Koho je u nás nejvíc? Husákových dětí! Kde se vzala a co čeká nejpočetnější českou generaci?

Asi málokdo si rychle vzpomene na nějakou významnější událost, spojenou s rokem 1974. Hity Marie Rottrové? Záplava filmových komedií jako Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Jak utopit doktora Mráčka? Nebo snad první zprovozněný úsek pražského metra? Stavěla se dálnice napříč republikou, po které se proháněla dostupná „embéčka“ – a v nich většinou spokojení lidé, nájemníci státních, městských, družstevních nebo podnikových bytů. Na Hradě dožíval prezident Ludvík Svoboda. Češi a Slováci měli toho roku na vkladních knížkách neuvěřitelných 124 miliard korun, což důvěrná zpráva ministerstva financí považovala za závažný problém: peněz bylo tolik a zboží v obchodech tak málo, že to odborníci považovali za ohrožení ekonomické rovnováhy.

Rok 1974 se zapsal do naší historie vůbec nejvyšším počtem narozených dětí od konce druhé světové války.

A čím se tedy rok 1974 zapsal do naší historie? Vůbec nejvyšším počtem narozených dětí od konce druhé světové války. Na svět jich přišlo 193 518 (jsou v tom i rekordní čtyři čtyřčata během jediného roku). Za pár let se této generaci bude říkat Husákovy děti. Právem?

Populační boom poloviny sedmdesátých let lze opravdu do značné míry spojit s ekonomickým vzestupem. Odborníci se přou, nakolik za to mohly i jen částečně uskutečněné reformy roku 1968 a nakolik je to důsledek snahy Husákova vedení KSČ „pumpovat“ peníze do hospodářství a nabídnout obyvatelstvu, zaskočenému sovětskou okupací, zdání normality situace. Odtud i ona „normalizace“, jak se tomuto období také někdy říká. Je zajímavé, že ani téměř po padesáti letech jsme pro toto období nebyli schopni najít jiné označení než to Husákovo. Asi jako kdybychom listopadovému bolševickému puči v Petrohradě stále říkali Velká říjnová socialistická revoluce…

Husákovy děti v roce 1984 objektivem Jindřicha Štreita|foto:Press kit

Bez ohledu na terminologii lze říci, že počátek sedmdesátých let nahrával zakládání rodin a touze přivést na svět potomky. Takzvané „řetězení“ mateřské dovolené, rozhodnutí maminek nevracet se po narození prvního dítěte do práce a rovnou mít další, se prosadilo právě v sedmdesátých letech. Asi 68 procent „Husákových dětí“ chodilo do jeslí; právě kvůli této generaci se koncem sedmdesátých let stavěly nové školy, které se později jen těžko dařilo naplnit.

Po Husákových dětech Husákovi vnuci

Jedním z klíčových prvků komunistické prorodinné politiky byl systém takzvaných novomanželských půjček. Šel ruku v ruce s přídavky na děti a masovou výstavbou levných bytů v panelových domech. Půjčky byly zavedeny od dubna 1973. Maximální výše půjčky byla 30 tisíc korun, což v sedmdesátých letech byly velké peníze – automobil Škoda 120 stál zhruba 50 tisíc korun. Stát na pořízení bytu půjčoval za jedno procento a na vybavení domácnosti za 2,5 procenta, lhůta splatnosti byla maximálně patnáct let. K částečné úhradě půjčky sloužil příspěvek na děti narozené po uzavření smlouvy ve výši 2000 korun na první dítě a 4000 korun na druhé a každé další dítě. Novomanželské půjčky fungovaly jen několik let a byl o ně velký zájem.

 Husákovy děti sehrály významnou roli před rokem 2010, kdy se mnoho z nich stalo rodiči a pomohli tak na chvíli zbrzdit klesající porodnost v České republice (nejvíc dětí se narodilo v roce 2008, bylo jich skoro 120 tisíc). Říká se jim někdy „Husákovi vnuci“, i když tento termín se vžil daleko méně než označení pro jejich rodiče. Ti jsou pro českou společnost důležití i nadále. Z řady z nich se stali významní podnikatelé, z jiných politici. Podle analytiků hraje generace Husákových dětí v české společnosti „prim“ a ještě nějaký čas to potrvá; žádný další „baby boom“ už nebyl tak silný. Vzhledem k dalším generacím jsou totiž Husákovy děti nejpočetnější, což by mělo vydržet do začátku čtyřicátých let; to jich stále bude v populaci kolem 130 tisíc. O prvenství přijdou po roce 2043.

Početnou generaci seniorů nepůjde uživit dnes dosluhujícím důchodovým systémem. První z dětí sedmdesátých let půjdou do penze po roce 2035.

A pak už je čeká jen spousta starostí: početnou generaci seniorů nepůjde uživit dnes dosluhujícím důchodovým systémem. První z dětí sedmdesátých let půjdou do penze po roce 2035 a už teď je jasné, že pro řadu z nich nebudou lůžka v zařízeních pro seniory. Na tisícovku lidí nad 65 let připadá totiž u nás asi 41 lůžek, v Belgii 70, ve Francii 57, na Slovensku 55… Zaostávání České republiky se navíc každý rok zvětšuje, protože ostatní státy na rostoucí poptávku po sociální péči reagují.

Publicistka Veronika Kindlová, která Téma Plus připravila, chce fenomén Husákových dětí prozkoumat ze všech stran. Slovo tak dostanou nejen samotní dnešní čtyřicátníci až padesátníci, ale také historikové, sociologové – a řeč přijde i na zdánlivě okrajovou, ale nakonec vlastně důležitou věc: jaká je převážná politická orientace Husákových dětí? Zdá se vám to jako zbytečná informace? Pozor, nejpočetnější generace v populaci k volbám chodí…