Knihy pro bystrá ouška

To si uvědomuje i Asociace vydavatelů audioknih, která 10. října vyhlásila výsledky prvního ročníku soutěže Ceny Bystrouška o nejlepší dětské audioknihy uplynulého školního roku.

Audioknihy jsou fenoménem posledních let. Počet vydávaných titulů a prodané náklady rostou nebývalým tempem, v některých zemích až o třicet procent ročně. Ve světě nakladatelů se o audioknihách hovoří jako o největší knižní revoluci od Gutenbergových časů. O současném stavu a dynamice růstu trhu audioknih nejlépe vypovídá zpráva mezinárodní organizace APA (Audio Publishers Association) vydaná u příležitosti letošního Mezinárodního veletrhu dětské knihy v Boloni. Největší trh s audioknihami představují USA a Kanada, kde se ročně vydá asi 46 tisíc audiotitulů a celkem jich mají v těchto zemích k dispozici už 375 tisíc, přičemž tamní celkový trh s audioknihami dosahuje ročního obratu dvě a půl miliardy dolarů. Následuje Evropa s 5800 novými tituly a s obratem půl miliardy, přičemž celkem je k dispozici už přibližně 32 tisíc titulů. V těsném závěsu za Evropou je na třetím místě Čína.

Z Evropy si nejlépe vedou skandinávské země, dále Německo a Velká Británie, na něž se nyní mohutně dotahují Itálie a Španělsko. Dětské tituly představují ve všech evropských zemích přibližně jednu pětinu všech vydávaných audioknih a Česká republika není výjimkou, jak potvrzuje výkonná ředitelka Asociace vydavatelů audioknih Jana Ohnesorg: „V roce 2018 bylo v České republice vydáno celkem 282 nových titulů audioknih, z nichž 53 bylo určených pro děti.“

Chytré mobily rozhodly

Až donedávna bránily mohutnému rozvoji audioknih především technologické překážky. Už vynálezce fonografu Thomas Alva Edison snil o vydávání „mluvících knih“, ale kapacita jeho prvních voskových válečků stačila pouze na pár minut záznamu. Zajímavé je, že úplně první nahrávkou lidského hlasu byla v roce 1877 dětská říkánka Mary had a little lamb, kterou namluvila vynálezcova manželka Mary. Trvalo ještě dalších sto let, než „mluvící knihy“ mohly začít konkurovat těm papírovým. Způsobil to vynález magnetofonových kompaktních audiokazet a rozšíření kazetových přehrávačů v automobilech v sedmdesátých letech 20. století. U amerických benzinových čerpadel začali vzápětí řidičům dálkových nákladních kamionů nabízet novou službu - pronájem audioknih nahraných na kazetách.

Teprve ale zavedení digitálních kompaktních disků CD a rozšíření formátu MP3 vyřešily jednou provždy vleklý kapacitní problém - na jedno CD se náhle mohlo nahrát až třináct hodin zvukového záznamu. Technologický vývoj vedoucí k demokratizaci zvukových knih, které se od roku 1994 standardně nazývají „audioknihy", završily v posledním desetiletí takzvané „chytré" mobilní telefony umožňující prakticky neomezené rozšíření paměťové kapacity. Ruku v ruce s touto technologií přišla také distribuce audioknih prostřednictvím internetu.

Ještě nikdy nebylo pořizování a také poslouchání audioknih tak komfortní jako nyní. Audioknihu si můžete stáhnout z prodejního serveru vydavatele za několik vteřin a literární zážitek si pak můžete dopřávat prakticky kdykoliv a kdekoliv, pokud to ovšem není na úkor bezpečí jak vašeho, tak okolí. Výsledky průzkumů dokazují, že audioknihy značně rozvíjejí zájem o literaturu.
Průměrný „konzument" audioknih „přečte" téměř dvakrát více knih než čtenář odkázaný na klasické papírové knihy.

Audioknihy dětem?

Co však děti a audioknihy? Jsou pro ně vhodné, nebo ne? „Vždyť’ nebudou vůbec umět číst," slýcháme občas námitky starší generace, která bývá k novotám moderní doby tradičně skeptická. Studie psychologů i praktické zkušenosti pedagogů však jednoznačně audioknihy vítají. Děti, které poslouchají audioknihy, mají prý bohatší slovní zásobu, vyspělejší písemný projev a celkově ve škole lépe prospívají. „Poslech mluveného slova a vztah k literatuře se utvářejí již od nejútlejšího dětství, kdy mohou mít audioknihy zcela nezastupitelnou roli. To je důležité zejména dnes, kdy rodiče mají na své děti stále méně času a nečtou jim zdaleka tolik, jako bývalo zvykem ještě o jednu dvě generace dřív," říká Alan Piskač z Asociace vydavatelů audioknih.

Odborníci z oblasti dětské psychologie sestavili dokonce seznam argumentů hovořících ve prospěch poslechu dětských audioknih. Knihy do ucha podle nich učí děti naslouchat a vedou je ke kulturnímu chování, pomáhají jim objevovat svět, protože zprostředkovávají informace i emoce, ale také podporují soustředění a koncentraci, rozvíjejí slovní zásobu a prohlubují jazykové znalosti a budují respekt k mluvenému projevu, protože usnadňují vnímaní řeči a významu slov. V neposlední řadě audioknihy v dětech probouzejí kreativitu a fantazii, protože při poslechu uplatňují svoji představivost. Psychologové se překvapivě shodli, že poslech otevírá dětem cestu ke knihám, neboť ještě předtím, než se děti naučí číst, v nich probouzejí radost z literatury. Každý rodič dá odborníkům také za pravdu, že audioknihy často vhodně zabaví děti při cestování nebo je zklidní před usnutím. A navíc je děti mohou poslouchat společně s kamarády nebo s rodiči.

Irene Pictonová, psycholožka pracující pro americký National Literacy Trust, uvádí ještě jeden důležitý aspekt: „Výhodou poslechu audioknih je, že děti mají příležitost slyšet řečové vzorce a rytmy, které jim při běžném čtení často unikají. Učí je vnímat hlas a výraz, což může pomoci jejich vlastnímu mluvení a artikulaci."

Její kolega Frank Serafini tvrdí, že poslech audioknih, což je vlastně jen jiná forma hlasitého čtení, je nejdůležitější aktivitou pro rozvoj čtenářských dovedností. Doporučuje rodičům i učitelům, aby děti vedli k poslechu audioknih, protože jim nejen značně rozšiřují slovní zásobu, ale také je inspirují k tomu, aby samy vyprávěly příběhy, na něž by si jinak vůbec nemohly se svými výrazovými prostředky troufnout. S vědomím toho, jak prospěšné a důležité jsou pro děti audioknihy, se Asociace vydavatelů audioknih ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku rozhodla uspořádat soutěž Cen Bystrouška. Jeden z jejích zakladatelů, Alan Piskač z Asociace vydavatelů audioknih, o této soutěži říká: „Chtěli jsme vytvořit určitý protipól k cenám Audiokniha roku, kde o vítězích hlasuje osmnáctičlenná odborná porota, a tak jsme se rozhodli, že o dětských audioknihách bude hlasovat výhradně dětská porota. Ať rozhodují přímo ti, pro něž jsou nahrávky určeny! Navíc naše porota je takzvaně,putovní‘, vítěze určuje pokaždé jiný dětský kolektiv z jiného regionu.

Spolupracujeme se Sdružením pro tvořivou dramatiku, v němž se sdružují pedagogové literárně-dramatické výchovy. Společně vybereme vždy jeden dramatický kroužek, který se pro příslušný ročník Cen Bystrouška stává porotou."

Proč Bystrouška?

A jak vznikl název Bystrouška? „Samozřejmě, že z názvu by měl být patrný Těsnohlídkův odkaz, ale je v tom také skrytý dvojsmysl - BystrOuška. To je také důvod, proč název naší soutěže nikdy neskloňujeme," vysvětluje Piskač.

Po loňském nultém ročníku soutěže, kdy audioknihy hodnotili členové Dismanova rozhlasového dětského souboru, padla letošní volba na členy literárně-dramatického oboru Základní umělecké školy v Uherském Hradišti. Celkem sto padesát žáků pod vedením čtyř pedagogů se v něm kromě divadelní tvorby věnuje také sólové a sborové recitaci, moderování a tvůrčímu psaní. Tentokrát měli za úkol zhodnotit žeň dětských audioknih za uplynulý rok a vybrat z nich ty nejlepší. Celkem osm tuzemských vydavatelů dětských audioknih letos do soutěže přihlásilo třicet dva titulů, z nichž měli malí porotci za úkol vybírat nejlepší díla ve třech kategoriích podle věku posluchačů: pro děti od čtyř do šesti let, od sedmi do jedenácti let a nakonec pro děti starší dvanácti let.

Hodnotí děti

Porotců z Uherského Hradiště bylo celkem dvacet. „Rozdělili jsme jednotlivé tituly nahrané na fleškách mezi porotce podle jejich zájmů a věku," říká vedoucí literárně-dramatického oboru ZUŠ Uherské Hradiště Hana Nemravová. „Jejich úkolem bylo zhodnotit nejen samotný děj literárního díla, ale také režijní a zvukové zpracování a výkony jednotlivých interpretů. Porotce v každé z těchto tří kategorii mohl udělit maximálně tři body."

Ukázalo se, že předškolákům nejlépe vyhovují krátké příběhy, zatímco na dlouhé texty se ještě nedokážou soustředit, a pokud jsou unavené, brzy usnou. Mnohem intenzivnější a zasvěcenější debaty vedli porotci v kategorii mladších žáků. Ve třetí kategorii pro posluchače starší dvanácti let probíhala diskuse nejbouřlivěji. Děti tohoto věku už vnímají svět komplexněji a vyžadují od audioknih vyváženou úroveň obsahové, interpretační i doprovodné složky, což se projevilo i v názorech a hodnoceních porotců.

Vítězné audioknihy prvního ročníku Cen Bystrouška byly vyhlášeny 10. října. Soutěž jednoznačně ukázala, že úroveň v tuzemsku vydávaných audioknih pro nejmenší posluchače má stoupající úroveň jak po stránce dramaturgické, tak po stránce interpretační a technické.

VÝSLEDKY CEN BYSTROUŠKA 2019

1. kategorie (předškolní děti)

1. Káťa a Škubánek (Albatros Media)
2. Táta za všechny prachy (Tympanum)
3. Jak zamotat dračí příběh (OneHotBook)

2. kategorie (mladší žáci)

1. Vilma běží o život (Albatros Media)
2. Gorila a já (Tympanum, Portál)
3. Tobiáš Lolness (Radioservis)

3. kategorie (starší žáci)

1. Příšerné příběhy strýce Montaguea (Tympanum)
2. Chlapec v pruhovaném pyžamu (OneHotBook)
3. Čaroděj Zeměmoří (Tympanum) Povídky podivných (OneHotBook)