ankety pořady Slovo nad zlato. Vysílá se u...
-
Měl jsem velkou kliku, že mě okamžitě hodili do vody, popisuje svoje začátky moderátor Jan Rosák
„Je potřeba nepředstírat hlasatele, jak se to dnes dělá, ale být jím,“ radí začínajícím moderátorům Rosák. Jak se dostal k herectví? A jak se mu podařilo zničit letadlo?
-
Jan Rosák: Knír mám od roku 1976
Spolu s Ivanou a Alešem tentokrát byl ve studiu taky Ivanin pejsek, který bohužel zrovna trpěl nadýmáním.