Leonard Cohen na pěti stech stranách. Jaká je biografie kanadského písničkáře a básníka?

„Když jsem si odvedl holku domů a byli jsme sami, největší jistotou ‚úspěchu‘ byl Cohen. Každá dívka pro mě najednou chtěla být Suzanne,“ prohlásil Aleš Lederer o kanadském písničkáři, básníkovi a spisovateli, jehož obsáhlou autorizovanou biografii I’m Your Man vydává ve svém nakladatelství Prostor. Je to milá vzpomínka, již by jistě stvrdily stovky mužů, kteří své rané milostné zkušenosti získávali v posledních šesti sedmi desetiletích. Cohen je zkrátka sázkou na jistotu už hodně přes půl století – a nejen v tom, jak získat dívku svého srdce.

Simmonsová byla s Cohenem takřka do jeho posledních dnů (zemřel v listopadu 2016) a mohla tak zachytit jeho životní i tvůrčí osudy v úplnosti|foto:Nakladatelství Prostor

Knih o montrealském rodáku židovského původu vyšla již celá řada, některé z nich i v češtině – vzpomeňme aspoň Život v umění od Iry Nadela. Biografie sanfranciské hudební žurnalistky Sylvie Simmonsové je z nich nejucelenější a nejen proto, že je co do počtu stránek dvakrát taková jako ostatní. Simmonsová byla s Cohenem takřka do jeho posledních dnů (zemřel v listopadu 2016) a mohla tak zachytit jeho životní i tvůrčí osudy v úplnosti, nadto si získala Cohenovu důvěru projevující se jak otevřeností v rozhovorech, tak v možnosti čerpat z umělcových archivů. „Navíc mě neustále vykrmoval, jako by mi hrozila smrt hladem,“ svěřila se publicistka.

Díky vřelému vztahu mezi autorkou a navenek vždy šarmantním, uvnitř však značně komplikovaným mužem se dozvídáme netušené. Mezi nejpřekvapivější části biografie patří pasáž o tom, jak se Cohen v roce 1973 vydal ze svého útočiště na řeckém ostrově Hydra přímo na bojiště jomkipurské války, aby podpořil Izrael v konfliktu s Egyptem a Sýrií („půjdu zastavit egyptské kulky“), nebo popis zpěvákova turné po léčebnách duševně chorých v roce 1970 („nikdy jsem se při hraní před lidmi necítil tak dobře“). Pikantní jsou taky Cohenovy historky z pobytu v kultovním manhattanském hotelu Chelsea („je to místo, kde nikdy nevyjdete z výtahu sami“) a líčení setkání s ikonami typu Dylana, Hendrixe nebo Nico („já nechcí se do tebé zamilofát!“).

V závěru knihy se důkladně vyjasní i to, co bylo příčinou Cohenových horečných aktivit v poslední etapě života, kdy dávno po sedmdesátce táhl světem z turné na turné a omračoval nezapomenutelnými tříhodinovými koncerty. Slovy Dumasovými „cherchez la femme“. Ostatně, ta fráze hraje v Cohenově příběhu vůbec zásadní roli…