Jak nově šířit audio obsah

Ředitel Nových médií ČRo Jiří Malina na letošním Prix Bohemia Radio
Ředitel Nových médií ČRo Jiří Malina na letošním Prix Bohemia Radio

Letošní 35. ročník festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio (PBR) přišel s novou soutěžní kategorií multimédií. V této soutěži se objevily zahraniční projekty, jako například vítězný nizozemský The Industry, ale i projekty české, například Projekt 1968 Českého rozhlasu.

Více o nové kategorii multimédií prozradil Týdeníku Rozhlas ředitel Nových médií ČRo Jiří Malina.

Jak byste charakterizoval „multimédia“, kterým byla na letošním ročníku Prix Bohemia Radio věnována nová soutěžní kategorie? Co vše do ní spadá?

Kategorie multimédií na PBR se primárně zaměřila na projekty, které v internetovém prostředí inovativním způsobem šíří audio obsah. Nebyla zaměřená pouze na rozhlasy, ale i na projekty, kde třeba audio nebylo primárně nosičem obsahu, ale které se snaží k audiu nějak postavit a využít ho.

Jakým způsobem jste získávali projekty do soutěže?

Vzhledem k tomu, že šlo o novou kategorii, které jsme pracovně říkali nultý ročník, tak jsme soutěžní projekty získávali dvěma způsoby. U zahraničních projektů jsme se inspirovali mezinárodní soutěží Prix Europe, kde podobná kategorie existuje. Zaujaly nás některé zahraniční projekty z této soutěže a tři jsme vybrali do finále. Co se týče českých projektů, oslovili jsme především kolegy z Českého rozhlasu, ze soukromých rádií či jiných mediálních domů.

Které projekty na vás osobně nejvíc zapůsobily?

Ještě před soutěží jsem měl tři favority, a to nizozemský projekt The Industry, který se soustředí na mapování drogového prostředí v Nizozemsku, dále Projekt 1968, který mě razantně zasáhl jak svou inovativností, tak prací s on-line prostředím, a třetí byla mobilní aplikace Youradio, což je nejvýznamnější česká aplikace na poslech hudby. Vítězný projekt The Industry je výjimečný tím, jak si vyhrál s vizuální podobou a jak šikovně doplnil audio obsah interakcí.

Jak byste zhodnotil letošní ročník multimediální kategorie na Prix Bohemia Radio?

Byl to v mnoha ohledech zajímavý ročník. Za prvé ukázal návštěvníkům, což jsou především studenti, podobu rozhlasu, kterou zatím nemohli vidět ani slyšet. Zároveň to bylo zajímavé setkání zástupců veřejnoprávních rádií i soukromých médií, sdělovali jsme si vzájemně zkušenosti a zážitky. Nešlo ani tak o klasickou soutěž, ale spíš o workshop a společný brainstorming.

Možná je na to příliš brzy, ale máte nějakou představu příštího ročníku?

Osobně bych chtěl, aby se k té multimediální soutěži víc rozšířily workshopy a doprovodné programy, které mohou návštěvníky více vtáhnout do hry, což mi na té kategorii připadá nejzajímavější.

Audiovizuální díla se dnes prezentují na nejrůznějších festivalech, zejména filmových. V čem se liší multimediální díla soutěžící na Prix Bohemia Radio od jiných multimediálních projektů, například od těch, které prezentuje Česká televize?

Na tuto otázku lze odpovědět z několika úhlů pohledu. Když bych reagoval pouze za Český rozhlas, tak u veškerých projektů pro on-line prostředí, které multimedializujeme, je naším hlavním obsahovým nosičem audio. To se snažíme doprovodit buď vizuální složkou, nebo interaktivitou. Proto jsme novou kategorii multimédií na PBR nazvali Audio letmým pohledem, čímž jsme chtěli naznačit, že nám jde hlavně o audio a o inovativní přístupy v jeho distribuci a konzumaci na internetu.

Jak to vidíte z jiného úhlu pohledu?

Když se na to podívám obecně, tak mezi jednotlivými multimediálními projekty, produkovanými rádii či televizemi, není pevně daná hranice a prolínají se. I Česká televize má projekty zaměřené na audio, dělá třeba podcasty některých svých pořadů. Internet stírá rozdíly mezi tradičními médii, i když si zachovávají svůj „core business“, ať už je to audio, či vizuálno.

Proč si myslíte, že se v posledních letech velké mediální organizace ubírají cestou multimedializace a interaktivity? Přežil se starý model tradičních médií?

Tradiční média tu ideální cestu neustále hledají. Jednotlivé strategie se během let mění. Byly doby, kdy byla rádia ohromena možností dělat video, pak ale zjistila, že to není úplně ono, protože nemají takové prostředky jako televize. Posléze panovala v rozhlase tendence nahradit audio na webu textem, což také nebylo to pravé, protože když si člověk přečte článek, nemá už potřebu poslouchat audio. Veřejnoprávní rozhlasy se poslední dobou naopak vracejí zpět ke kořenům a stavějí vše primárně na audiu.

Heslo „audio first“, tedy „především audio“. To je současná strategie Českého rozhlasu, na jejímž základě vzniká i projekt Můjrozhlas.cz. Můžete ho přiblížit?

Jde o projekt, v němž vytváříme nové audio prostředí pro konzumaci pořadů Českého rozhlasu, které by mělo lidem nabídnout lepší nástroje, více obsahu, aktuálnější zpracování i lepší možnost poslechu v mobilních zařízeních. Naší ambicí je vytvořit jedno místo, kde budete moci poslouchat a využívat všechny audio služby Českého rozhlasu.

Proč se domníváte, že dnes potřebují mladí lidé k podcastům, které často poslouchají, nějaký vizuální podnět?

Vizuální prostředí má jednu obrovskou výhodu: může být prvním impulzem k obsahu. Když to vztáhnu k Projektu 1968, tak aby si mladý člověk dnes vůbec dokázal představit, jaká ta doba byla, musíte mu to nejdřív představit v nějaké vizuálně zabalené podobě a pak dobře nabídnout naše audio služby a produkty. Upoutávku obsahu je zkrátka dobré odehrát vizuální formou.