Jak si spořit na důchod. Spotřebním minimalismem ke svobodě

A kdo má do důchodu ještě třicet či čtyřicet let, postačí mu spořit na důchod toliko dva tisíce měsíčně, ale na dvacet let do důchodu je to už málo. Máte-li naspořeno třebas toliko sto tisíc, je to prý na jeden rok života.

Přemýšlím, kdo z nás starších měl možnost si naspořit tolik peněz a kdo takovou možnost má i z mladších, kteří splácejí to základní, a to je bydlení. Mám na mysli třeba redaktory Českého rozhlasu a další příslušníky „pracující inteligence“, kteří přijali jako svůj životní úděl novým svobodným poměrům více dávat než z nich brát. Vím o postarší ženě, která nemajíc milionu a půl rozhodla se pěstovat místo kytek kořenovou zeleninu. Také já jsem na nové úsporné poměry velice zvědav, protože konečně dojde k realizaci mé životní filozofie o spotřebním minimalismu, o níž jsem ovšem více mluvil a psal, než ji skutečně žil. Teoreticky jsem docela dobře připraven, mám heslo: osobní úsporností ke svobodě. Heslo razím zvláště proti těm, kdo považují podporu našeho státu Ukrajině za příkoří a za mrhání penězi na úkor budoucnosti našich občanů. Oni si také takříkajíc pragmaticky přejí, aby Zelenskyj přestal bláznit, nechal Ukrajinu Putinem převálcovat, a zase by zavládl mír a všem by hned bylo lépe, možná i samotným Ukrajincům. Proti svobodné Ukrajině nejsou, to ne, ale ony se ty dva režimy, ruský a ukrajinský, zas tak moc od sebe nelišily, že…  

Kdo neodejde do penze s milionem a půl, ve stáří nevyžije, říkají experti|foto:Profimedia

Nikoli, v této době a za současné situace je pomoc Ukrajině tou nejlepší investicí do naší budoucnosti: to abychom vůbec nějakou přijatelnou měli. A kdo ví, jestli milion a půl od každého současného i budoucího důchodce nebude málo. 

Vím o postarší ženě, která nemajíc milionu a půl rozhodla se pěstovat místo kytek kořenovou zeleninu.

Protože jak lapidárně poznamenal k ruské invazi už 16. března ministr Lavrov: „Nejde ani tak o Ukrajinu, jako o světový řád.“ Podle Alexandra Dugina, ruského filozofa a nyní také Putinova politického aktivisty, se má „Rusko postavit do čela globální armády věčnosti, která vybojuje poslední eschatologickou bitvu proti globální armádě času“. Putin v Duginově duchu ztotožnil Západ s „pseudohodnotami“, které vedou k „degeneraci a zrůdnostem“ a odporují „samotné podstatě přírody“. Ne že by na tom něco nebylo, akorát že to, co Putin páchá se svou „globální armádou věčnosti“, je ještě stokrát horší.

Přál bych si, aby veřejnoprávní média důvtipným způsobem přinášela více návodů, jak překonávat ekonomické a další nesnáze při vědomí toho, že válka o naši budoucnost (i naše důchody) se vede – zatím – na Ukrajině. Musí být vítězná.