Čeština za časů koronaviru

Koronáč toho teď hodně změnil. Z čínské rýmičky se stalo pěkné kornádo a kámen nezůstal na kameni. Z lidí se stali homolky, co sedí doma v karošce. A to jsou ti šťastnější. Lidi obdaření potomstvem, které má chrchelné prázdniny, toho v haranténě moc neudělají. A úplně všem hrozí karanténitida. Jediným povyražením jsou teď e-hospoda nebo netkafe, případně procházky po koronádách s náhubkem. Ještěže si z toho Češi umějí udělat legraci a po internetu se tak šíří spousta korofrků a koronapoezie.

Nejen na sociálních sítích se každodenně setkáváme s ohromným množstvím neologismů, z nichž většina má efemérní, dobový, případně okazionální (příležitostný) charakter. Neformální slovní zásobu dnešních dnů zachycuje ve velké míře web Čeština 2.0, nevšední on-line slovník, do něhož přispívají sami uživatelé. V současnosti zde naleznete více než 250 výrazů, které se dotýkají pandemie koronaviru a které každý den přibývají (takže až tento článek vyjde, přibydou zde přinejmenším desítky dalších slov). Na základě tohoto slovníku vznikl také úvodní odstavec. Pojďme se podívat, co nová slova pojmenovávají a jak se tvoří.

Lidi obdaření potomstvem, které má chrchelné prázdniny, toho v haranténě moc neudělají. A úplně všem hrozí karanténitida.

V našem úzu prudce vzrostla frekvence některých výrazů, které odrážejí dnešní situaci, jako například karanténa, rouška, pandemie, koronavirus a další. Tato slova pak v neformální komunikaci mění svou formu nebo skutečnosti, které označují, pojmenováváme úplně jiným, originálním způsobem. Třeba jen pro roušku (která by sama o sobě mohla klidně aspirovat na slovo roku) zachycuje Čeština 2.0 čtrnáct různých výrazů. Možná jste už někdy zaslechli výrazy jako náhubek nebo mateřírouška (rouška ušitá maminkou), asi k méně známým bude patřit čumáčník nebo bossočistoplena (hogo fogo rouška). Obdobně je možné najít mnoho nových výrazů pro označení koronaviru (například koronáč, koronavýr), covidu-19 (čínská rýmička, wuchanvir), pandemie (kornádo, panda), karantény (karoška, haranténa – nucený pobyt dětí doma po uzavření škol) a různých osob, ať už roušky šijí (roušička), nosí (rouškonoš), či naopak ignorují (bezrouškař), jsou v pozici nemocného (kovoš, korouš) nebo bojícího se nemoci (koronafob).

Na uvedených výrazech je vidět, že se tvoří mnoha různými způsoby. Uplatňují se „tradičnější“ způsoby, jako je odvozování (koronáč, rouškař) a skládání (typicky korona- + XY, rouško- + XY). Originální označení mohou vznikat i metaforickým (jednorožec – člověk s respirátorem nebo rouškou na čele) či metonymickým posunem (čínská rýmička), který často bývá spojen s ironií. V neformální slovní zásobě se ovšem uplatňují také „méně tradiční“ slovotvorné postupy, které bývají označovány jako tzv. parasystémové tvoření. Příkladem mohou být slova začínající zkráceným výrazem koro-: např. korofrk (vtip o koronaviru), koronáčelník (šéf Ústředního krizového štábu) a podobně. Dále sem počítáme slova jako rdouška (nepropustná, utažená rouška), uprchrchlík (imigrant s koronavirem) či houmr office (neproduktivně využitý čas při práci z domova). V neposlední řadě se setkáme s jazykovou hrou: divoch (pacient s covid-19, psáno pozpátku) nebo virušovat (věnovat se v rozhovoru přespříliš virům).

A kolik slov znáte vy? Některá slova uvedená v článku vám budou zřejmě známá, jiná jste možná slyšeli poprvé. Pokud jste neuhodli význam všech slov prvního odstavce, můžete se podívat na zmíněný web. Přeji všem hodně zdraví a veselou kreativní mysl. Čus virus.