Vzácná paní Stella. Herečka Stella Zázvorková se narodila před sto lety

„Moc ráda. Ovšem ve čtyři hodiny ráno, na to, dušinko, zapomeňte. To ne. To opravdu ne! Přijďte raději navečer, kdy dávám čaj o páté!“ probudila se v ní celoživotní láska k Anglii. Maminkovsky mě pohladila po tváři a smála se, až jí oči slzely: „A to jste tam po ránu opravdu živej?“ nevěřícně kroutila hlavou.

Dobré jitro někdejší stanice Praha totiž každý pátek vstávalo společně s posluchači návštěvou u některé ze známých osobností a paní Stella Zázvorková měla být další z nich. Rozhlasovému mikrofonu se bránila jen chvíli, rozhovor plný chytrých postřehů o životě a divadle jsme ale nakonec natočili předem jedno podzimní odpoledne. A pro mě, novinářského kandrdase, to bylo lidsky velmi silné, neopakovatelné setkání. Vzpomínám na něj dodnes a snad ještě o to víc právě nyní s pohledem do kalendáře.

Jak upozorňují filmové databáze, na plátně se přes všechny rázovité manželky, semetriky, klepny, paničky a sousedky s výrazným hlasem a rychlou gestikulací přenesla až ke starým kyselým babkám a hodným babičkám.

Natáčení rozhlasového silvestra v roce 1984|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Ženský klaun plný něhy

Jan Werich svou blízkou přítelkyni popsal trefně: „…byla obdařena tak hojným smyslem pro humor, že je schopna zesměšnit i sebe sama, a přitom tento vysloveně ženský klaun dovede zároveň odevzdat roli plnou něhy a ženství jako málokdo.“ Jaká škoda, že právě takových nabídek se v rozhlase dočkala jen málokdy. Na druhou stranu nám ale Radiotéka, e-shop Českého rozhlasu, nabízí celou řadu pohádkových postav a také zábavných kreací. Bohužel skoro neznámé je úsměvné literární pásmo Host do domu, Bůh do domu, které si Lubomír Lipský poskládal z Haškových povídek  a mezi pozvanými kolegy ve studiu nemohla Stella Zázvorková chybět. Žluté mužátko, Malý velký Paleček a Forbíny vzpomínek spojují Stellu Zázvorkovou se zmiňovaným Janem Werichem, v rozhlasové komedii Jana Koláře a Jiřího Daňka Diplom a v Marivauxově Sporu se potkává s Jiřinou Bohdalovou, Josefem Dvořákem nebo Josef Bekem.

Stella Zázvorková při natáčení rozhlasové hry v roce 2001|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Jednou ze vzácných příležitostí, jak vystoupit z opakovaného stereotypu rolí „na tělo“, bylo účinkování v rozhlasové dramatizaci Galsworthyho románu Sága rodu Forsythů, stejně jako titulní postava v detektivní povídce Agathy Christie. Pamětníci jistě opatrují vzácnou, dnes už na webu z důvodů drahých autorských práv nedostupnou nahrávku Utonulá, kde si Stella Zázvorková s gustem sobě vlastním připomněla roli oblíbené Jane Marplové. Poprvé si tuhle všetečnou a všímavou stárnoucí dámu z venkovského Saint Mary Meadu zahrála na jevišti Divadla ABC ve hře Vražda na faře. A jen tak mimochodem, milované knížky anglické literatury četla paní Stella – se svou znalostí několika světových jazyků a pokaždé s voňavým šálkem silného earl greye – samozřejmě v originále.