Foglarovou Prahou. V přízračném světě autora trilogie ze Stínadel
Jistěže Praha z příběhů Jaroslava Foglara opravdu existovala, dokonce i pro ty, kdož ji programově nehledali. Stejně jako existovala Praha Kafky, Meyrinka, Haška či Arbesa.
Praha romantiků a expresionistů. Všech těch okouzlených minulostí, hledajících v ní dobrodružství vnější i vnitřní. A na této – pro mládí tolik typické – touze po dobrodružství, jehož esencí je tajemství, stavěl Foglar zápletky, ale i scenerie svých příběhů. Jejich „městská část“, tedy především trilogie ze Stínadel, obsahuje motivy a témata z romantického arsenálu – vedle motivu dvojníka a chtonického, podzemního světa jde především o motiv labyrintu, spleti městských uliček, odkazujícím k narativnímu potenciálu hledání a bloudění. Právě takovýmto předobrazům se věnuje dlouhodobá výstava Město jako přízrak, připravená Muzeem města Prahy v prostorách staroměstského Domu U zlatého prstenu.
Síla nostalgie
Prvotním z těchto inspiračních zdrojů je pražská asanace, ona pověstná „bestia triumphans“, projevující se namnoze necitlivým bouráním historické zástavby. Uskutečňovala se právě v časech Foglarova dětství (největší zásahy probíhaly do roku 1914), a lze tak snad říci, že právě díky tomu aspektu byl nadále schopen vnímat atmosféru města v jeho jisté mysterióznosti.
V členitých prostorách horního patra historického domu je nyní instalována galerie obrazů s pražskými motivy, zachycujícími svéráznou tvářnost Prahy první poloviny 20. století. Díla malířů významných (Zdeňka Braunerová, Vincenc Beneš, Kamil Lhoták) i téměř zapomenutých evokují atmosféru doby spisovatelova dětství i mládí, jakož i místa, jež mohla v pozdějších letech inspirovat syžety jeho příběhů. Proto nás také tyto obrazy s funkcí předobrazů mohou naladit na onu formu foglarovského světa, jež láká k podrobnému průzkumu jeho obsahu, k naplnění touhy stát se – ve smyslu prostorovém, ale i časovém – jeho součástí.
Tajemná bojovka
To nám umožní oddíl výstavy, instalovaný v podzemních historických prostorách, zpředmětňujících prostředí i dobu foglarovských příběhů. Jde o svého druhu „site-specific“ projekt, jenž v jednotlivých expozicích akcentuje vizuálně přitažlivé motivy spisovatelových děl (včetně motivu smrti), jakož i jeho „druhého života“ coby Jestřába, skautského vedoucího legendární Dvojky. Zásluhou cíleně napřené imaginace spolupracujícího režiséra Petra Kotka (k vidění je zde i jeho foglarovský film Cesty za modrým světlem) nabývá trasa diváckého pohybu podoby noční „bojovky“, odolávající nebezpečí proměny v pouhé zábavné panoptikum.
Silnou stránkou výstavy je tak citlivá evokace, vizualizace foglarovského světa a jeho inspiračních zdrojů, vycházející vstříc všem věkovým vrstvám návštěvníků.
Související
-
Smrt byla jednou z Foglarových důležitých inspirací, říká kurátorka výstavy Město jako přízrak
„Rozhodli jsme se zachytit ve výstavě iluzi, krajinu města, tajemství spjaté s městem, které ve Foglarových románech jsou,“ popisuje hlavní kurátorka Pavla Státníková.
-
Pražské inspirace Jaroslava Foglara na výstavě Město jako přízrak
Premiérová divadelní představení, hudební novinky, deskové obrazy sv. Ludmily, výstava na Pražském hradě věnovaná proměnám architektury. Připravila Michaela Vetešková.
