Kolik máme v zimě opeřenců

První lednový víkend se veřejnost mohla zapojit do prvního velkého zimního sčítání ptáků u nás. Výsledky najdete na webu www.birdlife.cz/krmitka.

Populace českých ptáků se pomalu, ale jistě zmenšují. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto uspořádala během prvního lednového víkendu první velké sčítání ptáků u krmítek, do kterého se mohla zapojit i veřejnost. Ornitologové tím chtějí zjistit dosud nepopsané zimní chování jednotlivých druhů i jejich celkový počet.

Ornitologové už delší dobu upozorňují na klesající počty některých českých ptáků, což souvisí hlavně se změnami v zemědělské výrobě na polích. Problémy mají ale i jiné druhy, a protože profesionálních ornitologů není tolik a na druhé straně lidé ptáky rádi pozorují, rozhodli se vědci z České společnosti ornitologické první lednový víkend uspořádat akci tzv. „občanské vědy*. Při ní se prakticky kdokoli může zapojit do vědeckého výzkumu, v tomto případě sčítání našich přezimujících ptáků. „Na území České republiky je to úplně první pozorování a sčítání ptáků na krmítkách. Byla po něm velká poptávka, protože na rozdíl od jarních a letních měsíců, kdy se za ptáky často chodí, protože jsou vidět, to v zimních měsících chybí. Navíc je u nás přikrmování velmi oblíbené, hodně lidí má krmítko a rádi přikrmují, takže se přímo nabízelo, aby vznikl tento projekt, do kterého se může zapojit celá veřejnost/* objasňuje koordinátorka projektu Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Moc chemie, málo ptáků

Vědci z ČSO dlouhodobě monitorují stavy českých ptáků. Podle nich vůbec nejvíc jich mizí v souvislosti se změnou zemědělství; „Používá se příliš mnoho chemie, chybějí remízky, zvětšují se plochy, na kterých roste jen jeden druh rostliny, chybějí zdroje vody a tak dále,* vysvětluje Hořáková. V důsledku toho v české zemědělské krajině žije v současnosti o třetinu méně ptáků než v roce 1982. Nejvíc ubylo koroptví polních, lindušek lučních nebo skřivanů polních. Z databáze Světové banky a České společnosti ornitologické je poměrně jasně vidět, že čím víc v posledních letech stoupala křivka výnosu obilovin v Česku, tím znatelněji klesal počet ptáků. Třeba čejky chocholaté, která hnízdí na mokřadních loukách a polích, je v současnosti pouze desetina v porovnání se stavem před pětatřiceti lety.

Budoucnost bez kosů?

Právě ptáci jsou velmi dobrým ukazatelem rozmanitosti a změn v naší přírodě. Poměrně rychle reagují na změny prostředí a díky dostatku amatérských ornitologů je jejich biologie dobře prozkoumaná. Proto je takzvaný indikátor ptáků zemědělské krajiny používán jako jeden z oficiálních ukazatelů druhové rozmanitosti EU. „Sčítat je důležité právě proto, abychom rozšířili znalosti o počtech a chování našich přezimujících ptáků, protože o tom víme stále málo. Právě podpora veřejnosti je důležitá, protože čím víc lidí sčítá, tím víc dat získáme, a výsledky jsou potom hodnotnější a prokazatelnější,* objasňuje Hořáková. Jak ukazují průběžné výsledky, nejvíce lidé zaznamenali dle očekávání sýkorky a vrabce. Daleko více se ale očekával výskyt dalšího z nejběžnějších ptáků u nás, a to kosa obecného. Jeho malé počty jsou ale aktuálně způsobené letním virovým onemocněním Usutu, které ho zdecimovalo do takové míry, že podle Českého svazu ochránců přírody v Praze a ve středních Čechách tento pták skoro vyhynul.

Ti, kteří si během prvního lednového víkendu našli hodinku času na sledování ptáků u krmítka, asi vědí, o jak uklidňující a pro někoho možná až meditativní činnost jde. Ti, kteří by se chtěli zúčastnit příštího ročníku nebo by se rádi dozvěděli další informace ze světa našich opeřenců, se mohou podívat na web www.birdlife.cz/ krmitka, kde bude uvedeno nejen datum příštího sčítání, ale i výsledky zmíněného prvního zimního sčítání ptáků.