Knihy pro bystrá ouška
Trh s audioknihami celosvětově stoupá a podobně jsou na tom i ‚‚mluvící knihy" pro děti. Prospívají však malým čtenářům? Neodlákají je od četby tištěných knih? Dětští psychologové se překvapivě shodují, že poslech naopak otevírá dětem cestu ke knihám, neboť ještě před tím, než se naučí číst, v nich probouzejí radost z literatury.
To si uvědomuje i Asociace vydavatelů audioknih, která 10. října vyhlásila výsledky prvního ročníku soutěže Ceny Bystrouška o nejlepší dětské audioknihy uplynulého školního roku.
Audioknihy jsou fenoménem posledních let. Počet vydávaných titulů a prodané náklady rostou nebývalým tempem, v některých zemích až o třicet procent ročně. Ve světě nakladatelů se o audioknihách hovoří jako o největší knižní revoluci od Gutenbergových časů. O současném stavu a dynamice růstu trhu audioknih nejlépe vypovídá zpráva mezinárodní organizace APA (Audio Publishers Association) vydaná u příležitosti letošního Mezinárodního veletrhu dětské knihy v Boloni. Největší trh s audioknihami představují USA a Kanada, kde se ročně vydá asi 46 tisíc audiotitulů a celkem jich mají v těchto zemích k dispozici už 375 tisíc, přičemž tamní celkový trh s audioknihami dosahuje ročního obratu dvě a půl miliardy dolarů. Následuje Evropa s 5800 novými tituly a s obratem půl miliardy, přičemž celkem je k dispozici už přibližně 32 tisíc titulů. V těsném závěsu za Evropou je na třetím místě Čína.
Z Evropy si nejlépe vedou skandinávské země, dále Německo a Velká Británie, na něž se nyní mohutně dotahují Itálie a Španělsko. Dětské tituly představují ve všech evropských zemích přibližně jednu pětinu všech vydávaných audioknih a Česká republika není výjimkou, jak potvrzuje výkonná ředitelka Asociace vydavatelů audioknih Jana Ohnesorg: „V roce 2018 bylo v České republice vydáno celkem 282 nových titulů audioknih, z nichž 53 bylo určených pro děti.“
Chytré mobily rozhodly
Až donedávna bránily mohutnému rozvoji audioknih především technologické překážky. Už vynálezce fonografu Thomas Alva Edison snil o vydávání „mluvících knih“, ale kapacita jeho prvních voskových válečků stačila pouze na pár minut záznamu. Zajímavé je, že úplně první nahrávkou lidského hlasu byla v roce 1877 dětská říkánka Mary had a little lamb, kterou namluvila vynálezcova manželka Mary. Trvalo ještě dalších sto let, než „mluvící knihy“ mohly začít konkurovat těm papírovým. Způsobil to vynález magnetofonových kompaktních audiokazet a rozšíření kazetových přehrávačů v automobilech v sedmdesátých letech 20. století. U amerických benzinových čerpadel začali vzápětí řidičům dálkových nákladních kamionů nabízet novou službu - pronájem audioknih nahraných na kazetách.
Teprve ale zavedení digitálních kompaktních disků CD a rozšíření formátu MP3 vyřešily jednou provždy vleklý kapacitní problém - na jedno CD se náhle mohlo nahrát až třináct hodin zvukového záznamu. Technologický vývoj vedoucí k demokratizaci zvukových knih, které se od roku 1994 standardně nazývají „audioknihy", završily v posledním desetiletí takzvané „chytré" mobilní telefony umožňující prakticky neomezené rozšíření paměťové kapacity. Ruku v ruce s touto technologií přišla také distribuce audioknih prostřednictvím internetu.
Ještě nikdy nebylo pořizování a také poslouchání audioknih tak komfortní jako nyní. Audioknihu si můžete stáhnout z prodejního serveru vydavatele za několik vteřin a literární zážitek si pak můžete dopřávat prakticky kdykoliv a kdekoliv, pokud to ovšem není na úkor bezpečí jak vašeho, tak okolí. Výsledky průzkumů dokazují, že audioknihy značně rozvíjejí zájem o literaturu.
Průměrný „konzument" audioknih „přečte" téměř dvakrát více knih než čtenář odkázaný na klasické papírové knihy.
Audioknihy dětem?
Co však děti a audioknihy? Jsou pro ně vhodné, nebo ne? „Vždyť’ nebudou vůbec umět číst," slýcháme občas námitky starší generace, která bývá k novotám moderní doby tradičně skeptická. Studie psychologů i praktické zkušenosti pedagogů však jednoznačně audioknihy vítají. Děti, které poslouchají audioknihy, mají prý bohatší slovní zásobu, vyspělejší písemný projev a celkově ve škole lépe prospívají. „Poslech mluveného slova a vztah k literatuře se utvářejí již od nejútlejšího dětství, kdy mohou mít audioknihy zcela nezastupitelnou roli. To je důležité zejména dnes, kdy rodiče mají na své děti stále méně času a nečtou jim zdaleka tolik, jako bývalo zvykem ještě o jednu dvě generace dřív," říká Alan Piskač z Asociace vydavatelů audioknih.
Odborníci z oblasti dětské psychologie sestavili dokonce seznam argumentů hovořících ve prospěch poslechu dětských audioknih. Knihy do ucha podle nich učí děti naslouchat a vedou je ke kulturnímu chování, pomáhají jim objevovat svět, protože zprostředkovávají informace i emoce, ale také podporují soustředění a koncentraci, rozvíjejí slovní zásobu a prohlubují jazykové znalosti a budují respekt k mluvenému projevu, protože usnadňují vnímaní řeči a významu slov. V neposlední řadě audioknihy v dětech probouzejí kreativitu a fantazii, protože při poslechu uplatňují svoji představivost. Psychologové se překvapivě shodli, že poslech otevírá dětem cestu ke knihám, neboť ještě předtím, než se děti naučí číst, v nich probouzejí radost z literatury. Každý rodič dá odborníkům také za pravdu, že audioknihy často vhodně zabaví děti při cestování nebo je zklidní před usnutím. A navíc je děti mohou poslouchat společně s kamarády nebo s rodiči.
Irene Pictonová, psycholožka pracující pro americký National Literacy Trust, uvádí ještě jeden důležitý aspekt: „Výhodou poslechu audioknih je, že děti mají příležitost slyšet řečové vzorce a rytmy, které jim při běžném čtení často unikají. Učí je vnímat hlas a výraz, což může pomoci jejich vlastnímu mluvení a artikulaci."
Její kolega Frank Serafini tvrdí, že poslech audioknih, což je vlastně jen jiná forma hlasitého čtení, je nejdůležitější aktivitou pro rozvoj čtenářských dovedností. Doporučuje rodičům i učitelům, aby děti vedli k poslechu audioknih, protože jim nejen značně rozšiřují slovní zásobu, ale také je inspirují k tomu, aby samy vyprávěly příběhy, na něž by si jinak vůbec nemohly se svými výrazovými prostředky troufnout. S vědomím toho, jak prospěšné a důležité jsou pro děti audioknihy, se Asociace vydavatelů audioknih ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku rozhodla uspořádat soutěž Cen Bystrouška. Jeden z jejích zakladatelů, Alan Piskač z Asociace vydavatelů audioknih, o této soutěži říká: „Chtěli jsme vytvořit určitý protipól k cenám Audiokniha roku, kde o vítězích hlasuje osmnáctičlenná odborná porota, a tak jsme se rozhodli, že o dětských audioknihách bude hlasovat výhradně dětská porota. Ať rozhodují přímo ti, pro něž jsou nahrávky určeny! Navíc naše porota je takzvaně,putovní‘, vítěze určuje pokaždé jiný dětský kolektiv z jiného regionu.
Spolupracujeme se Sdružením pro tvořivou dramatiku, v němž se sdružují pedagogové literárně-dramatické výchovy. Společně vybereme vždy jeden dramatický kroužek, který se pro příslušný ročník Cen Bystrouška stává porotou."
Proč Bystrouška?
A jak vznikl název Bystrouška? „Samozřejmě, že z názvu by měl být patrný Těsnohlídkův odkaz, ale je v tom také skrytý dvojsmysl - BystrOuška. To je také důvod, proč název naší soutěže nikdy neskloňujeme," vysvětluje Piskač.
Po loňském nultém ročníku soutěže, kdy audioknihy hodnotili členové Dismanova rozhlasového dětského souboru, padla letošní volba na členy literárně-dramatického oboru Základní umělecké školy v Uherském Hradišti. Celkem sto padesát žáků pod vedením čtyř pedagogů se v něm kromě divadelní tvorby věnuje také sólové a sborové recitaci, moderování a tvůrčímu psaní. Tentokrát měli za úkol zhodnotit žeň dětských audioknih za uplynulý rok a vybrat z nich ty nejlepší. Celkem osm tuzemských vydavatelů dětských audioknih letos do soutěže přihlásilo třicet dva titulů, z nichž měli malí porotci za úkol vybírat nejlepší díla ve třech kategoriích podle věku posluchačů: pro děti od čtyř do šesti let, od sedmi do jedenácti let a nakonec pro děti starší dvanácti let.
Hodnotí děti
Porotců z Uherského Hradiště bylo celkem dvacet. „Rozdělili jsme jednotlivé tituly nahrané na fleškách mezi porotce podle jejich zájmů a věku," říká vedoucí literárně-dramatického oboru ZUŠ Uherské Hradiště Hana Nemravová. „Jejich úkolem bylo zhodnotit nejen samotný děj literárního díla, ale také režijní a zvukové zpracování a výkony jednotlivých interpretů. Porotce v každé z těchto tří kategorii mohl udělit maximálně tři body."
Ukázalo se, že předškolákům nejlépe vyhovují krátké příběhy, zatímco na dlouhé texty se ještě nedokážou soustředit, a pokud jsou unavené, brzy usnou. Mnohem intenzivnější a zasvěcenější debaty vedli porotci v kategorii mladších žáků. Ve třetí kategorii pro posluchače starší dvanácti let probíhala diskuse nejbouřlivěji. Děti tohoto věku už vnímají svět komplexněji a vyžadují od audioknih vyváženou úroveň obsahové, interpretační i doprovodné složky, což se projevilo i v názorech a hodnoceních porotců.
Vítězné audioknihy prvního ročníku Cen Bystrouška byly vyhlášeny 10. října. Soutěž jednoznačně ukázala, že úroveň v tuzemsku vydávaných audioknih pro nejmenší posluchače má stoupající úroveň jak po stránce dramaturgické, tak po stránce interpretační a technické.
VÝSLEDKY CEN BYSTROUŠKA 2019
1. kategorie (předškolní děti)
- Káťa a Škubánek (Albatros Media)
- Táta za všechny prachy (Tympanum)
- Jak zamotat dračí příběh (OneHotBook)
2. kategorie (mladší žáci)
- Vilma běží o život (Albatros Media)
- Gorila a já (Tympanum, Portál)
- Tobiáš Lolness (Radioservis)
3. kategorie (starší žáci)
- Příšerné příběhy strýce Montaguea (Tympanum)
- Chlapec v pruhovaném pyžamu (OneHotBook)
- Čaroděj Zeměmoří (Tympanum) Povídky podivných (OneHotBook)