Život na filmovém kopci. O věhlas zlínské filmařiny se zasloužil i produkční Vojtěch Kunčík
Osada Fabiánka je okrajovou částí města Zlína, respektive jeho přidružené obce Kudlov. Pro znalce československé kinematografie místo nerozlučně spjaté s historií zlínských filmových ateliérů. Věhlas zlínské filmařiny vrcholil v druhé polovině 20. století a jeho svědkem i spolutvůrcem byl též filmový produkční Vojtěch Kunčík. Jeho vzpomínky zazní od 5. dubna ve vltavských Osudech.
Vojtěch Kunčík (1935) se narodil poblíž Uherského Brodu ve slovácké obci Nivnice. Tento městys považovaný za jedno z možných rodišť J. A. Komenského svým kulturním rázem dnešního pamětníka ovlivnil a stal se součástí jeho osobní identity. Už během školní docházky v chlapci zrál zájem o fotografování. K filmařině se dostal díky studiu na nově zřízené vyšší filmové škole. Ta nejdříve našla zázemí v Klánovicích u Prahy, aby se pak na dlouhá léta přestěhovala na někdejší schwarzenberský zámek do jihočeských Čimelic.
Ve štábu mistra triků
Praxe zaměřená na filmovou produkci přes odbočku v pražském studiu Krátkého filmu přičinlivého studenta zavedla zpět na Moravu. Vojtěch Kunčík se ve druhé polovině padesátých let stal kmenovým zaměstnancem filmového studia v tehdejším Gottwaldově. Na kudlovském filmovém kopci nejen dlouhá léta pracoval, ale také žil. Spolu se svou rodinou se stal obyvatelem osady přiléhající k filmovým ateliérům. Váženými spoluobčany v osadě Fabiánka byli Karel Zeman i Hermína Týrlová, věhlasní filmaři, kteří nakonec našli místo posledního spočinutí na nedalekém lesním hřbitově.
Jak dosvědčují slova pamětníka, osada Fabiánka byla tehdy skutečně malou filmovou vesničkou: „Na kudlovském kopci jsme přímo bydleli od šedesátého osmého. Se spolupracovníky jsme si svépomocí postavili jednu z bytovek. Tehdy se tu běžně pásla domácí zvířata. Jedna z uklízeček si při cestě do ateliérů vzala svůj dobyteček a přivázala ho k plotu podniku. Byli jsme prostě všichni jedna rodina, znali jsme se a viděli si do kuchyní. Přímo v našem baráku bydleli mnozí členové filmových štábů.“
Už při studiu na střední filmové škole měl Vojtěch Kunčík možnost vidět práci proslulého tvůrce trikových filmů Karla Zemana. Jako elév drobně asistoval při vzniku Cesty do pravěku a později už jako regulérní člen štábu pomáhal při natáčení Vynálezu zkázy. Dokladem toho jsou i fotografie z natáčení, na kterých je pamětník zachycen jako jeden z protagonistů vedlejších rolí.
Vzpomínky Vojtěcha Kunčíka přibližují tehdejší práci filmových trikařů: „Začínal jsem coby klapka a jeden z asistentů výroby. A příležitostně jsem si také zahrál, i když zvláštním způsobem. Poněvadž jsem byl kdykoliv k dispozici, tak si ze mě architekt Zdeněk Rozkopal udělal prvního a třetího námořníka postaveného v dekoraci válečné lodě. Druhý a čtvrtý námořník byl pan Mádl, kostymér z Brna. Udělaly se zvětšeniny našich fotografií, které pak kolegové opřeli o palubu a nasnímali. Já se díky tomuto triku dnes mohu chlubit dvojrolí ve slavném filmu.“
Útočiště nepohodlných
Už od šedesátých let se zlínské filmové studio profilovalo coby produkce se specializací na tvorbu pro děti a mládež. Jistě tomu napomohlo i založení filmové přehlídky, která na rozdíl od koncepční filmové tvorby dodnes ve Zlíně přetrvala. I když byli pracovníci filmového studia v tehdejším Gottwaldově omezeni finančně i materiálně, natáčeli filmy, které dokázaly oslovit nejen české a slovenské diváky. Jejich hrané i animované snímky, seriály i večerníčky slavily úspěchy daleko za hranicemi Československa a Zlín se stal nepominutelnou součástí kinematografické mapy 20. století. Vedle Hermíny Týrlové a Karla Zemana na kudlovské Fabiánce žil a tvořil také proslulý filmový skladatel Zdeněk Liška. Ke kmenovým tvůrcům studia patřili režiséři Radim Cvrček a Josef Pinkava. Z kameramanů můžeme zmínit například Juraje Fándliho.
Filmový produkční Vojtěch Kunčík spolupracoval na řadě hraných filmů. Ve svém vyprávění vzpomíná na spolupráci s režiséry Zdeňkem Sirovým, Františkem Vláčilem či Antonínem Mášou, tedy s filmaři na Barrandově v jistých „normalizačních“ letech zapovězenými. Zlínské filmové studio se stalo útočištěm nepohodlných tvůrců i mladých talentů. Dávalo šanci začínajícím režisérům a dokázalo funkčně těžit ze svébytného moravského prostředí. Také na tyto skutečnosti se zaměřuje vyprávění pamětníka. Vojtěch Kunčík v něm přibližuje nejen pozadí vzniku konkrétních filmů, ale i personální a organizační zákulisí státem kontrolované, a přesto svébytné filmové produkce.
Související
-
Let na dělové kouli i lodí do pravěku. Filmy mistra triků Karla Zemana
Známé i méně známé scény z filmů Karla Zemana, zajímavosti z natáčení a vzpomínky z archivu. Připravili Jan Rosák a Regina Květoňová.
-
Před 110 lety se narodil Karel Zeman. Budete se divit, pro které americké režiséry byl vzorem
Před 110 lety, přesně 3. listopadu 1910, se narodil režisér Karel Zeman, průkopník loutkového i animovaného filmu. Podle vlastních slov myslel v obrazech.
-
Muzeum Karla Zemana v Praze má atmosféru jeho slavných filmů. A vy si v nich můžete zahrát
Pokud máte rádi filmy režiséra a výtvarníka Karla Zemana, můžete si při návštěvě Prahy dopřát nevšední zážitek. V jeho muzeu na Saském dvoře, pár kroků od Karlova mostu.
