Komár tygrovaný cestuje autem
Populaci komárů u nás ovlivnil obchod s ojetými pneumatikami. Díky němu se až k nám dostal první invazní typ z jihovýchodní Asie, takzvaný komár tygrovaný. Jak jste ale mohli slyšet v Magazínu Leonardo, pres naše hranice tento komár jezdí zásadně autem.
Nejrozšířenější invazní druh komára, Aedes albopictus, je velmi špatným letcem, a tak ke svému přesunu do středoevropských zemí využívá automobilovou dopravu. „Aby se dostal z přímořských oblastí, kam dorazí díky obchodu s ojetými pneumatikami, naučil se cestovat s lidmi. Je to v podstatě takový stopař. Sedne si na člověka, s ním nastoupí do auta a přejede někam do vnitrozemí. Tam pak vystoupí a hledá nějaký stín, kde se schovat," vysvětluje Martin Kulma ze Státního zdravotního ústavu, který se svými kolegy mapoval výskyt tohoto zatím jediného invazního druhu komára u nás.
PAST NA KOMÁRY
V okolí benzinových pump a parkovišť na dálnicích přichystali na drobného komára pasti. „Vypadají jako obal od květináče o objemu asi půl litru, do kterého jsme vložili dřívko obalené v bavlněném materiálu. Celou past jsme zavěsili metr nad zemí do živých plotů nebo stromů v okolí míst, kde přespávali kamioňáci nebo se občerstvovaly autobusové zájezdy, protože tady mohli komáři vyletět," přibližuje Martin Kulma projekt posledních dvou let.
Úplně poprvé byl komár tygrovaný zachycen na našem území před šesti lety, kdy jej tým Oldřicha Šebesty z brněnské Krajské hygienické stanice identifikoval na Břeclavsku. Invazivní druhy komárů se k nám dostávají z jižní Evropy, kde se už uchytily. Naprosto běžné jsou v Itálii, Chorvatsku nebo ve Francii. A když lidé jedou z dovolené, je jižní Morava první na ráně.
V okolí dálnice D1 se tento invazní druh komára zatím neobjevil. Tým Martina Kulmy se proto ve druhém roce zkoumání zaměřil na trasu ze severní Itálie. „Na dálnici od Rozvadova do Prahy se nám podařilo najít dvě larvičky. Na hranicích Středočeského a Jihočeského kraje jsme pak našli dokonce deset komárů tygrovaných." Česká republika tak patří mezi zhruba třicítku evropských zemí, kde se tento invazní druh z Asie už objevil.
DAŇ ZA NEPOŘÁDNOST
Invazní komár tygrovaný se dá od našich tuzemských snadno odlišit. Je menší (maximálně do půl centimetru) a hodně tmavý, přičemž má na sobě zářící bílé skvrny. Jak bylo řečeno, z Asie se do Evropy dostal díky vzkvétajícímu obchodu s ojetými pneumatikami, protože mu k rozmnožování stačí jen trocha vody. „Neklade vajíčka přímo do vody, ale lepí je kousek nad hladinu. Následně je déšť spláchne a teprve pak se vylíhnou larvy. A přesně tohle dělají v pneumatikách, když zůstane ve spodním žlábku trocha vody. I když pneumatiky vyschnou, vajíčkům to nevadí. Když pak do pneumatiky znovu naprší, ať je to kdekoli na světě, tak se z nich vylíhnou komáři," přibližuje Martin Kulma, podle kterého se komár tygrovaný výborně přizpůsobil evropskému klimatu. Navíc se naučil využít nepořádku kolem lidských sídel a klade vajíčka třeba do odhozených plechovek. Mimochodem, je to komár spíše denní, takže večer u vody se s ním většinou nepotkáme.
EPIDEMIE NEHROZÍ
Komár tygrovaný je obávaným přenašečem nebezpečných virových onemocnění, například horečky dengue nebo žluté zimnice. Přesto se podle hygienika Oldřicha Šebesty epidemie bát nemusíme. „Je pravda, že v některých státech se v souvislosti s komárem tygrovaným objevily zdravotní problémy. Například v Itálii, kde tento komár už patří k nejběžnějším, zaznamenali asi před deseti lety menší epidemii viru chikungunya. Stačilo, aby do oblasti přišel jeden člověk s chikungunyou, a už se tam nemoc začala šířit. To, že se u nás objevilo několik málo jedinců tohoto komára, však neznamená, že u nás vypukne něco podobného."