Výstava Příběhy přeživších. Lety u Písku jako místo paměti holokaustu Romů a Sintů představuje příběh šesti lidí, kteří o svém utrpení podali svědectví

Výstava Příběhy přeživších pomocí fotografií, textů a především audionahrávek představuje příběhy šesti romských přeživších holocaustu. Své hlasy nahrávkám propůjčili i dva naši věhlasní herci, k nimž patří Zlata Adamovská.

„Tady nic nehrajeme, ale snažili jsme se o to, co nejvíc být autentičtí a přetlumočit i s jistými emocemi výpovědi těch přeživších.“

Druhým z herců je Petr Štěpánek.

„Dostat materiál, z kterého čiší bolest a prožitá skutečnost těch jednotlivých osudů – člověk si říká: Nikdy víc by se to nemělo stát! A hlavně ten dnešní svět je tak nebezpečný, že by člověk měl být hrdý na svůj původ, na svůj národ, na to, že jsme tady a že žijeme doopravdy.“

Na vernisáži promluvil i Rudolf Murka, jehož předkové prošli koncentračními tábory.

potomek českých a moravských Romů a Sintů, kteří prošli koncentračními tábory. Jeho otci se podařilo přežít stejně jako jeho bratrovi Antonínovi, který utekl z tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu a poté se aktivně zapojil do protinacistického odboje na východní Moravě.

„Ta výstava je opravdu hrozně malá, takže z té mé rodiny tady není nikdo, ale jsou to vzdálení příbuzní, protože ti původní čeští Romové a Sintové, to byla většinou všechno jedna velká rodina a každý byl nějak s někým spřízněn. Takže všichni ti lidé, kteří tady jsou, tak je znám a znal jsem je osobně, takže si je pamatuji.“

Kurátorem výstavy je historik Jiří Smlsal.

„Představujeme celkem šest romských osobností a všechny ty příběhy, které představujeme, jsou v něčem výjimečné. Už jenom tím, že se jednalo o lidi, kteří přežili proti všem předpokladům, díky povětšinou šťastné náhodě a protože byli mladí a silní. A také se jedná o lidi, kteří byli ochotní a našli vnitřní sílu a odvahu se se svými vzpomínkami konfrontovat, zaznamenat je a sdílet je. A právě díky nim dnes můžeme poznávat historii Romů a Sintů.“

Audiosvědectví pocházejí z různých zdrojů.

„Ty příběhy jsou jednak část rozhovorů s historiky, kteří je vedli v 90. letech se stěžejními pamětníky. Část je z publikovaných pamětí, ať už se jedná právě o paměti Josefa Serinka, které zaznamenal Jan Tesař. Ale jedná se tady také například o záznam svědecké výpovědi u poválečného lidového soudu s velitelem koncentračního tábora v Letech, kde vystoupil Václav Studený jako jediný romský svědek. Soud však jeho svědectví nevzal v potaz a toho velitele zprostil obžaloby. Snažili jsme se vybrat jenom krátké úryvky, abychom přiblížili návštěvníkům, jak svoji historii a své osudy chápali sami Romové jen v takové symbolické koncentrované podobě. Můžete si je poslechnout ve třech jazykových variacích: v češtině, angličtině i v romštině – v severocentrálním dialektu romštiny. A můžeme si poslechnout v případě Boženy Růžičkové a Antonína Lagryna autentická pamětnická svědectví a v případě, kdy se nám nedochoval přímo hlas pamětníků, tak nám je načetli herci.“

Na výstavě jsou kromě panelů i zajímavé předměty.

„Máme vystavené pouze tři předměty, protože z materiální kultury původních českých Romů a Sintů toho příliš nezbylo, jelikož majetek Romů a Sintů byl zkonfiskován, propadl nacistické říši, byl zničen a mnoho se toho nedochovalo. A ty předměty, které zde vystavujeme, se zachránily ve skrytu úplnou náhodou a shodou šťastných okolností podobně jako lidé, kterým patřily a kteří je vytvořili. Máme zde například zlatý prsten s profesním znakem koňských handlířů z rodiny Vintrů, panenku z dětství, kterou vytvořila Karolína Kozáková, autorka pamětí Karolína. Cesta životem v cikánském voze. A také dosud neznámý a nepublikovaný rukopis literárního díla Josefa Serinka z roku 1946.“

Výstava Příběhy přeživších bude v Clam-Gallasově paláci do 30. června.