Jak uniknout, když není kam? Začal vycházet literární odkaz Ladislava Grosmana

Režisérská dvojice Ján Kadár a Elmar Klos drama z období fašistického Slovenského štátu natočila právě podle Grosmanovy novely, jež vyšla poprvé v roce 1965 v nakladatelství Mladá fronta. Literární odkaz rodáka z Humenného, jenž za války strávil dva roky ve vojenském pracovním táboře a po roce 1945 pracoval v Praze v časopisech, nakladatelstvích a na Barrandově, je však mnohem obsáhlejší. V úplnosti ho představí pětisvazkové Spisy Ladislava Grosmana, jež začalo vydávat nakladatelství Akropolis. První svazek obsahuje slavné Grosmanovy novely Obchod na korze a Nevěsta a také téměř neznámý román Z pekla štěstí.

Jméno Ladislava Grosmana je u nás zmiňováno takřka výhradně v souvislosti s oscarovým filmem Obchod na korze|foto:Česká televize

Tragikomický příběh truhláře Tona Brtka, kterého chamtivá manželka a švagr, velitel gardistů v malém východoslovenském městě, za války přimějí stát se arizátorem obchodu staré židovky Rozálie Lautmanové, je působivým zobrazením střetu slušného člověka, představitele „tradiční společnosti“, s neobyčejně nemravnou filozofií i reprezentací „nových pořádků“. A o bezmocné pozici obyčejných lidí v soukolí nemilosrdné mašinerie, jež nemohou ovlivnit, vypráví i novela Nevěsta, v níž po vdavkách toužící třicátnice Lízinka konečně najde ženicha – ovšem jen formálně, aby se jako desítky jiných židovských dívek a nesezdaných mladých žen pokusila vyhnout takzvané registraci, ve skutečnosti jednomu z prvních transportů Židů do Osvětimi.

Literární dílo Ladislava Grosmana v úplnosti představí pětisvazkové Spisy |foto:Nakladatelství Akropolis

Zatímco Nevěsta ještě stihla vyjít v Československu počínající normalizace, ve stejnojmenném souboru povídek a později i ve svazku s Obchodem na korze, román Z pekla štěstí napsal Grosman až v Tel Avivu, kde působil po odchodu do exilu v roce 1969, a čtenáři se s textem mohli poprvé (a na dlouhé čtvrstoletí i naposled) seznámit až po listopadové revoluci díky nakladateli Ivo Železnému. Poláčkovsky naivní a až pábitelsky košaté vyprávění upovídaného dvanáctiletého chlapce, prchajícího s přispěním vlastních rodičů ze Slovenského štátu za příbuznými do bezpečnějšího Maďarska a procházejícího posléze všemi možnými válečnými hrůzami, je prózou, již v české poválečné literatuře patří přední místo. Opět je tu Grosmanovo ústřední téma: lidský jedinec a klepeta šílené doby. Jak uniknout, když, zdá se, není kam?

V dalších svazcích Spisů přiblíží nakladatelství Akropolis ještě autorovy povídky, scénáře, dopisy adresované z Izraele rodinné přítelkyni do Švýcarska a také literární adaptaci obsáhlého torza románu Adam, jenž sám Grosman považoval za své stěžejní dílo.