Masaryk nás svolává...
Už jenom pár týdnů a bude mít sto let. Naše republika. Ač ve věku kmetském, říká se o ní, že je mladá. Nejpříhodnější a nejslušnější by bylo říci, že je zralá, jenom těch jmen, co vystřídala! Leccos z jejího života je zachyceno na mnoha snímcích z Radiotéky. Podívejme se dnes na ty, které vyprávějí o historii jejího zrození a přibližují osobnost jejího zakladatele T. G. Masaryka z nezvyklého pohledu.
Klíčovým pramenem poznání dob první republiky je čtyřsvazkové dílo Ferdinanda Peroutky Budování státu. Ambicí Peroutkovou bylo dovést líčení historie mladého státu od roku 1918 až do roku 1925, ale překazila ji německá okupace. Dílo končí v polovině roku 1923. Na to, jak tvořil tuto monumentální kroniku, vzpomínal Peroutka v roce 1968 před mikrofonem Rádia Svobodná Evropa: „Z parlamentních protokolů jsem začal sbírat materiál. Asi dva dny potom jsem šel k Masarykovi a řekl mu o svém úmyslu. On se mne ptal: Kolik je vám let? Bylo mi tenkrát asi třicet tři, a on povídal: No to už máte čas začít něco většího, tak začněte." Průřez Peroutkovým dílem natočil v roce 1991 režisér Petr Adler, který si pozval do studia Rudolfa Pellara. Hercův kultivovaný projev se dobře snoubí s Peroutkovým osobitým stylem, v němž se zaujetí historika potkalo s talentem spisovatele a dramatika.
Zatímco Ferdinanda Peroutku zná dnes téměř každý, byť přiznejme, že někteří bohužel kvůli jisté vleklé a trapné aféře, o jménu Anny Gašparíkové-Horákové se to říct nedá. Slovenská historička záhy po dokončení studia na Karlově univerzitě pracovala od roku 1929 šest let jako osobní archivářka a zčásti tajemnice prezidenta Masaryka. Od prvních dnů prožitých v Masarykově blízkosti si vedla deník, který v poslední verzi dokončila až v osmdesátých letech minulého století. Nazvala ho lapidárně U Masaryků.
Knižně vyšel až osm let po její smrti v roce 1995. V osmi dílech rozhlasové četby, již natočil ve studiu v Českých Budějovicích režisér Aleš Vrzák s herečkou Janou Štěpánkovou, se před posluchači otevírá důvěrný pohled na Masarykovu rodinu a její blízké přátele navštěvující prezidenta v Lánech. Dozvíte se řadu zajímavých detailů, které v historických monografiích nenajdete.
Pro milovníky archivních snímků připravil Radioservis cenné album Na rozhlasových vlnách s T. G. Masarykem sestavené znalcem archivu Českého rozhlasu Tomášem Černým, který jednotlivé snímky uvádí. Uslyšíte nejen Masarykův hlas v nemnoha snímcích, které se dochovaly, ale i reportáž z Masarykova pohřbu a vzpomínky současníků.
Mým osobním tipem je rozhovor s vrátným Národní a univerzitní knihovny z března 1937. „Pamatuji se, že vždy hovořil se mnou s úsměvem a byl velmi přívětivý a nikdy nejednal se mnou jako se sluhou," říká pan Josef Tulach. Skoro by se chtělo dodat: To musely být tenkrát krásné časy!
