Kanaďan v českém podzemí
„Český underground, disent, literatura a politika očima kanadského překladatele.“ Tato slova umístil před sedmi lety nakladatel na přebal knihy Bohemian Rhapsodies. Ze svých textů do ní vybíral Paul Wilson. Na Vltavě se z ní bude číst v dopolední Eseji.
„Ty to, hochu, budeš mít těžký,“ říkal mi jednou v hospodě U Svitáků Jindra Procházka. To bylo někdy v polovině sedmdesátých let, kdy asi bylo už jasné, že mé dny v Československu jsou sečteny. „Jseš skoro-Čech,“ vysvětloval, „ale Češi, jak je znám, tě nikdy nebudou brát jako svého. A až se vrátíš do tý Kanady...,“ píše Paul Wilson v předmluvě.
Ten příběh možná znáte. Kanadský překladatel a publicista Paul Wilson se do Prahy přistěhoval v době tuhé normalizace. Měl k tomu dva důvody. Jednak chtěl Orwellův svět, který znal jen z četby, vidět na vlastní oči, jednak se prostě zamiloval do Češky. A tak jednoho dne koncem šedesátých let projel železnou oponou směrem zcela opačným, než by nejspíš ráda cestovala většina obyvatel tehdejšího východního bloku, vystoupil z autobusu na znojemském nádraží a hned toho dne v pokoji na ubytovně dostal první lekci školení z reálného socialismu. „Na poličce nad postelí stál jeden z nejkurióznějších rozhlasových přijímačů, jaké jsem kdy viděl. Vypadal jako stará dřevěná hrací skříň, ale neměl žádné ladění a jen jediný knoflík. Stejně jako televizory v Orwellově Oceánii se tohle rádio dalo pouze ztlumit, ale ne vypnout,“ vzpomíná.
Přesto zůstal dlouhých deset let, než byl z tehdejšího komunistického Československa vyhoštěn. Jeho svobodně rozvinutá osobnost mohla totiž souznít jen s československou undergroundovou kulturou, s níž jej ostatně sbližovali i nekonformní dlouhé vlasy, tak hodně dráždící příslušníky tehdejší Veřejné bezpečnosti. Paul Wilson, který učil Čechy angličtině, se stal dokonce členem legendární kapely The Plastic People of the Universe. Československo nakonec nedobrovolně opustil v roce 1977, tedy v zostřeném roce patřícím Chartě, a jeho články a eseje reagující na situaci a události v Československu začaly vycházet hned v roce 1978. A protože půlka Wilsonova kanadského srdce je česká, stal se svým čtenářům nejen jakýmsi zpravodajem, ale v anglicky hovořící části světa především emisarem české kultury. Začal téměř amatérským vydáváním vůbec první desky Plastic People a skončil u překladů zásadních děl české literatury.
Bohemian Rhapsodies, kniha vydaná v roce 2012 nakladatelstvím Torst, je autorským výběrem z esejistických, publicistických a kritických textů. Pro rozhlasové zpracování jich bylo vybráno deset. Některé z nich jsou podstatně kráceny a jde spíš o tematický výběr z rozsáhlých esejí, ale posluchači přijdou zejména o pasáže, bez kterých by se zahraniční čtenář, neznalý místních reálií, neobešel. Dovíme se například, jak se dělal rock v policejním státě, uslyšíme podivuhodnou historku spojenou s vydáním Joyceova Odyssea, připomeneme Nobelovu cenu pro Jaroslava Seiferta, ale taky Prahu roku 1990, osud Alexandra Dubčeka i osobnost Václava Havla. Deset setkání s Paulem Wilsonem zprostředkuje ostravský herec Norbert Lichý v režii Tomáše Soldána.
