Hostem u Colloredo-Mannsfeldů
Bezesporu nejvýraznější dominantou Dobříše, malého města jižně od Prahy, je půvabný rokokový zámek. Po staletí je ve vlastnictví rodu Colloredo-Mannsfeldů, kteří jeho velkou část zpřístupnili veřejnosti. Na zámku je hotel, muzeum hraček a bohatá interiérová expozice. Navíc se můžete projít v přilehlém anglickém parku.
„Současná podoba zámku pochází z let 1745 až 1765, kdy Jindřich Pavel Mansfeld nechal přestavět starší zámeckou budovu. Projekt vytvořili architekti Giovanni Niccolo Servandoni a Robert de Cotte mladší, kteří se nechali inspirovat francouzským stylem doby Ludvíka XVI.,“ vypráví na čestném nádvoří dobříšského zámku kastelán Pavel Krejcárek. Rozhlížím se po trojkřídlé budově s mansardovou střechou a připadám si na chvíli opravdu jako ve Francii.
Sochy jako kamna
Dcera stavebníka Isabella byla roku 1771 provdána za Františka Gundakara Colloreda, a tak vznikl šlechtický rod Colloredo-Mannsfeld. „V jejich majetku je zámek dodnes,“ dozvídám se dál. „V současnosti jsou jeho majiteli Jerome Colloredo-Mannsfeld s manželkou Livií, kteří navazují na čtyřsetletou rodovou kontinuitu v držení zámku. Výjimkou je pouze několik desetiletí v minulém století. V roce 1942 zabrali zámek Němci a stal se sídlem zastupujícího říšského protektora Kurta Daluegea. A po válce sloužil Svazu českých spisovatelů jako Domov spisovatelů."
Zámeckému nádvoří dominují dva prastaré stromy - nádherný dub červený a neméně působivý jinan dvojlaločný. Zajímavá je i socha granátníka v mírně nadživotní velikosti. „To je velká vzácnost," usmívá se kastelán. „Vyrobilo se jich v 18. a 19. století jen pět kusů, z toho dva pro císařovnu Marii Terezii. A jsou to vlastně litinová kamna, která stávala někde v konírně anebo v průjezdu. Když přijelo panstvo kočárem, mohlo se o ně hned ohřát."
Zámecká nádhera
Na prohlídku zámeckých interiérů mě zve vedoucí návštěvnického provozu Tereza Vyhlasová. „Ukážu vám jedenáct místností ve stylu rokoka, klasicismu a pozdního baroka," říká a pak už vstupujeme do největšího a nejreprezentativnějšího sálu na zámku - Zrcadlového. Má krásnou štukovou výzdobu a malby od Petra Molitora. Znázorňují roční období, lidské smysly a neřesti. Nikoli náhodou se v tomto krásném sále konají nejen koncerty, ale i svatební obřady.
Pak už mě moje průvodkyně vede na prohlídku dalších komnat. Prohlížíme si hostinské pokoje, salonky a ložnice vybavené krásným historickým mobiliářem a cennými uměleckými díly. Některé z nich během svých pobytů v Dobříši výjimečně využívá i rodina majitelů. Expozice je letos ozvláštněna výstavou panenek, které pocházejí ze sbírky paní Vlasty Soukupové z Příbrami. Jistě potěší nejen malá děvčátka, ale i jejich maminky a babičky. Mimochodem, nádhera dobříšského zámku láká i filmaře. Nedávno se zde natáčel třeba úspěšný televizní film o Marii Terezii.
V naší prohlídce pokračujeme i v podkroví, kde je k vidění expozice Dobříšské přízraky. Ti bojácnější se tam mohou krásně bát při vyprávění místních strašidelných pověstí a při pohledu na figuríny zloduchů v životní velikosti. Jsou opravdu působivé a navíc vše doprovází tajemná hudba. A tak si nechte vyprávět o čertech v anglickém parku anebo o zloději, který se vkradl na zámek. Jak dopadl? To se dozvíte.
Procházka po zámeckém parku
Z oken zámku je výhled do barokní zahrady, která v současnosti prochází rekonstrukcí. Doporučuji tedy procházku aspoň v přilehlém volně přístupném anglickém parku. Má úctyhodnou rozlohu třiceti hektarů a je to někdejší bažantnice. Můžete tam obdivovat vzácné cizokrajné dřeviny, Čertův most i uměle vytvořené jeskyně. A na konci parku se můžete projít po nově zrekonstruovaném mostě, který poškodila povodeň v roce 2012.
